Hlavní obsah

Lukašenko přitvrzuje proti médiím, umlčel nejčtenější zpravodajský web

Foto: Profimedia.cz

Perzekuce v Bělorusku. Snímek z letošního března.

Reklama

20. 5. 19:25

Běloruský režim přitvrdil v represích proti médiím. Lukašenkova diktatura tento týden zablokovala nejnavštěvovanější portál Tut.by.

Článek

Předstihnul i velké ruské portály jako Yandex nebo mail.ru a denně ho navštěvovalo na 3,3 milionu uživatelů, pravidelně dokonce 63 procent Bělorusů. Běloruský server Tut.by ale v úterý zablokoval nedemokratický režim prezidenta Alexandra Lukašenka.

Právě na státu nezávislý server patřil pro Bělorusy k hlavním zdrojům informací o politické situaci v zemi. Server fungující od roku 2000 nepsal pouze o politice, ale i o jiných tématech, nabízel také e-mailovou schránku.

Foto: Archiv: Tut.by

Redakce serveru Tut.by.

Tut.by kontinuálně a podrobně informoval o loňských protestech proti Lukašenkově režimu, brutálním potlačování demonstrací a mučení zadržených. A také o následných represích, jichž se teď sám stal obětí.

V úterý ráno v sedmdesátičlenné redakci a také v bytech několika jejích redaktorů a vedení zasahovala finanční policie. Razie proběhla pod záminkou podezření z daňových úniků. Úřady pak web zablokovaly na pokyn generální prokuratury v souvislosti s „porušením zákona o sdělovacích prostředcích“. Důvodem bylo zveřejňování „zakázaných informací“, konkrétně o materiálech od neregistrovaného opozičního fondu solidarity BYSOL. Ten poskytuje finanční pomoc obětem režimních represí.

Policie při razii proti Tut.by zadržela celkem 14 novinářů a zaměstnanců a také vdovu po zakladateli serveru. Podle zprávy, kterou Tut.by zveřejnil v komunikační aplikaci Telegram, zatýkala policie jeho pracovníky v kanceláři, doma, ale i při pohřbu na vesnici. Až do úterního večera navíc nebylo známo, kde se zadržení nacházejí, a co se s nimi děje. Ještě ve středu večer nebylo na svobodě nejméně 11 novinářů, uvádí server Belarusfeed.

Mezi zadrženými je několik redaktorů, ředitelka společnosti i její zástupce, účetní, právník a také šéfredaktorka serveru Maryna Zolotavová. Policie při jejím zatýkání rozbila dveře domu, ve kterém bydlí. Dalším redaktorům policie prohledávala byty a předvolala je na výslech, píše televize Belsat.

Režim bojoval se serverem už v roce 2018, kdy byli redaktoři Tut.by obviněni z toho, že bez placení využívali obsah státní tiskové agentury Belta. Šéfredaktorku Marynu Zolotavovou odsoudil k vysoké finanční pokutě. Hrozil jí i zákaz výkonu povolání.

Vládě nepohodlný zpravodajský server ztratil loni v říjnu statut „registrovaného média“, což v praxi znamenalo, že jeho novináři přišli o přístup do státních institucí. A také nemožnost aktuálního informování o protestech –⁠ bez oficiálního uznání novinářského povolání je totiž policie začala brát jako účastníky potlačovaných demonstrací. Podobnou represi použil Lukašenkův režim i proti dalším nestátním médiím.

Od listopadu za mřížemi

Den po razii v redakci se dostala na svobodu novinářka Tut.by Kacjaryna Barysevičová, která strávila za mřížemi půl roku. V listopadu byla zatčena kvůli údajnému prozrazení lékařského tajemství. Napsala totiž, že aktivista Raman Bandarenka, kterého brutálně zmlátili neznámí maskovaní muži, neměl v krvi v době smrti žádný alkohol. Prezident Lukašenko totiž aktivistu označil za opilce. „Byl opilý. Samozřejmě ho odvedli na policejní stanici. Po cestě se mu udělalo nevolno. Tak mu zavolali sanitku a poslali do nemocnice,“ tvrdil autoritář.

Záznamy kamer přitom ukázaly, že Bandarenka napadli a odvlekli maskovaní muži v civilních šatech. V tu dobu režimní komando strhávalo na sídlišti bílo-červené vlajky vyvěšené na znamení odporu proti Lukašenkovi. Muž pak podlehl zraněním v nemocnici.

Barysevičovou letos v březnu poslal na šest měsíců za mříže. Z vězení vyšla v úterý ráno v tričku, na kterém měla žlutou nášivku se svým jménem. Systém barevných nášivek používá běloruský vězeňský systém od roku 2019.

Žlutou barvou označuje vězně „se sklonem k extremismu“, kam režim řadí své odpůrce. Znamená to pro ně za mřížemi přísnější režim a omezení. Další barvy jsou zelená určená mladistvým a červená těm s pravděpodobností pokusu o útěk nebo sebevraždu. Pořádkové jednotky už dopředu demonstranty barvami označují při demonstracích a tím je „třídí“ i pro způsob dalšího zacházení.

Foto: Profimedia.cz

Propuštěná novinářka Tut.by Kacjaryna Barysevičová.

Podle Belsatu, který finančně podporuje polská vláda, během loňska zadržela běloruská policie novináře nejčtenějšího serveru Tut.by nejméně osmatřicetkrát. Nejčastěji se to dělo mimo hlavní město Minsk.

Vypnutí Tut.by bude podle analýzy Belsatu znamenat velkou ztrátu pro už tak ochromená běloruská média. Podobných serverů zbývá v Bělorusku už jen málo, navíc s mnohem menším zásahem. Na konci provozu ale podle televize se sídlem v Polsku tratí i sám Lukašenkův režim –⁠ objektivní médium totiž dávalo prostor i pozicím vlády, za což ho část čtenářů kritizovala.

Zprávy na Telegramu

Server teď publikuje zprávy na svých sociálních sítích včetně ve východní Evropě populárního Telegramu, kde ho sleduje téměř půl milionu lidí. Texty jsou tam ale publikované bez důležitého zdroje příjmu redakce: reklam. Variantou je i možnost přesídlení redakce do zahraničí, podobně jako to udělali novináři ruského portálu Lenta.ru. V Lotyšsku založili nový server Meduza.

Zásah proti Tut.by už odsoudila exilová opoziční politička Svjatlana Cichanouská. Reagovala také Evropská unie, která označila zásah za další pokračování represí a zastrašování ze strany režimu. „Pronásledování novinářů musí přestat a všichni zadržovaní musí být okamžitě propouštěni, společně se všemi politickými vězni. EU vyzývá i k ukončení násilí a represí proti pokojným demonstracím a různým částem společnosti, včetně obhájců lidských práv a zástupců menšin a politické opozice,“ stojí v prohlášení unijní diplomatické služby.

Represím čelí i další média v Bělorusku. Ve středu policie prohledala byt šéfredaktora nezávislého týdeníku Naša Niva Jegora Martinoviče a jeho manželky, novinářky Tut.by Adarii Guštynové. Martinovič v něm v té době nebyl, o domovní prohlídce se dozvěděl od sousedů. Zásah prý s činností magazínu nesouvisí.

Na dvacet dní vězení soud odsoudil novináře z mogilevského zpravodajského portálu Uladzimira Lapceviče a dopisovatele německé stanice Deutche Welle Aljaksandra Burakova. Důvodem byla účast na nepovoleném shromáždění. Burakov si stěžoval na nelidské zacházení a mučení.

Foto: Profimedia.cz

Vězněné novinářky Belsatu Kacjaryna Andrejevová a Darja Čulcovová.

V únoru soud poslal na dva roky do vězení dvě novinářky Belsatu Kacjarynu Andrejevovou a Darju Čulcovovou. Režim uznal novinářky nepohodlného média vinnými z organizací nepovolených demonstrací. Odsouzených novinářů je teď v současnosti minimálně 12, za mřížemi jsou i další stovky politických vězňů. Při násilném potlačování protestů zadržely pořádkové síly více než 33 000 lidí a řada představitelů opozice musela opustit zemi, nebo byla uvězněna. Západ uvalil na špičky režimu nové sankce, ale Lukašenko, podporovaný Ruskem, odmítl odstoupit a zůstává u moci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované