Hlavní obsah

Komunisté hledají cestu, jak vrátit do hry zdanění církevních restitucí. Zbyla jim jedna „zadní vrátka“

Foto: Seznam.cz, Seznam.cz

Ústavní soud před několika dny zatmítl zdanění církevních restitucí.

22. 10. 6:00

Poslanci KSČM ještě nevzdali snahu o zdanění církevních restitucí.

Článek

I když Ústavní soud minulý týden jasně tento plán zamítl, komunisté začali analyzovat, jak ho v budoucnu ještě jednou dostat do hry.

V této souvislosti se budou zabývat i jednou větou, kterou v nálezu zmínil ústavní soudce Radovan Suchánek. Ten stejně jako jeho kolega Josef Fiala se zrušením zdanění církevních restitucí nesouhlasil.

Ve svém vyjádření, které je součástí nálezu Ústavního soudu, totiž Suchánek upozornil na jednu konkrétní větu. Ta zní: „Finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění.”

Ta byla součástí původního znění zákona o církevních restitucích. Novelou, která měla finanční náhrady církvím zdanit, z textu zákona vypadla. A i přes nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu se zpět do tohoto zákona nevrátí.

Na otázku, zda to otevírá cestu k tomu, že budou moci být restituce zdaněny v budoucnu, Suchánek jednoznačně neodpověděl.

„Samozřejmě, tato věta je tam obsažena. Ale mám zásadu, že nevysvětluji své rozhodnutí ani své odlišné názory novinářům. Takže tu zásadu si podržím i do budoucna,“ řekl Seznamu Suchánek.

To, že komunisté dál od plánu zdanění církevních restitucí neustoupili, potvrzují slova jejich vedoucích představitelů. Šéfa KSČM Vojtěcha Filipa a Stanislava Grospiče, místopředsedy strany a předsedy mandátového a imunitního výboru Sněmovny.

Podle Filipa analyzují i větu, kterou zmínil ústavní soudce Suchánek. „I na tom pracujeme, ale analýzu nálezu Ústavního soudu ještě nemáme hotovou,“ uvedl Filip.

A podobně mluví také Grospič. Ten Seznamu řekl, že nález zkoumali již dva dny na konci minulého týdne. I Grospič pak zmiňuje to, co ve svém vyjádření zmínil soudce Suchánek.

„Je skutečností, že konstrukce nálezu nezrušila nijak zákon, který byl přijat jako novela zákona o církevním vyrovnání a majetkových náhradách,“ napsal Grospič.

„Zároveň nález Ústavního soudu vypouští danou dikci vloženou do daňového zákona. Ústavní soud však nemůže rozhodovat o daních. Z tohoto pohledu bude další vývoj velice zajímavý,“ doplnil s tím, že nález Ústavního soudu však vyžaduje hlubší analýzu.

Zdanění církevních restitucí vedle komunistů podpořili také zástupci ČSSD a hnutí ANO. Zatímco sociálnědemokratický ministr kultury Lubomír Zaorálek říká, že se s nálezem Ústavního soudu musí ještě seznámit, ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že v jejím úřadu nyní žádné kroky nepřipravují.

„V tuto chvíli Ministerstvo financí nezvažuje kroky, které by vedly ke zdanění církevních restitucí,“ napsala Seznamu Schillerová.

Zákon, který u Ústavního soudu napadli senátoři, měl jen tři stručné články, jejichž účinnost se měla projevit 1. ledna 2020 v zákonech o daních z příjmu a majetkovém vyrovnání s církvemi. Kdyby Ústavní soud nezasáhl, náhrady by podléhaly 19procentnímu zdanění. To by do státní kasy vrátilo z vyplácených náhrad zhruba 380 milionů korun ročně.

Restituční zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.

Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Doporučené