Hlavní obsah

Litva otevře úřad nesoucí jméno Tchaj-wanu. „Za to zaplatíte,“ hrozí Čína

Foto: China Observer, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

7. 9. 18:10

Celá pobaltská země má méně obyvatel než kdejaké průměrné asijské město, přesto se stala bolestivým trnem v oknu čínského obra. Litva se jako první evropská země rozhodla otevřít zastupitelský úřad nesoucí jméno Tchaj-wanu.

Článek

Litevská vláda zvolená na podzim minulého roku ve svém programu slibovala větší ekonomickou nezávislost na jiných zemích. Litevský prezident Gitanas Nausėda už dříve spojoval snahu Číny investovat a renovovat životně důležitý přístav Klajpeda s možným ohrožením národní bezpečnosti. Litevská vláda se tak na Čínu zaměřila ve velkém.

„Nová litevská vláda od počátku dávala najevo, že ve své zahraniční politice chce dělat hodnotovou politiku, včetně podpory lidských práv. Mohlo by se zdát, že to je čistě politické stanovisko, ale vláda ve Vilniusu ho zdůvodňuje i ekonomicky. Podle ní je ve výsledku vždy lepší obchodovat s partnerem, který je prediktabilní a stabilní, což podle ní autoritářské režimy nejsou. Tato pozice pak logicky ovlivňuje jednání Litvy s Ruskem, Běloruskem, ale také Čínou,“ vysvětluje pozadí litevsko-čínského sporu analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ivana Karásková.

Litevská vláda tak začala realizovat i část slibu o „bránění všech částí světa a lidí bojujících za svobodu od Běloruska po Tchaj-wan.“ A právě Tchaj-wan se stal třešničkou na dortu plném problémů.

Nejdřív ale litevský parlament schválil návrh související se Sin-ťiangem a obvinil Čínu z páchání genocidy. Tímto se Litva postavila na stranu Spojených států, Kanady a Spojeného království a začala naléhat na OSN, aby v čínské autonomní oblasti zahájila vyšetřování. O tři dny později Litva definitivně opustila platformu 17 + 1 sdružující Čínu se zeměmi střední a východní Evropy.

Začala také naléhat na ostatní členy, aby blok opustily. Následoval další karambol v čínsko-unijních vztazích – zmrazení podpisu očekávané a zároveň kritizované investiční dohody.

„Součástí vládního plánu stát se ekonomicky nezávislými na Číně byl konkrétně zmíněn Tchaj-wan. Rozhodlo se tedy o otevření zastupitelského úřadu ostrova i v Litvě, což byl ze strany Tchaj-wanu velmi vítaný krok, z ekonomického i kulturního hlediska. Zastoupení Tchaj-wanu se stane přínosnou součástí diplomatické sítě, ale jde jen o jeden z kroků. Očekáváme tlak z Pekingu, už máme obdobnou zkušenost s Ruskem. Ale my nechceme být na nikom příliš závislí,“ uvedl minulý měsíc pro Seznam Zprávy náměstek litevského ministra zahraničí Mantas Adomėnas.

Tchaj-wan v červenci uvedl, že mise ve Vilniusu bude označena jako tchajwanský zastupitelský úřad v Litvě. Další tchajwanské mise v Evropě a ve Spojených státech používají název hlavního města Tchaj-pej a pro udržení diplomatického klidu se tímto vyhýbají odkazu na samotný ostrov.

Zakotvení diplomatické spolupráce ve formě oficiálního úřadu požehnaly i Spojené státy. Zdůraznily však, že ony se zavázaly podporovat tchajwanské úřady způsobem, který je v souladu s americkou politikou „jedné Číny“.

Pojmenování úřadu přímo po Tchaj-wanu Čínu rozlítilo. Peking zareagoval stažením svého velvyslance z Vilniusu a požadavkem, aby Litva odvolala velvyslance z čínské metropole. Minulý týden v pátek Litva svého velvyslance z Pekingu povolala na konzultace. Litevské ministerstvo jménem diplomatů Evropské unie s odvolanou litevskou velvyslankyní Dianou Mickevičeneovou vyjádřilo solidaritu.

„Trik“ USA

Nad tím vším visí otázka, proč by miliardovou Čínu měl trápit zrovna pobaltský stát se 2,8 miliony obyvatel.

„Litva pro Čínu jako takovou není důležitá ani ekonomicky, ani politicky. Je důležitá jako symbol a příklad, který by mohly ostatní země po světě následovat a začít navazovat nebo výrazně podporovat své vztahy s Tchaj-wanem, který Čína vnímá jako součást svého území a který se snaží na mezinárodní scéně izolovat,“ říká Karásková.

V Číně podávaná verze příběhu říká, že jde o „trik“ Spojených států. O tom ostatně svědčí i úvodník ve státních Global Times: „Tato evropská země nemá s ostrovem Tchaj-wan téměř nic společného. Důvodem, proč provokuje Čínu kvůli tchajwanské otázce, je uspokojit USA.“

Jiní tvrdí, že je Litva první vlaštovkou štěpení přitažlivosti Číny v celé střední Evropě a Pobaltí.

„Nehovořila bych tu o vlivu Spojených států, ale je jisté, že USA hrají roli v zahraničně politické strategii Litvy. Pobaltí s jejich historickou zkušeností vztahů s Ruskem vnímá Spojené státy a NATO jako bezpečnostní záruku. Vztahy s USA tak budou vždy strategickou prioritou. Velkou roli ale hraje autonomní politika Vilniusu a pohled litevské vlády na to, že vztahy s Čínou nejsou pro zemi perspektivní,“ říká Karásková.

Očekávané výhrůžky směrem k Litvě na sebe nenechaly dlouho čekat. Bohatý prostor se jim nabídl v čínském státním tisku. „Litva za otevřené provokování jedné Číny a podkopávání suverenity Číny musí zaplatit,“ píše se v jednom z textů Global Times. „Litva nedávno umožnila tchajwanským separatistickým úřadům otevřít ‚reprezentativní kancelář‘ pod názvem ‚Tchaj-wan‘. Nikdo by neměl podceňovat odhodlání a silnou vůli Číny bránit její suverenitu a územní celistvost.“

Čína skrze média dále Litvu vyzvala, aby „své špatné rozhodnutí okamžitě napravila, anebo pokračovala na současné cestě, ale uvědomila své občany, jaká bude cena“. Podle analytičky Karáskové však pobaltské zemi reálné nebezpečí nehrozí.

„V našem projektu MapInfluenCE jsme přehledně doložili již loni, při návštěvě předsedy Senátu Vystrčila, že Čína má v praxi jen velmi málo nástrojů, které může vůči střední a východní Evropě použít. Politicky nemáme s Čínou mnoho témat, kde bychom usilovali o čínský souhlas. Například pro Německo je klíčová čínská pozice k otázkám klimatu, což ale střední a východní Evropu netrápí. Země jsou zaštítěny před ekonomickými sankcemi svým členstvím v Evropské unii a navíc je obchodní bilance vzájemného obchodu relativně stále malá,“ uvedla.

Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřeneckou provincii a nejcitlivější územní problém v rámci politiky „jedné Číny“. Na jakékoliv kroky a zmínky, které by mohly naznačovat, že ostrov je samostatnou zemí, pravidelně reaguje rozezleně. Litevské ministerstvo zahraničí nad čínským jednáním vyjádřilo lítost a zdůraznilo, že ačkoli respektuje zásadu „jedné Číny“, je připraveno rozvíjet vzájemně výhodné vztahy i s Tchaj-wanem.

Čína se snaží udržet Tchaj-pej v mezinárodní izolaci a brání se jakémukoli oficiálnímu používání slova „Tchaj-wan“, aby ostrovu nedodala pocit mezinárodní legitimity. Formální diplomatické styky má s Tchaj-wanem pouze 15 zemí, mnoho dalších má však na ostrově úřady, které jsou často označovány jako obchodní kanceláře, ale fakticky to jsou velvyslanectví.

Užší vztahy s Tchaj-wanem prosazují rovněž někteří čeští politici. Například loni se Číně nelíbila cesta předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované