Hlavní obsah

Data: Unavení zdravotníci i více úmrtí. Co přináší zahlcení nemocnic

Foto: Jan Novák, Seznam Zprávy

Pacienti v kyjovské nemocnici. Ta je na hranici svých kapacit.

Reklama

26. 11. 11:25

Počet hospitalizovaných s covidem roste, rekordní přírůstky se navíc projeví až v následujících dnech. Se stoupajícím počtem lidí v nemocnicích se mění složení hospitalizovaných pacientů. A tím i riziko jejich úmrtí v nemocnici.

Článek

Současná vlna epidemie koronaviru podle budoucího premiéra Petra Fialy již „nejde zastavit“. Podle něj se však dají omezit její dopady a chránit zdravotnický systém před kolapsem. Hlavním kritériem pro řízení epidemie má být obsazenost nemocnic a především jednotek intenzivní péče. Uvedl to ve středu na tiskové konferenci.

Proti tomuto přístupu jsou však někteří odborníci. „Toto nepovažuji za šťastné rozhodnutí. Sledování tohoto parametru se ukázalo jako zcela chybný přístup již loni na podzim,“ uvedla pro Seznam Zprávy viroložka Ruth Tachezy.

„Odcházející vláda a Ministerstvo zdravotnictví opět používají k řízení pandemie tento parametr s argumentem, že díky proočkovanosti a promořenosti je situace zcela jiná. Jak ale víme, použití tohoto parametru znamená řídit pandemii s několika týdenním zpožděním, kdy při exponenciálním růstu se již nedá rozjetý vlak včas zastavit,“ dodala.

Nemocnice už omezují neakutní péči

Některé nemocnice již nyní narazily na své limity. A týká se to i velkých nemocnic v hlavním městě. Ve středu vyhlásila omezení Fakultní nemocnice Motol, ve čtvrtek zastavily elektivní péči nemocnice na Bulovce a ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Již dříve oznámili omezení ve Vyškově, Slaném nebo Kyjově.

Na snižující se volné kapacity upozornil také epidemiolog a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity Rastislav Maďar. Ten připomněl, že nemocnice neřeší pouze pacienty, kteří přijdou kvůli nákaze koronavirem.

Z rekordních denních přírůstků nakažených je jasné, že se do již nyní zahlcených nemocnic v příštích dnech začnou hlásit další pacienti. V některých oblastech republiky však už nyní probíhá výběr pacientů, kteří tuto péči budou potřebovat nejvíc.

Tlak na nemocnice

Plné kapacity nemocnic navíc – zjednodušeně řečeno – snižují pravděpodobnost toho, že se nakažený z nemocnice vrátí živý. V době, kdy je na nemocnice kladena nejvyšší zátěž, stoupá podíl pacientů, kteří v nemocnici umírají. Mezi listopadem 2020 a květnem 2021 roku zemřela v nemocnici přibližně pětina lidí hospitalizovaných s koronavirem. V letních měsících 2020 i 2021 tento podíl klesl na polovinu.

Často opomíjeným faktorem je také únava zdravotníků. Nemocnice, které jsme oslovili, připomínají, že personál se nyní potýká se čtvrtou vlnou během dvou let. „Výkonnost nemocnic je limitována počtem personálu, a i když jsme v uplynulých měsících jeli v Sokolově na plný plyn, ještě jsme nestihli odoperovat ani všechny odložené výkony z minulého roku,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí zařízení Vladislav Podracký.

Podle přednosty anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny Vladimíra Šrámka je současná únava lidí znatelná a podstatně větší než na jaře letošního roku.

Podobně jsou na tom v Sokolově. Nemocnice v okrese, který jednu dobu patřil mezi ty vůbec nejzasaženější, sice udělala přes léto maximum pro odpočinek personálu, psychická únava však přetrvává.

Část veřejnosti sabotuje práci zdravotníků

„Na jedné straně jsou zdravotníci konfrontováni s devastujícími důsledky koronavirové infekce, na druhé ve veřejném prostoru i svém bezprostředním okolí v podstatě denně narážejí na tvrzení, že covid neexistuje, že je to v podstatě rýmička, byznys pro nemocnice a podobně,“ vysvětluje Podracký. „A zkuste se od toho oprostit, když vám před pár hodinami umřel na covid pod rukama třeba váš soused nebo máte na oddělení dvanáctileté dítě v závažném stavu.“

Roste riziko chyb. Dochází k odkládání péče. V dlouhodobém horizontu zřejmě dojde k významnému zhoršení zdravotního stavu populace v celé zemi.
Vladislav Podracký, mluvčí Nemocnice Sokolov

A co se stane, když zahlcení překročí únosnou hranici? „Mohu konstatovat jen to, že obecně s narůstajícím objemem práce, hlavně pokud přesáhne určitou stanovenou mez, roste riziko chyb,“ říká Šrámek. „V těch nejexponovanějších týdnech pandemie často neměl personál na covidových pracovištích ani čas si vypít v klidu čaj nebo si zajít normálně na oběd. To se dá zvládnout chvíli, ale určitě ne dlouhodobě,“ přidává Podracký.

Přednosta brněnské kliniky navíc připomíná, že akutní výkony jsou dále prováděny. „Ale definice semiakutního výkonu, který je nyní někdy odkládán, je vždy obtížná a může dojít k chybě.“ To z dlouhodobého hlediska není dobrá vyhlídka.

„Samozřejmě že to nikoho na životě přímo neohrozí. V dlouhodobém horizontu ale zřejmě dojde k významnému zhoršení zdravotního stavu populace v celé zemi,“ upozorňuje Podracký na možný efekt odkládání vybraných výkonů a prevence.

Také v nemocnicích se samozřejmě řeší největší téma současnosti: očkování. „Snažíme se postarat o každého, kdo naši pomoc potřebuje. Není podstatné, v co věří,“ zní ze Sokolova za všechna zdravotnická zařízení.

Jak chrání očkování a boostery?

Na lůžkách je rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými vidět. „Všichni pacienti v těžkém stavu, kteří jsou u nás v Sokolově hospitalizováni, jsou neočkovaní. Žádná část, větší část, nebo převážná část. Čistých 100 procent,“ říká Podracký.

Statistiky dokládají, že očkování výrazně snižuje riziko hospitalizace. U různých věkových skupin je tato ochrana různá, což je dáno i tím, že lidé mají různý odstup od očkování. Protože ochrana získaná očkováním postupně klesá, doporučují odborníci posilující dávku (tzv. booster) všem, kdo na ni mají nárok.

Graf níže ukazuje, že v nejohroženější skupině 60+ let nabízí očkování stále vysokou ochranu. Lidé s posilující očkovací dávkou jsou ale chráněni ještě řádově lépe.

„Nemocnice dělají maximum možného. Vždy zavládne smutek, když vidíme těžký průběh nemoci u člověka, který tomu očkováním mohl skoro s jistotou předejít,“ říká Šrámek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované