Hlavní obsah

Letecký most s Čínou skončil. „Už s rouškami nechci nic mít,“ říká Tvrdík

Jaroslav Tvrdík, šéf představenstva Slavie.

Reklama

3. 5. 11:15

Jak se domlouvaly dodávky zdravotnických pomůcek z Číny? Proč je nevozila česká letadla? A proč se nenakupovalo u českých výrobců? A nedohadovaly se první kontrakty už na utajené cestě kancléře Mynáře?

Článek

Dnes přistálo na ruzyňském letišti poslední letadlo s nákladem zdravotnických pomůcek z Číny. Letecký most tak definitivně skončil. Jak se domlouval? Jak se vybíraly firmy, které dodávaly roušky a respirátory? A domlouvaly se kontrakty už ve chvíli, kdy kancléř Vratislav Mynář byl na cestě v Číně i s poradcem prezidenta Martinem Nejdedlým? V obsáhlém rozhovoru pro Seznam Zprávy to popisuje třetí člen výpravy Jaroslav Tvrdík.

„Nebyla žádná jiná skutečně funkční možnost přepravy do České republiky. V Šanghaji a Číně obecně je nyní obrovský problém se sloty. Pro ochranné prostředky tam létá celý svět. Česko potřebovalo rychle dopravit ochranné pomůcky a Ministerstvo vnitra využilo toho, že China Eastern má povolení na pravidelnou linku do České republiky,“ říká Tvrdík, který je šéfem Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce a zároveň působí i v krizovém štábu Ministerstva vnitra.

Zároveň je také šéfem tuzemské pobočky čínské firmy CITIC. „Její jediná role byla, že se jednomu dodavateli zaručila za platbu, aby materiál mohl opustit Čínu,“ dušuje se Tvrdík.

V obsáhlém rozhovoru také popisuje, proč se CITIC rozhodl opustit společnost Empresa Jaromíra Soukupa, pod kterou spadá televize Barrandov.

V únoru jste jel spolu s kancléřem Vratislavem Mynářem a poradcem prezidenta Nejedlým do Číny. Premiér ale tvrdil, že o cestě nevěděl, a ministr Tomáš Petříček řekl, že vaši cestu považuje za privátní. Přesto s vámi dle vašich slov byl všude přítomen velvyslanec Vladimír Tomšík.

Delegaci na cestu poslal prezident Miloš Zeman. Cesta sice nebyla schválena vládou České republiky, ale není to tak, že o ní představitelé vlády nevěděli. Kdyby cesta nebyla oficiální, nemohli bychom být přijati českým velvyslancem, nemohli bychom používat prostředky zastupitelského úřadu. Velvyslanectví nám na pokyn Ministerstva zahraničních věcí zajistilo ubytování na ambasádě a pan velvyslanec nás doprovázel od letiště a na letiště a doprovázel nás na všechna jednání, která jsme měli.

Z jakého titulu jste se cesty účastnil vy? V čínském tisku probleskly zprávy o tom, že kancléř Mynář předal dopis a humanitární dar, co konkrétně jste tam dělal vy a poradce prezidenta pan Nejedlý?

Zúčastnil jsem se z titulu prezidenta česko-čínské komory. Komora měla na starosti přípravu a koordinaci tohoto daru od kanceláře prezidenta, krajů, měst a firem. Původně měl vést delegaci vicepremiér Hamáček, ale když nemohl, pověřil prezident vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Pan ministr zahraničních věcí byl o cestě dopředu informován.

Dle veškerých informací víme, že se mělo jednat o předání dopisu, daru a poslední schůzka měla být se zástupci čínské společnosti CITIC Group. Jednání jste měli opravdu jenom tři?

Ano, měli jsme jenom tři jednání. Ale rád bych znovu vysvětlil, jak celá cesta vlastně vznikla, protože tam bylo několik důvodů. Důvod číslo jedna byla příprava cesty prezidenta republiky na summit 17+1. Pan prezident dostal pozvánku čínského prezidenta, aby byl hlavním hostem celého summitu. Pan prezident v jednu chvíli dospěl k názoru, že na summit nepojede, protože není spokojen s rozsahem ekonomické spolupráce mezi ČR a Čínou a za sebe nominoval po dohodě s panem premiérem Babišem pana vicepremiéra Jana Hamáčka. Čínská strana ale dala následně najevo, že přítomnost pana Hamáčka nebude dostačující, protože summit plánovala pro prezidenty a premiéry.

Proč přesně měl v únoru jet původně vicepremiér Hamáček do Číny?

Prezident pověřil pana Hamáčka odpovědností za ekonomickou spolupráci a prezident Si Ťin-pching pověřil odpovědností za ekonomickou spolupráci s Českem vicepremiéra pro ekonomiku a investice čínské vlády Chu Čchun-chua, který následně pozval vicepremiéra Hamáčka do Číny. Čínská strana si od tohoto jednání slibovala odstranění námitky české strany, že ekonomická spolupráce s Čínou nemá budoucnost a jeho výsledkem bude potvrzení cesty prezidenta Zemana na summit 17+1. Vicepremiér Hamáček jednání nemohl potvrdit, prezident proto pověřil kancléře Mynáře, který se s vicepremiérem Chuem v Číně sešel.

Čínské straně jste tedy předali humanitární dar, zároveň ve stejné době už BIS upozorňovala, že Číňané v Česku vykupují ochranné pomůcky a do toho se krize v Česku s ochrannými pomůckami rozbíhá. Bylo opravdu nutné předávat dary a dělat gesta?

Do Číny jsme jeli 25. února 2020. BIS svoje varování poslala až na začátku března. V Česku v tu dobu nebyl nijak regulován nákup ochranných pomůcek. Prostředky v daru, které zařizovala naše komora, byly nakoupeny v Polsku a ve Francii. V tu dobu byla krize v Číně stále na vrcholu, Čína měla velký nedostatek prostředků a pomáhal jí celý svět. Mimochodem na postupu Číny nevidím nic neobvyklého. Logicky udělala to, že kontaktovala čínské ambasády, které se snažily v jednotlivých zemích shánět pomůcky, jež následně posílaly zpět domů. Přesně to samé dnes dělá Česká republika a ministr zahraničí Petříček. Když v Česku naplno vypukla krize, kontaktoval naše ambasády, aby v zemích, kde je to možné a krize ještě nevypukla naplno, sehnaly ochranné prostředky.

Kdy a kdo vás jako první oslovil ke spolupráci ohledně nákupů ochranných pomůcek z Číny?

Nejprve jsme jako komora pomáhali Ministerstvu zdravotnictví - konkrétně panu náměstkovi Romanu Prymulovi. Bylo to mezi 8. a 11. březnem, kdy jsme pomohli dojednat nákup rychlotestů a roušek pro Ministerstvo zdravotnictví. Ve stejné době se na nás obraceli lidé z vlády, zda bychom jim nemohli pomoct, protože máme v Číně kontakty a už v té době bylo zřejmé, že se krize v Česku rozbíhá. Rovněž po nás chtěli, abychom jim pomohli zorganizovat leteckou přepravu z Číny.

Takže z vaší strany nebyla žádná iniciativa, aby se v nákupech angažovala vaše komora?

Jestli máte pocit, že Česko nakupovalo v Číně kvůli naší komoře, tak to opravdu mohu kategoricky vyloučit. V České republice a Evropě prostě ochranné prostředky nebyly. Obracela se na mne například přímo řada ředitelů nemocnic, že mají opravdu velký problém a ochranné prostředky na několik málo dnů. Nikdy jsme neříkali státu, co má v Číně nakupovat. Potřebu České republiky definoval tehdejší šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula, schválil předseda vlády Andrej Babiš a zadal Jan Hamáček, který se na mne obrátil se žádostí o pomoc.

Jaká je tedy vaše konkrétní role v nákupech ochranných pomůcek? Co přesně máte na starosti? A kdo další z vaší komory se v nákupech angažuje?

Zastávám roli poradce, který radí a pomáhá nákupnímu týmu Ministerstva vnitra. Vše dělám zdarma, stejně tak i můj tým. Z komory pomáhá Ministerstvu vnitra pět manažerů, čtyři z nich jsou Číňané, kteří tady žijí a pracují, vystudovali vysoké školy, umí perfektně česky. Pomáhají hlavně s tlumočením a komunikací s čínskou ambasádou v České republice, s čínskými úřady a s čínskými dodavateli.

Viceprezident vaší komory Liu Jielei má pak na starosti konkrétně co?

Liu Jielei měl na starosti zejména spolupráci s China Eastern a logistiku přepravu ochranných pomůcek do České republiky. To znamená, že odpovídá za to, co jde na palubu letadel mířících do České republiky. Dříve odpovídal za kompletní logistiku čtyř letů speciálu Ruslan. Podílel se ale i na dalších věcech, měl na starosti například komunikaci s dodavateli ochranných oděvů.

Proč jste vybrali právě China Eastern? Pomoc ministerstvu nabízely například České aerolinie nebo společnost EGT Express.

Nebyla žádná jiná skutečně funkční možnost přepravy do České republiky. V Šanghaji a Číně obecně je nyní obrovský problém se sloty. Pro ochranné prostředky tam létá celý svět. Česko potřebovalo rychle dopravit ochranné pomůcky a Ministerstvo vnitra využilo toho, že China Eastern má povolení na pravidelnou linku do České republiky.

Kolik vaše komora doporučila vnitru čínských firem?

Nikdy to nebylo tak, že bychom dali Ministerstvu vnitra ucelený seznam. Dopředu chci zdůraznit, že osobně neznám žádnou čínskou firmu na výrobu zdravotnických pomůcek, ani žádnou firmu, se kterou Ministerstvo vnitra uzavřelo smluvní vztah. O pomoc jsme žádali čínské Ministerstvo zdravotnictví, zdravotnické úřady v Šanghaji a Pekingu nebo čínské velvyslanectví v České republice. Prosili jsme je, aby nám pomohli vytipovat čínské výrobce a vycházeli jsme z toho, že pokud nám něco doporučí čínské velvyslanectví nebo čínské úřady, bude se jednat o kredibilního dodavatele. Ministerstvo vnitra spolupracuje s asi dvěma desítkami dodavatelů z Číny, ale v kontaktu jsme byli možná s padesáti. Bylo to extrémně těžké. V Číně nakupuje celý svět. Ráno zboží bylo, odpoledne nepřišla platba a dodavatel zboží prodal někomu jinému

Jak je možné, že vás ministr Hamáček oslovil 12. března a během několika dnů už vše bylo nasmlouváno a připraveno. Kvůli takto rychlému sledu událostí by se mohlo zdát, jestli jste si seznam firem a nákupy ochranných pomůcek nedomluvili předem.

Tyto spekulace jsou nesmyslné. Všichni jsme byli v České republice. V práci jsme trávili dny a noci. Všechna jednání byla po telefonu. Byla to nesmírně složitá logistická operace, ve které jsme se obrátili skoro na každého, koho jsme poznali za deset let a stovky cest do Číny. Jestli se znovu vracíte k únorové cestě do Číny, nemohu než zopakovat, že v té době o takovéto potřebě neměl nikdo nejmenší tušení. Nákup ochranných prostředků jsme neřešili. Celou dobu pobytu nás doprovázel velvyslanec, jezdili jsme vozidly velvyslanectví a spali jsme na velvyslanectví. Ze všech tří jednání – s vicepremiérem pro ekonomiku, náměstkem ministra zahraničních věcí a předsedou představenstva CITIC Group je zápis a téma nákupu ochranných prostředků se neřešilo ani náznakem.

Podle čeho jste firmy vybírali?

V první řadě podle toho, kdo měl k dispozici zboží a byl schopen ho prodat a rychle dodat. Dodavatel musel mít všechny relevantní certifikáty. Jednali jsme podle doporučení, ale kontrolovali jsme, zda výrobce nebo dodavatel má všechny potřebné registrace na webech jednotlivých úřadů. Zajímaly nás reference, pokud jsme viděli, že jsou dodavateli pro čínské nemocnice nebo čínskou vládu, tak to pro nás bylo pozitivní doporučení. Následně firmy musely splňovat řadu podmínek. Firma musela splnit licenci na Čínském ústavu pro kontrolu léčiv a na čínském ministerstvu obchodu. Firma také musela splnit požadavky čínské celní správy. Firma také musela mít evropský nebo americký certifikát na ochranné pomůcky, které Česku dodá. Kromě rychlé dostupnosti zboží a jeho kvality byla dalším klíčovým kritériem jeho cena.

Je nějaká z dvaceti firem napojená na CITIC Group? Nebo na členy vaší komory?

Není, nikdo z nás dříve neznal žádné zdravotnické firmy ani firmy, které nám dodávají. CITIC se přímo ani nepřímo nepodílel na zabezpečování dodávek pro Českou republiku. Není to byznys pro firmu CITIC. Vedení CITICu nám pomohlo pouze v jednom jediném případě, a to bylo v době, kdy do Číny letěl armádní speciál.

Jak konkrétně se CITIC v tomto případě zapojil?

Když si Ministerstvo zdravotnictví objednávalo z Číny první rychlotesty, tak v době, kdy letoun startoval, ještě nebyla do Číny provedena jejich úhrada. Reálně hrozilo, že je výrobce do Česka z celnice neuvolní. CITIC nám pomohl s tím, že u tohoto výrobce poskytl garanci za to, že pokud zboží nebude zaplaceno, tak to zaplatí on. To byla jediná angažovanost společnosti CITIC.

Mluvil jste o tom, že když v Číně nastala krize, ihned se mobilizoval čínský průmysl a většina továren začala vyrábět ochranné pomůcky. Řada českých výrobců si ale stěžuje, že přesně tohle se v Česku nestalo a místo toho se většina pomůcek dováží z Číny. Proč se tedy v Česku nezmobilizovali výrobní kapacity?

Chápu obavy českých výrobců, ale Ministerstvo vnitra nakupuje nyní hlavně od nich. Jedná se o více než 250 kontraktů s českými dodavateli. V Číně končí na začátku května kontrakty se stávajícími dodavateli a dodávat bude již výhradně český průmysl. Nechci se českých firem dotknout, ale v té době jiná alternativa než čínské dodávky neexistovala. Do Číny pro ně jezdí celá Evropa a celý svět. Bavíme se například o tom, že z Číny létá týdně 300 tisíc ochranných biologických obleků nejvyšší třídy 6, které nikdo v Česku doposud nevyrábí. Vozily se ve stovkách tisíc kusů štíty, brýle, návleky a řada dalšího zboží, které se sice teď už v Česku vyrábí, ale v prvních dnech krize v ČR v potřebném množství nebyly.

Německá média minulý týden referovala o tom, jak Čína vytvářela tlak na německé úřady. Chtěla po nich, aby o ní mluvili jenom v superlativech. Do Česka pak dodávky z Číny vítali vládní představitelé …

Není na světě vláda, která by se na krizi v takovém rozsahu dokázala připravit. To platí i pro naši. Měl jsem na začátku pocit, že by vláda měla být připravenější, potom jsem si ale uvědomil, jak strašný rozměr krize má. Vláda se dostala pod tlak, že ochranu lidí v první linii nedokázala plně zabezpečit. Účast nejvyšších vládních představitelů u prvních letů tak podle mého názoru měla spíš vnitropolitický rozměr ve snaze veřejnosti ukázat, že se daří krizi řešit. Nikdo po nás žádné vítání ani děkování z čínské strany nežádal. Bylo to podobné i v jiných zemích, například v Polsku dodávky dojednával polský prezident s čínským prezidentem a na letišti první speciál vítal polský premiér. V Maďarsku obdobnou situaci řešil maďarský premiér s čínským premiérem.

Poslední dodávka z Číny dorazila dnes, budete se nadále v roli poradce na ministerstvu dále angažovat?

Tlačil jsem na to, aby dodávky z Číny skončily, já i můj tým jsme již fyzicky na dně, od začátku března jsme neměli volný den a volnou hodinu. Vicepremiér Hamáček tento týden například z pozice předsedy Ústředního krizového štábu žádal zajištění dalšího půl milionu rychlotestů. Odmítl jsem, nejhorší krize je již pryč a je také na ostatních, aby se více angažovali. Po ukončení leteckého mostu ještě pomůžeme s přepravou zbývajícího zboží nákladním vlakem a tím budu považovat své účinkování v Krizovém štábu Ministerstva vnitra za ukončené.

Vrátím se ještě k únorovým schůzkám. Třetí schůzka v únoru proběhla s čínskou společností CITIC. Podle serveru Hlídací pes jste právě na této schůzce dojednali prodej nadpolovičního podílu v mediální agentuře Médea čínské korporaci CITIC. Vy ale tvrdíte, že to je jinak, co přesně se tedy na schůzce řešilo?

Hlídací pes zveřejnil nepravdivé informace. Překvapuje mne, že se ani nepokusili oficiálně zeptat mne nebo tiskového mluvčího společnosti CITIC Europe Holdings. Smlouvu o swapu společnost Rainbow Wisdom Investments Limited ze skupiny CITIC Group s panem Jaromírem Soukupem podepsala již minulý rok v červenci. Předmětem smlouvy je vzájemná výměna akcionářských podílů. Rainbow mělo k 1. červenci 2019 49 % akcií ve společnosti Empresa a 30 % akcií ve společnosti Médea. Předmětem dohody byl úplný odchod skupiny CITIC ze společnosti Empresa a navýšení podílu ve společnosti Médea. Swap (výměna akcií) bylo možné udělat nejdříve 1. ledna 2020 a nejdéle 31. března 2020. Jakékoliv propojení tohoto kroku s cestou do Číny je nepravdivé. Není také pravda, že jsme za nákup akcií v Médea hradili v letošním roce jakékoliv finanční prostředky.

Jaký byl hlavní problém ve společnosti Medea, že jste se dohodli na této smlouvě, kterou jste uzavřeli loni v červenci?

Hlavním důvodem je, že CITIC má ve svém kodexu zakázáno provozovat televizní nebo printová média. CITIC se také dále nechtěl podílet na financování TV Barrandov. Sledovanost TV Barrandov klesla od prosince 2018 z více než 10 % na cca polovinu. Považuji za chybu, že se pan Jaromír Soukup z úspěšného generálního manažera svých firem stal moderátorem televizních pořadů na plný úvazek. Jsme přesvědčeni o tom, že společnost Médea dnes nepřímo dotuje televizní vysílání a nepřejeme si další pokračování tohoto stavu. Přáním CITIC je výhradně růst hodnoty a ziskovosti investice ve skupině Médea. Považuji za férové, že se obě společnosti transparentně oddělí, pan Jaromír Soukup je 100% vlastníkem skupiny Empresa a TV Barrandov a bude hospodařit za svoje vlastní finanční prostředky.

Pomáhal vám s transakcí někdo?

