Hlavní obsah

Konec prezidentské strany? Členové zvažují rozpuštění

Foto: Profimedia.cz

Miloš Zeman na loňském sjezdu Zemanovců.

Reklama

2. 9. 8:18

Letošní volby budou už druhé v řadě, kterých se nezúčastní Strana práv občanů – Zemanovci. Strana, která pomohla na Hrad Miloši Zemanovi, zváží, zda se nerozpustit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„My jsme Zemanovci,“ hlásaly před volbami v roce 2013 billboardy Strany práv občanů – Zemanovců. Strana, kterou tehdy otevřeně podporoval prezident Miloš Zeman a jejímž účetnictvím protékaly desítky milionů korun, měla v politice velké plány.

Nakonec z toho ale bylo jen 1,5 procenta hlasů. Další kampaň před čtyřmi lety s lídrem Františkem Ringo Čechem dopadla ještě hůř – nevynesla ani půl procenta hlasů.

Letos partaj, v níž se aktivně přestala angažovat známější jména jako třeba kancléř Vratislav Mynář nebo Jan Veleba, nekandiduje vůbec. A uvažuje o tom, že až Miloši Zemanovi za rok a půl vyprší mandát, rovnou se rozpustí.

„Budeme o tom diskutovat. Již nyní jsou někteří naši členové v jiných stranách a na jiných kandidátkách,“ vysvětluje předseda SPO Martin Šulc. A připomíná, že prezident nyní otevřeně vyhlašuje, že bude volit hnutí ANO. „To pro nás byl jistý signál,“ dodává šéf strany.

Ostatně není tajemstvím, že po volebních neúspěších vztah prezidenta ke straně ochladl. Jednu dobu dokonce stranu požádal, aby odstranila ze svého názvu „Zemanovce“ a zůstala tak jen SPO. „Přiznejme si, že mnozí z nás ani nevědí, kdo jsou dalšími členy vedení této strany,“ rýpl si Zeman do svých chráněnců loni na jaře na sjezdu.

SPO přitom do letošních voleb promluvit chtěla, nepodařilo se jí ale přidat k sociálním demokratům. „Moje představa byla taková, že se spojíme s ČSSD a budeme mluvit i s dalšími levicovými subjekty, jako je třeba KSČM. Bylo důležité, aby si levicové strany uvědomily, že toto mohou být jejich poslední volby, snažil jsem se o jejich setrvání v Poslanecké sněmovně,“ popisuje Šulc. ČSSD o to ale neměla zájem.

Hubené účty

Straně, kterou založili v roce 2009 členové spolku Přátelé Miloše Zemana, teď navíc vysychají i penězovody. Na transparentním účtu běžně hospodaří se zůstatkem 60 tisíc korun, má ale ještě neveřejný účet. Teprve loni se jí podle výroční zprávy podařilo vypořádat s dluhy, když doplatila čtyřmilionový úvěr na financování volební kampaně v roce 2017.

Úvěr strana splatila z větší části ze státních příspěvků, které dostávala za krajské zastupitele. V roce 2020 to bylo přes 3 miliony korun. Jenže i tenhle příjem se zastavil – strana v minulých krajských volbách nekandidovala a přišla proto o své stávající zastupitele.

Foto: Strana práv občanů

Neúspěšná kampaň z roku 2013.

Na transparentní účet v posledním roce nepřišla ani koruna od dárců, nejsou tu zaevidovány ani žádné příspěvky členů.

Partaj přitom byla zvyklá „operovat“ s miliony korun. A to jak na vlastní kampaň, tak tu před prezidentskými volbami. V roce 2013 se ocitli pod palbou kritiky, protože neměli zřízený transparentní účet a ani z webových stránek nebylo možné vyčíst detaily o financování.

„Financování její poměrně nákladné kampaně naprosto zůstává zahaleno v tajemství a je vrcholně neprůhledné. Strana podle svých vyjádření hodlá v kampani utratit 20 miliónů korun, což zdaleka neodpovídá masivnosti stávající kampaně,“ napsala tehdy organizace Transparency International ve zprávě, která hodnotila průběh kampaní jednotlivých politických stran.

Kdo to platí?

Zemanovci tehdy ze všech sledovaných stran dopadli nejhůře. Chyby jim úřady vyčítaly i po následujících volbách v roce 2017, kdy měli zamlčet 200tisícovou půjčku od prezidentova poradce Martina Nejedlého. A kritiku si vysloužili i o rok později, kdy zadlužená strana pomáhala financovat prezidentskou kampaň Miloše Zemana při jeho znovuzvolení.

Podle závěrečného účtu, který Zeman zveřejnil, SPO formou bezúplatného plnění pomohla zafinancovat kampaň více než 1,3 miliony korun. Na tuto částku byly vyčísleny propagační předměty, bannery, kanceláře či dobrovolnická činnost.

Kdo Zemanovi platí kampaň, tehdy nebyl schopen vysvětlit ani senátor a tehdejší předseda strany Jan Veleba. Týkalo se to zejména spolku Přátelé Miloše Zemana, který byl největším sponzorem, ale i Strany práv občanů. „Já sám jsem nic nepodepisoval, netuším. Budeme dělat audit,“ řekl Veleba ve studiu DVTV chvíli před tím, než rozhovor ukončil a odešel.

Když se nyní chtěly Seznam Zprávy Veleby na osud „prezidentské“ strany zeptat, na dotazy nereagoval. Spoluzakladatel a někdejší místopředseda Martin Nejedlý ale odmítá, že by to bylo se Zemanovci tak zlé.

„Strana není mrtvá, kolegové v krajích se scházejí, vyvíjejí činnost. Rozhodně to není tak, že by zavřeli stánek a v roce 2023 s koncem mandátu pana prezidenta skončili,“ popírá slova předsedy Šulce.

Prezident se prý o stranu živě zajímá a deklarovaná volba hnutí ANO neznamená, že by už Zemanovce nepodporoval. „Když strana nekandiduje, nemůže ji volit,“ tvrdí Nejedlý.

Sněmovna neklapla

Zemanovci od svého vzniku zaznamenali jen dílčí volební úspěchy. V roce 2012 se jim podařilo dostat do zastupitelstev dvou krajů – Pardubického a Zlínského. V Pardubickém kraji dokonce jejich lídr, bývalý odborář Jaromír Dušek, řídil krajskou dopravu.

Ve volbách o čtyři roky později vytvořili ve většině regionů společnou kandidátku s SPD Tomia Okamury. Ve většině z nich se koalice do zastupitelstva dostala. Zástupci SPO naopak chyběli v Pardubickém a Zlínském kraji, kde díky úspěchu z roku 2012 postavili kandidátky vlastní.

Volby do Poslanecké sněmovny se však straně nedařily od začátku. Největší úspěch zaznamenali v roce 2010, kdy jim Sněmovna unikla jen těsně. Zemanovci skončili se 4,33 procenty, což tehdy bylo přes 226 tisíc hlasů. O tři roky později je opustilo přes 150 tisíc voličů a získali jen 1,51 procent. V zatím posledních sněmovních volbách skončili s 0,36 procenty.

Myslím, že kdyby poslouchali některé mé názory kdysi, tak ta strana nemusela dopadnout tak, jak dopadla.
Vladimír Dryml, bývalý senátor za SPO

„Do Poslanecké sněmovny se nám nikdy nepodařilo dostat, nepřekonali jsme pětiprocentní hranici, což tak trochu beru i za svou vinu. Tehdy jsem seděl v předsednictvu a mohli jsme pro to udělat víc,“ říká k tomu dnes Martin Nejedlý.

Podle Vladimíra Drymla, někdejšího senátora za SPO, který byl po neshodách ze strany vyloučen, je současné živoření Strany práv občanů velká škoda. „Myslím, že kdyby poslouchali některé mé názory kdysi, tak ta strana nemusela dopadnout tak, jak dopadla,“ míní Dryml, který po vyloučení z SPOZ vystřídal jako kandidát několik dalších subjektů.

Rozpuštění strany by však podle něj nebylo dobré a neprospělo by ani prezidentovi. „Pro SPO bylo neštěstí, že se rozkmotřili pan Šlouf s panem Nejedlým. Došlo k rozštěpení strany, zažil jsem to na vlastní kůži. Na krajích některým lidem šlo o něco jiného než o politickou práci,“ dodává.

Volby do Poslanecké sněmovny 2021

Volby do Poslanecké sněmovny se konají v pátek 8. října a v sobotu 9. října 2021. Nevíte koho volit? Podívejte se na volební programy stran a vyzkoušejte naší volební kalkulačku. Předpověď výsledků voleb naleznete v předvolebním průzkumu - kdo vyhraje volby.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované