Hlavní obsah

Madura prý chrání ruští žoldnéři před vlastní ochrankou, dorazilo jich 400

26. 1. 2019

Šéfkomentátor Jiří Hošek rozebral situaci ve Venezuele ve studiu Televize Seznam. (Video: Redakce Seznam)

Do Venezuely v minulých dvou dnech zamířili bojovníci ruské soukromé armády, aby ochránili prezidenta Nicoláse Madura před bouřlivými protesty obyvatel a možnými úklady jeho vlastní ochranky. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na informace z kruhů ruských kozáků. Vlivný ruský senátor dnes v moskevském rozhlasu prohlásil, že ruský stát o této akci nic neví.

Článek

Podle některých informovaných Rusů už ve Venezuele ruští žoldnéři jsou, jejich počet se prý odhaduje na 400, píše Reuters. Jde o členy takzvané Vagnerovy soukromé armády známé z bojových operací v ukrajinském Donbasu, v Sýrii nebo ve Středoafrické republice. Podle nepotvrzených zpráv je žoldnéřská skupina napojena na lidi blízké Kremlu.

Vlivný ruský senátor Franc Klincevič dnes rozhlasové stanici Echo Moskvy řekl, že pokud si Maduro povolal ze zahraničí členy nějakých soukromých armád, ruský stát o tom nic neví. Stejně se vyjádřil i kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, jehož požádala o reakci agentura Reuters.

Podle Jevgenije Šabajeva, velitele kozácké polovojenské skupiny, odcestovali žoldnéři ve dvou najatých letadlech nejprve do Havany, kde pak přesedli na pravidelnou komerční linku do Venezuely. „Jsou tam s konkrétním úkolem chránit jeho (Madurovu) bezpečnost,“ citovala agentura Reuters Šabajeva. Mimo jiné se prý mají postarat, aby nebyl ohrožen sympatizanty opozice z řad jeho vlastních bodyguardů.

Čtyři evropské státy daly Madurovi ultimátum

Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neoznámí nové prezidentské volby. Oznámili to dnes španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron a mluvčí německé vlády. Odpoledne se k nim podle serveru The Independent přidala i Velká Británie.

„Venezuelský lid si zaslouží svobodně rozhodnout o své budoucnosti. Bez voleb oznámených do osmi dnů bychom mohli uznat Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely, aby nastartoval tento politický proces. Spolupracujeme s našimi evropskými spojenci,” napsal dnes na Twitteru Macron. Podobně se dnes na Twitteru vyjádřila také mluvčí německé vlády Martina Fietzová, podle níž je Německo připraveno uznat Guaidóa, pokud do osmi dnů nebudou oznámeny nové volby.

Španělský premiér Sánchez už v pátek Madura prostřednictvím svého ministra zahraničí Josepa Borrella vyzval, aby takové hlasování uspořádal, jinak Madrid uzná prezidentem Guaidóa. Maduro odpověděl, že nejdříve by měl uspořádat volby Sánchez. Ten se dostal do úřadu loni, když parlament vyslovil nedůvěru předchozímu kabinetu. Dnes Sánchez uvedl, že Guaidóa uzná prezidentem, pokud Maduro neoznámí nové volby do neděle 3. února.

Že Maduro není legitimním prezidentem, je jasné i podle britského ministra zahraničí Jeremyho Hunta. Centrální banka Británie (Bank of England) mezitím odmítla Nicolási Madurovi vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard Kč). Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Banka se k tomu nevyjádřila. Madurovu žádost podle Bloombergu banka odmítla na žádost USA, které se snaží odříznout autoritářskou venezuelskou vládu od aktiv v zahraničí a pomoci tak šéfovi venezuelského parlamentu Juanu Guaidóovi uspořádat demokratické volby.

Podle agentury Bloomberg se Madurova vláda snažila zlato z britské centrální banky dostat několik týdnů. Hodnota tohoto zlata je velkou částí zahraničních rezerv venezuelské centrální banky, které podle Bloombergu činí asi osm miliard dolarů. Další zlato má zřejmě Venezuela uložené v Turecku, které je ale Madurovým spojencem.

Trump nevyloučil vojenský zásah

Guaidóa už tento týden uznaly za hlavu Venezuely některé země Latinské Ameriky, USA a Kanada. Za Madurem naopak stojí Rusko, Čína, Turecko, Mexiko a Kuba. Rusko už navíc varovalo Spojené státy před případnou intervencí do Venezuely. Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že „Washington opět ukázal totální ignorování principů mezinárodního práva”. Podle něj uznání opozičního lídra prezidentem Venezuely může vést ke krveprolití.

Zatím nikdo z amerických vysokých politiků o intervenci ve Venezuele oficiálně nehovořil. Americký prezident Donald Trump ale ve středu na otázku novinářů ohledně vojenské intervence odpověděl, že „všechny možnosti jsou na stole“. Stejně se Trump vyjádřil například už v létě 2017, když venezuelský režim tvrdě potlačoval čtyři měsíce protivládní protesty; zemřelo při nich na 150 lidí.

„Pokud Maduro a jeho lidé odpoví násilím, pokud se rozhodnou uškodit komukoli z členů parlamentu, pro USA jsou na stole všechny možnosti, co se týče odvetných opatření,” řekl Trump ve středu novinářům.

Pompeo vyzval OSN k podpoře Guaidóa

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval k podpoře Juana Guaidóa a k co nejrychlejšímu uskutečnění svobodných a poctivých voleb ve Venezuele. Rada bezpečnosti OSN se v sobotu mimořádně sešla k jednání o venezuelské krizi na žádost Spojených států.

Podle Pompea by si nyní každá země měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu. „Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa,“ uvedl.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza prohlásil, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa, a dodal, že tato nabídka stále platí. Kritizoval však také evropské státy, které oznámily, že uznají Guaidóa za prozatímního prezidenta, pokud Maduro do osmi dnů nevyhlásí nové volby. Toto ultimátum je podle Arreazy dětinské. Za absurdní označil ultimátum také ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat.

Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident ve středu při protivládních demonstracích s tím, že hodlá uspořádat nové volby. Učinil tak poté, co parlament minulý týden označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní. Ten začal 10. ledna, ale opozice a mnoho států ho neuznávají, protože vzešel z loňských nedemokratických voleb.

Doporučujeme