Hlavní obsah

Maďaři nechtějí platit za čínský kampus. Vláda je nechá rozhodnout

Plán na zřízení čínské univerzity v Budapešti čelil už od počátku protestům. (Video: RFE/RL)

 

Reklama

8. 6. 6:30

Nespokojenost s plánem vystavět v Budapešti čínsko-maďarský kampus dali najevo ti, kteří by jej k vlastnímu zděšení měli tučně financovat. Vláda nakonec svolila, že o stavbě v příštích volbách nechá rozhodnout přímo maďarský lid.

Článek

Víkendové protesty v Maďarsku jsou vzácností nejméně na druhou. Nejenže se na jednom místě díky rafinovaným organizátorům sešly tisíce lidí, Budapešť neprotestovala ani proti covidovým opatřením či zvyšování daní. Maďary spojil kontroverzní projekt na výstavbu obrovského kampusu čínské univerzity Fu-tan.

Víkendové protesty dokonce ani nevyzněly na prázdno. Podle nedělního rozhovoru s šéfem kabinetu maďarského premiéra Gergelym Gulyásem je vláda Viktora Orbána připravena nechat o osudu kampusu rozhodnout samotné Maďary.

Příležitost vytvoří parlamentní volby plánované na rok 2022. „Nechceme konat ‚dobro‘ proti vůli lidí, včetně obyvatel Budapešti,“ řekl Gulyás. „Proto chceme, až budou známy podmínky investice, aby rozhodli voliči, zda chtějí univerzitu Fu-tan.“

Fudan University v Šanghaji je špičkovou vysokoškolskou institucí a drží se na předních příčkách v oblasti mezinárodních vztahů. Levente Horváth, hlavní poradce centrální banky pro Čínu a sám absolvent Fu-tanu, loni oznámil, že univerzita v roce 2024 otevře svůj první evropský kampus právě v Budapešti.

Na východním břehu Dunaje v Budapešti by tak vznikla čínsko-maďarská přátelská fúze, obří kampus Fudan Hungary University. Šlo by o jednu z největších investic do vysokoškolského vzdělávání v Maďarsku za poslední desetiletí.

Projekt je však kontroverzní hned z několika důvodů a Maďaři mu v průzkumech veřejného mínění vyjadřují silnou nedůvěru. Proti stojí také opoziční strany. Odpor vůči Orbánově smýšlení a stavbě čínského kampusu minulý týden provokativně vyjádřil také starosta Budapešti Gergely Karácsony, opoziční lídr a příští Orbánův vyzyvatel. Ulice kolem plánovaného kampusu nechal pojmenovat po Dalajlámovi, ujgurských mučednících či svobodném Hongkongu.

Nenápadný plán

Sobotní protesty jsou jen vyvrcholením jednotlivých kontroverzních kroků předchozích měsíců. Plány na společný univerzitní kampus přitom začaly poměrně nenápadně.

Když se přední čínská univerzita rozhodla zahájit společný program s budapešťskou univerzitou Corvinus, maďarskou institucí se značně nižším mezinárodním uznáním, příliš pozornosti nepřitahovala. Varovným signálem bylo až zapojení György Matolcsyho, guvernéra Maďarské národní banky.

Podle výzkumníků z China Observer je Matolcsy „excentrický, často kontroverzní a nesmlouvavě pročínský ideolog, který stojí za otočením předsedy vlády Viktora Orbána směrem k Asii“. Matolcsy už dříve v roce 2018 naznačil, že je partnerství jistým způsobem propojeno s čínskou Iniciativou pásu a cesty (BRI). Jeho poznámka však celé následující roky zůstávala bez povšimnutí.

Až po více než dvou letech, kdy se na povrch začaly dostávat interní vládní dokumenty odhalující skutečný rozsah projektu, začalo být zjevné, že expanze Fudan University do Maďarska znamená víc než pouhé kulturní a vzdělávací partnerství. Podle analytiků jde o další příklad gigantického projektu infrastruktury BRI, první svého druhu v Evropské unii.

Staví Číňané, platí Maďaři

Vášně pak v dubnu letošního roku budil samotný podpis avizované dohody o strategické spolupráci s šanghajskou Fudan University. Zatímco totiž oficiální prohlášení tvrdila, že přítomnost Číny v Maďarsku bude omezena na každoroční vzdělávání pouze několika desítek studentů, konečné plány byly daleko ambicióznější.

Podle smlouvy zveřejněné na stránkách maďarské vlády má univerzita za cíl pojmout až 6 tisíc studentů a až 600 zaměstnanců. Budovy, okolní oblasti a infrastrukturní prvky budou stavěny s „přihlédnutím k moderním potřebám 21. století a používání nejnovějších technologií“. Stavba, vládou odhadovaná na 1,5 miliardy eur, využije převážně čínské stavební materiály, čínskou pracovní sílu a z většiny ji finančně pokryje čínská půjčka, kterou bude Maďarsko splácet.

Odhady maďarské vlády uvádějí rozlohu budov budapešťského kampusu Fu-tan na 520 000 metrů čtverečních na celkové rozloze 26 akrů. Dalších 40 akrů připadne na okolní parky a zeleň. Budovy nové univerzity by tak zaplnily prostor určený pro projekt budování studentského města v Budapešti, který měl tisícům maďarských studentů nabídnout moderní koleje a komunitní prostory.

Cena této obrovské stavby se odhaduje na 1,687 miliardy dolarů (540 miliard maďarských forintů) – víc, než kolik stát v roce 2019 zaplatil za provoz celého maďarského systému vysokoškolského vzdělávání o více než 20 státních univerzitách.

Pro analytiky a zasvěcené nešlo o příliš překvapivá zjištění. Maďarskou veřejnost ale šokovalo uvědomění, že za to všechno zaplatí oni – maďarští daňoví poplatníci.

Podle dokumentů, které ještě před konečným podpisem měl k dispozici server Direkt36, se ani čínský dodavatel nemusí obávat, že by jej v otevřené soutěži porazil jiný uchazeč. Dokumenty uvádějí, že „stavbu lze provést pouze jako čínský projekt“ a prostřednictvím legislativních nástrojů „je nutné dosáhnout bodu, kdy již nelze zastavit investiční proces“.

Na stavbu bude dohlížet společnost Čínská státní stavební inženýrská společnost (CSCEC), největší stavební společnost na světě. V nejedné světové zemi podezírána z korupce a špionáže.

Fu-tan není jen špičkovou univerzitou, ale také důležitým nástrojem pro Čínu při rozšiřování svého politického vlivu. V roce 2019 byly kapitoly univerzitní charty o svobodě myšlení a akademické svobodě nahrazeny prohlášením o oddanosti čínské komunistické straně. Výstavba budapešťského kampusu ve Fu-tanu také představuje pro čínské společnosti i důležitou obchodní příležitost.

Blízké vztahy s Čínou se vláda premiéra Viktora Orbána snaží vybudovat celé roky. Jedním z příkladů nedávného uzavírání důležitých dohod s čínskými partnery je projekt rekonstrukce železniční trati Budapešť–Bělehrad v hodnotě 2 miliardy eur, který byl přidělen konsorciu čínských státních společností a společnosti přidružené k nejbohatšímu maďarskému podnikateli a Orbánovu kamarádovi z dětství, Lőrincovi Mészárosovi. V loňském roce, po vypuknutí pandemie, Maďarsko zakoupilo tuny často velmi drahých čínských ochranných pomůcek a ventilátorů. Letos se Maďarsko stalo první zemí Evropské unie, která začala používat čínskou vakcínu.

Na rozdíl od poměrů v jiných středoevropských zemích však Viktor Orbán už několikrát ustoupil tlaku veřejnosti. Když v roce 2017 odpůrci olympiády sesbírali čtvrt milionů podpisů k vyhlášení referenda, vláda stáhla kandidaturu města na pořádání olympijských her pro rok 2024 bez toho, aniž muselo k hlasování vůbec dojít. Předtím zase po velkých protestech zrušil plány na zavedení zvláštní internetové daně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované