Článek
Podle agentury Reuters porota vyzdvihla „odvážnou a přesvědčivou práci“ výtvarnice, její výrazné postupy a obratnost při uplatňování měřítka, kompozice a barev. Její díla, často obalená stuhami, provázky, potravinářskou fólií či lesklou páskou z VHS kazet, hodnotitelé označují za silně působivé.
Podle britské BBC je devětapadesátiletá Angličanka, která se narodila nigerijským rodičům ve skotském Glasgow, v historii ceny první vítězkou s takzvanou poruchou učení, mezi něž patří například dyslexie nebo dysgrafie. Deník New York Times o ní píše jako o autistce s omezenou verbální komunikací, britský Guardian ji označuje za neurodiverzní umělkyni.
Svá díla, například kresby, které díky repetitivním pohybům připomínají víry, vytváří Nnena Kalu v londýnském neziskovém prostoru pro lidi s poruchou autistického spektra Actionspace.
„Tohle je pro mnoho lidí velký okamžik a naprostý otřes. Prolomilo to strop z opravdu hodně tvrdého skla,“ řekla při úterním přebírání ceny Charlotte Hollinshead, která s Nnenou Kalu spolupracuje čtvrt století.
Na fotografii z výstavy finalistů Turnerovy ceny jsou díla vítězky Nneny Kalu.
Podle ní kariéra této umělkyně odráží překážky, jaké musí lidé s poruchou učení překonávat. „Čelila a stále čelí neuvěřitelné míře diskriminace. Doufám, že tahle cena pomůže rozbít předsudky,“ pokračuje její asistentka. „Mám strašnou radost, že se teď všichni můžete seznámit s touto komplexní umělkyní, která vytváří nádherná, složitá díla. A často u toho co nejvíc nahlas poslouchá taneční hudbu,“ dodala s žertem Charlotte Hollinshead.
Nnena Kalu byla širší veřejnosti dlouho neznámá. Poprvé na sebe upozornila roku 2016, kdy vystavovala v Belgii po boku známějších současných umělců jako Laure Prouvost. Od té doby se zúčastnila putovního bienále současného umění Manifesta v Barceloně, její díla do sbírek zakoupila galerie Tate Britain a samostatnou výstavu jí uspořádala norská Kunsthall Stavanger.
Vítězku organizátoři představili na úterním slavnostním vyhlášení ceny dotované 25 000 librami, v přepočtu asi 693 tisíci korunami, v severoanglickém městě Bradford.
Porotě předsedal kunsthistorik Alex Farquharson, což je ředitel Tate Britain. Vítěze s kolegy vybíral v průběhu více než dvouhodinové debaty. „Posuzovali jsme jen zásluhy. Nešlo o to, že bychom chtěli Nneně udělit cenu v první řadě jako neurodiverzní umělkyni. Zajímala a přesvědčila nás kvalita a jedinečnost její práce, která je neoddělitelná od její osobnosti,“ řekl Farquharson.
Některé kresby Nneny Kalu díky repetitivním pohybům připomínají víry.
Dalšími finalisty letošního ročníku Turnerovy ceny byli Rene Matić, Zadie Xa a Mohammed Sami. „Všeobecně jsou vnímáni jako umělci, kteří se vyjadřují k současné podobě Británie a její neustále se proměňující identitě či konceptu sounáležitosti. Jejich díla rozdělila kritiky a vzbudila vášnivé reakce,“ shrnuje Guardian.
Ty se nevyhnuly ani tisku. Například novinář Waldemar Januszczak v londýnských Timesech o vítězce Nneně Kalu napsal, že na první pohled si její díla zařadil „k tomu nejhoršímu umění“, jaké kdy na Turnerově ceně viděl. Pak si ale přečetl, že autorka je autistka, a zalitoval, zda hodnocení z jeho strany nebylo příliš kruté. „A tak jsem nakonec cestou z výstavy přemýšlel, jestli má pravdu kritik posuzující to, co viděl, nebo porotci projevující soucit a rozšiřující definici toho, co je dobré umění. Každý ať si odpoví sám,“ napsal kritik.
Každý z finalistů získá deset tisíc liber, což je zhruba 277 tisíc korun. Díla všech čtyř tvůrců lze vidět v bradfordské galerii Cartwright Hall do 22. února 2026.
Turnerova cena, pojmenovaná po anglickém malíři Williamovi Turnerovi, existuje od roku 1984. Bývá označována za nejvýznamnější britské ocenění v oblasti výtvarného umění. Každoročně je udílena za mimořádnou výstavu nebo prezentaci umělce narozeného či pracujícího v Británii. Ocenění v minulosti získali Damien Hirst, Steve McQueen či duo Gilbert & George. Loni uspěla skotská umělkyně Jasleen Kaur, která se stejně jako Nnena Kalu narodila v Glasgow.