Jednání vedl pan Jaromír Soukup s jednatelkou skupiny Rainbow Wisdom Investments Limited paní Ren Xia. Bylo to přání čínské strany, kterému pan Jaromír Soukup vyhověl. Dohoda byla podepsána dne 1. července 2019 a bylo to plnoprávné jednání dvou akcionářů. Žádná třetí strana u jednání neasistovala, nebyl pro to žádný důvod.

Jakou roli v tom hrál poradce prezidenta Martin Nejedlý? A z jakého titulu se v tom angažoval?

Pan Martin Nejedlý se angažoval jménem prezidenta republiky při naplňování čínských investic. Po konkurzu skupiny CEFC pomáhal českým firmám, které byly partnery skupiny CEFC v České republice a byly konkurzem poškozeny. Pomáhal nejenom panu Jaromíru Soukupovi, ale i Jiřímu Šimáněmu a dalším českým partnerům. Zasazoval se o to, aby skupina CITIC po převzetí aktiv bývalé CEFC v ČR dále investovala. Jménem pana prezidenta také koordinoval spolupráci mezi TV Barrandov a KPR, například u pořadu „Týden s prezidentem“.

Hrál jste v této transakci nějakou roli vy?

Jsem členem představenstva CITIC Europe Holdings, investorem u pana Soukupa je naše mateřská společnost Rainbow. V současné době na základě plné moci Rainbow společně s místopředsedou představenstva CITIC Europe Holdings panem ZHU Gaoming pomáháme Rainbow při výkonu akcionářských práv.

Transakce má ale zásadní vliv na český mediální trh, protože přes Médeu tečou do českých mediálních domů tři miliardy korun ročně na inzerci. Je tedy na místě obava, že Čína bude skrze toto médium prosazovat svůj vliv.

Je to přesně obráceně. Teoretickou obavu mohla mít veřejnost ve chvíli, kdy CITIC Group měla 49% podíl ve společnostech provozujících printová vydavatelství a televizní vysílání. Nyní nemáme na redakce ani na novináře v nich působící žádný vliv. Ve stanovách společnosti Médea je navíc zakotveno, že veškeré rozhodování ve společnosti Médea se děje většinou 75 %, CITIC má 56 %. Vliv společnosti CITIC se oproti předchozímu stavu touto výměnou nenavýšil ani o milimetr. Jestliže bude společnost Médea fungovat na ziskovém principu, zvyšovat svoji hodnotu a vyplácet dividendu, nebude do ní Rainbow jako akcionář jakkoliv zasahovat.

Kdo je konečným vlastníkem společnosti Rainbow Wisdom Investment, nestojí za ní Daniel Křetínský, jak se spekulovalo?

Rainbow Wisdom Investments Limited je společnost 100 % vlastněná společností CITIC Group. Rainbow je 100% akcionářem společnosti CITIC Europe Holdings, která v ČR vlastní ŽĎAS, hotely, nemovitosti nebo fotbalovou Slavii. Popravdě vůbec nechápu, odkud se spekulace o vlastnictví společnosti Rainbow ze strany J&T nebo Daniela Křetínského objevují. Není to pravda.

Pokud tedy smyslem nebylo dohodnout převzetí společnosti. Co teda bylo přesně předmětem jednání v únoru se společností CITIC Group?

Prezident Zeman je znám tím, že klade velký důraz na ekonomickou diplomacii a její výsledky. Na předchozích cestách do Číny byla uspořádána doprovodná ekonomická fóra, které pořádaly Bank of China na první cestě a ICBC na druhé. Na připravované cestě prezidenta republiky se mělo konat toto fórum na půdě společnosti CITIC v novém sídle společnosti CITIC Tower, která je jedním ze symbolů Pekingu. Na jednání byla vedena diskuze o organizaci fóra, potvrzení investic CITIC například do společnosti ŽĎAS, ale prohlédli jsme si také nově postavenou budovu a jednací sály, ve kterých se fórum mělo konat.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené