Hlavní obsah

Omikron mění pravidla: po pozitivním PCR měsíc bez testování i karantén

Tisková konference po jednání vlády.Video: ČTK

 

Reklama

26. 1. 21:23
aktualizováno • 26. 1. 22:02

Vláda schválila změny některých pravidel v boji proti epidemii onemocnění covid-19. Úpravy kabinet Petra Fialy přizpůsobuje variantě omikron, která již v Česku u nakažených dominuje.

Článek

Jedna z hlavních změn, kterou vláda ve středu schválila, se týká lidí, kteří prodělají covid. „Třicet dnů po pozitivním PCR testu nebudou muset lidé podstupovat testování nebo karanténu,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).

„Musím říct, že vývoj varianty omikron odpovídá predikcím, na základě kterých vláda rozhoduje. Očekáváme, že pandemie s variantou omikron během příštího týdne dospěje ke svému vrcholu. Sledujeme důležité údaje, obsazenost nemocnic, vyhodnocujeme platná opatření na základě dat,“ dodal premiér.

„Víme, že karanténa u omikronu stačí pět dní, a také víme - a to bylo velké překvapení - že ten, kdo prodělal omikron, tedy měl pozitivní PCR test a byl v izolaci, tak tento člověk od data odebrání testu je 30 dnů de facto bez rizika, že se nakazí, je nulové riziko vážného průběhu. A proto tyto lidi můžeme vyřadit ze systému sledování pomocí antigenních testů i ze systému sledování pomocí karantén. Tedy nebudou chodit do karantén,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Vláda také upravila platnost očkovacích certifikátů. Jak již večer informovaly Seznam Zprávy, po posilující dávce bude platnost certifikátu prodloužena na neurčito.

„Evropská unie přijala nařízení, že 1. února končí platnost certifikátů v Evropě pro všechny, kteří byli očkováni před 7. květnem druhou dávkou a nedostali posilující dávku. Platnost certifikátů je 9 měsíců pro lidi, kteří nemají posilující dávku. Netýká se to mladších 18 let. Opatření jsme se rozhodli zavést od 15. února z toho důvodu, že chceme ještě jednou ty, kteří by mohli dostat posilující dávku, vyzvat, aby přišli, abychom jim umožnili normálně fungovat na území Evropské unie, aby mohli normálně cestovat,“ komentoval večer rozhodnutí na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

V příštím týdnu se chce Válek více zaměřit na seniory, jak naznačil již před jednáním vlády. Pro Seznam Zprávy dnes řekl, že na přelomu ledna a února ještě čísla nakažených porostou, pak prý začnou klesat, především ve školách.

Testování ve školách na covid-19 se od pondělí 31. ledna rozšíří i na vyšší odborné školy, kterým končí zkouškové období. O rozhodnutí vlády informoval na twitteru ministr školství Petr Gazdík (STAN). Testy do těchto škol dodá ministerstvo školství podobně jako do ostatních typů škol, dodal.

Žáci základních a středních škol se v současnosti testují jednou týdně antigenními testy. Na vyšších odborných školách se nyní studujících pravidelné testování netýká. Zaměstnanci těchto škol se testují dvakrát týdně, nově by se měli testovat jen jednou.

Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku překonal v úterý podruhé za sebou rekord. Nově nakažených bylo 39 614, o dvě pětiny více než před týdnem. V úterý mírně stoupl i počet hospitalizovaných, který dosud v mezitýdenním srovnání klesal. V nemocnicích bylo k úterku 1781 lidí s covidem-19, o 41 hospitalizovaných více než předchozí týden. Dále však klesal počet vážně nemocných. V těžkém stavu bylo 200 lidí, asi o čtvrtinu méně než předešlé úterý.

V posledních dnech byl rekord v denním počtu nově potvrzených případů covidu-19 za celou dobu epidemie překonán už 18. ledna, kdy přibylo 28 494 nakažených. Znovu rekord padl tento týden v pondělí, kdy bylo zaznamenáno 30 367 případů nemoci. Ministr Válek předpokládal, že začátkem týdne by se počet nových nákaz mohl dostat až na 50 000 denně a ve středu na 80 000.

V Česku se nyní šíří nakažlivější varianta koronaviru omikron. V poslední době tak podle ČTK narůstalo i množství případů opakované nákazy u již dříve pozitivně testovaných lidí, které ministerstvo nezahrnuje do denního přírůstku nakažených. V úterý ale počet opakovaných nákaz klesl, a to oproti předchozímu týdnu přibližně o třetinu na 2459 případů.

Rostlo nadále tzv. incidenční číslo, tedy počet nových případů covidu-19 za posledních sedm dní na každých 100 000 obyvatel. K dnešku se z úterních 1585 zvýšilo na 1689 případů. Incidenční číslo vzrostlo ve všech regionech. Nejvyšší je nadále v Praze s 2618 případy a nejnižší na Vysočině s 1063 případy.

Stále však klesá tzv. reprodukční číslo ukazující rychlost šíření epidemie. Z úterní hodnoty 1,46 se k dnešku snížilo na 1,37. Číslo udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, se tak snížilo už počtvrté v řadě. Ještě v sobotu dosahovalo hodnoty 1,99. Dokud se reprodukční číslo drží nad hodnotou jedna, znamená to nadále zrychlování šíření nákazy.

Studie o efektivitě vakcín proti omikronu

  • Vyšlo několik výzkumů hodnotících účinek vakcíny proti variantě omikron. Všechny výsledky jsou předběžné a všechny studie zkoumaly jen vakcínu Pfizer.
  • Výzkum z Jihoafrické republiky, vlastní studie společnosti Pfizer, další výzkum z Izraele i anglická studie, o kterou se v současné strategii opírá i premiér Boris Johnson, došly k podobným závěrům.
  • Dvě dávky vakcíny od Pfizeru jsou podle nich na ochranu před nákazou málo a třetí dávka ochranu navyšuje.

V úterý klesl stejně jako v pondělí počet testovaných na koronavirus. Provedeno bylo asi 105 000 PCR testů a 26.000 antigenních, což bylo dohromady zhruba o 9000 méně než před týdnem. Kvůli rekordnímu nárůstu množství nově nakažených se dál zvyšovaly podíly potvrzených případů covidu-19 na počtu provedených testů.

U preventivních a plošných testů, kterých se provádí nejvíce, podíl pozitivně testovaných vzrostl z 11,97 procenta za předchozí úterý na 20,18 procenta, což je nejvíce od 4. listopadu 2020. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 22,99 procenta na 32,13 procenta, což je nejvyšší podíl od 1. ledna 2021. Podíl pozitivních u diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se zvýšil z 34,50 na 46,78 procenta, což je nejvíce od loňského 6. ledna.

Co už víme o mírnosti omikronu?

  • Studií a odhadů poukazujících na mírnější průběh omikronu už je celá řada a v poslední době rychle přibývají nové. Většina z nich vyčísluje, o kolik menší je riziko hospitalizace ve srovnání s deltou a pohybuje se zhruba v rozmezí od 50 do 70 %. Stále častěji se ale objevují i zprávy, že omikron nejenže posílá méně lidí do nemocnic, ale zároveň u nich ještě méně často způsobuje velmi vážný průběh vyžadující pobyt na intenzivní péči či smrt. Pokud by se jako ukazatel mírnosti nebraly hospitalizace, ale úmrtí, omikron by ze srovnání s deltou mohl vyjít jako ještě slabší.
  • Na to už upozornila zveřejněná studie postavená na datech od kalifornského poskytovatele lékařské péče Kaiser Permanente. Riziko úmrtí je podle ní u omikronu o 91 % nižší než u delty. Riziko hospitalizace pak o 50 %, přičemž pobyt v nemocnici je navíc v průměru o 70 % kratší.
  • V pátek agentura Reuters informovala i o nové studii z Jihoafrické republiky, která se pokusila rozlišit, do jaké míry za onu mírnost omikronu můžou vlastnosti samotné varianty a jak moc se na nižším počtu hospitalizovaných podepisuje imunita získaná díky vakcínám a předešlým infekcím. Jihoafrický institut pro nakažlivé nemoci (NICD) došel k tomu, že omikron je sám o sobě co do rizika hospitalizace mírnější asi o 25 % než delta a o zbytek se postarala imunita.
  • Podle předběžného výpočtu uvedeného v týdenní zprávě norského zdravotnického úřadu publikované v úterý, je riziko hospitalizace u omikronu o 69 % nižší, informovala o tom ČTK.
  • Těsně před Vánoci vydala zprávu o riziku hospitalizace při nákaze omikronem i britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA). Je podle ní nižší o 50 až 70 %
  • Ještě předtím se o stejný odhad pokusili i jihoafričtí vědci, kteří rozmezí stanovili na 30 až 70 %.
  • Mírnějšímu průběhu nahrávají i poznatky z laboratoří, podle kterých se varianta možná množí hlavně v horních dýchacích cestách a méně napadá plíce.
  • Na druhou stranu: britská studie naznačuje, že omikron způsobuje častější hospitalizace u nejmenších dětí do jednoho roku. Průběh u nich ale nebývá vážný a zpravidla nemocnici opouštějí už po pár dnech.

Za celou dobu epidemie v Česku od začátku března 2020 bylo zaznamenáno přes 2,83 milionu případů nákazy a zemřelo 37 092 lidí s covidem-19. Počty úmrtí stejně jako počty vážně nemocných s covidem-19 v poslední době klesají. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů ministerstva 121 lidí, což bylo o zhruba dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.

Od konce prosince 2020 se v Česku proti covidu-19 očkuje, připomněla ČTK. Podáno bylo za celou dobu očkování asi 16,9 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno bylo zhruba 6,8 milionu lidí. Očkovaných už více než dva týdny postupně ubývá. V úterý dostalo vakcínu 36 182 lidí, což bylo skoro o dvě pětiny méně než před týdnem. Většinu očkovaných za den tvoří v současnosti již plně naočkovaní lidé, kteří dostávají posilující dávku vakcíny. Dohromady dostalo posilující dávku asi 3,6 milionu lidí, tedy více než polovina plně očkovaných.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované