Článek
Snímek o identitě, svobodě a vnitřním vzdoru sleduje život fotografky Libuše Jarcovjákové – výrazné umělkyně, která se navzdory době i okolí rozhodla být sama sebou.
Originální film, jenž přibližuje autorčin pobyt na periferii československé společnosti v 80. letech, dramatický útěk do Západního Berlína i exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu, vznikl na základě soukromých deníků a tisíců analogových snímků.
Ve světové premiéře byl snímek uveden vloni na festivalu Berlinale, letos získal Českého lva za nejlepší dokument. Slavnostní vyhlášení 98. ročníku cen Oscar pořádaných Americkou akademií filmového umění a věd se uskuteční 15. března 2026. Užší výběr 15 zahraničních kandidátů organizátoři zveřejní 16. prosince letošního roku, nominace budou následně oznámeny 22. ledna 2026.
Režisérka Tasovská má z rozhodnutí českých akademiků radost. „Je to v historii poprvé, co se rozhodli vyslat dokumentární film. Za to jsme jim opravdu vděční. Že v tak veliké konkurenci vybrali náš film, je pro nás úžasné,“ říká.
Český dokument o americkou cenu Oscar podle ní ještě nesoutěžil. Přednost dosud dostávala hraná tvorba, Tasovská tak změnu nečekala. Snímek Ještě nejsem, kým chci být bude v amerických cenách soutěžit jak mezi zahraničními filmy, tak mezi dokumenty. „Máme v podstatě dvě možnosti,“ doplňuje režisérka.
Třiasedmdesátiletá Jarcovjáková dříve vyučovala fotografii na Vyšší odborné škole grafické v Praze. Asociace profesionálních fotografů jí udělila cenu Osobnost české fotografie za roky 2017 a 2019.
Změna českého výběru
V letošním roce se změnil statut pro výběr českého kandidáta na Oscara. Nově probíhalo hlasování dvoukolově. V tom prvním vybrala komise prezidia z filmů přihlášených producenty tři snímky, konkrétně Sbormistra, Karavan a Ještě nejsem, kým chci být. O finálním výběru pak ve druhém kole od 8. července do 8. srpna mohli hlasovat všichni členové české akademie splňující podmínky té americké.
Proti této změně protestovali někteří filmaři, například režiséři Jiří Mádl, Václav Marhoul, Ondřej Trojan či Petr Václav. Podle nich termín volby znevýhodňuje tituly teprve dokončované, ale už zvané na klíčové zářijové festivaly, které hlasující nemohou vidět v definitivní podobě. Jejich výzvě na vypsání nové volby podle pravidel, která platila až do loňska, česká akademie nevyhověla.
Zlatou sošku americké akademie zatím získaly pouze dva československé a jeden český film – v roce 1966 Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a roku 1996 pak Kolja od Jana Svěráka. Šestice dalších se probojovala do nominací: Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko Miloše Formana z 60. let, Vesničko má středisková Jiřího Menzela v roce 1986, po revoluci pak Obecná škola Jana Svěráka, Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka a Želary od Ondřeje Trojana.
Do užšího výběru bylo v roce 2019 vybráno také Nabarvené ptáče od Václava Marhoula, stejně jako o dva roky později snímek Agnieszky Holland nazvaný Šarlatán.
Česká filmová a televizní akademie byla založena v roce 1995. Uděluje cenu Český lev a nominuje tuzemského kandidáta na ceny Americké akademie filmového umění a věd. V současné době má 436 členů. Celkem hlasovalo 194 akademiků.
