Procházky po nejslavnějších vilách v Praze. Od Ořechovky po Barrandov

Nejen populární kubismus a funkcionalismus, ale i méně známé architektonické styly či směry, jako je například beuronská škola, purismus či sorela, nabízejí pražské vilové čtvrti. A stejně zajímavý je i osud těch, kteří je nechali postavit nebo kteří v nich později bydleli. Vydejte se na šest procházek po nejslavnější adresách, které nabízejí to nejlepší z moderní historie i architektury. V každém textu najdete přehled těch nejzajímavějších staveb v dané lokalitě i zásadní informace o každé z nich.

A kde jinde začít, než v jedné z nejžádanějších vilových čtvrtí v zemi - Ořechovce. Ještě v první polovině 18. století stál na tomto místě francouzský park s elegantním zámečkem šlechtice Jana Kryštofa Bořka. Usedlost se nazývala „Bořekovka“, název se později změnil na Vořechovka a časem zmizelo i „V“. Odtud tedy název.

První procházku začněte u funkcionalistické Kočvarovy vily v klidnější části Střešovické ulice u čísla 64, ve které mimo jiné vznikal text Charty 77. Na trase vás dále čeká například Špálova vila, jedna z nejkrásnějších českých staveb s cihlovou fasádou, Španielova vila s prvky art deco, pozoruhodná stavba architekta Vondráka nebo slavná Müllerova vila architekta Adolf Loose.

Druhý okruh nabídne další zajímavé budovy v oblasti, kterou vymezuje centrální Macharovo náměstí a Svatovítská ulice v Dejvicích. Hübschmannova vila je představitelkou výše zmíněného purismu, nedaleká Duchoslavova vila je postavena ve stylu pozdní geometrické moderny, protější domy jsou pro změnu zástupci novobaroka či novoklasicismu.

V Dělostřelecké ulici narazíte na malebnou vilu č. 1 od vídeňského architekta Rudolfa Eislera (1881–1977), jejímiž majiteli se v roce 1993 stali tehdejší český prezident Václav Havel s manželkou Olgou. Ta obývala přízemí, v podkroví měl knihovnu a pracovnu prezident.

Nebývalá koncentrace různých projevů funkcionalismu se nachází na nedaleké Hanspaulce a Babě. Jedním z nich je rodinný dům, který si pro sebe nechal vystavět architekt Evžen Linhart. Stavba ve tvaru L patří mezi nejvýznamnější díla českého funkcionalismu. Další pozoruhodnou stavbou je vila Lídy Baarové, jedné z nejžádanějších hereček své generace a také ženy s nelehkým osudem. Čtyřpodlažní vila s prvky takzvané nautické architektury je dílem architekta Ladislava Žáka, který stojí také za slavnou vilou režiséra Martina Friče v Hodkovičkách. Právě ta okouzlila mladou herečku natolik, že si od režiséra vyžádala dokumentaci i kontakt na jejího původce.

Zmíněná vila „Maca“ Friče je jen jedním z lákadel pražských Hodkoviček. Vilová čtvrť Zátiší je unikátní i díky takzvaným výletním restauracím. Tato malebná lesní čtvrť luxusních vil vznikala od poslední čtvrtiny 19. století jako sezónní osada bohatých Pražanů. Největší rozmach zmíněných restaurací ale nastal ve dvacátých letech 20. století.

Kromě těchto „zelených útulků“, jak byly dobově nazývány, mohli hosté nalézt relax i ve slavných slunečních lázních Antonína Rückla. Pod skleněnou kupolí se zde úspěšně léčila respirační onemocnění, mezi klienty například patřil i prezident Masaryk. Lázně fungovaly do roku 1964, v povědomí veřejnosti zůstávají ale dál, a to díky populárnímu seriálu Hříšní lidé města pražského - právě zde se odehrál i natáčel díl s názvem Turecké náušnice.

Svět filmu a reprezentativních budov ještě neopustíme a další procházka vede na Barrandov. Tato čtvrť vznikala od konce 20. let minulého století jako velkolepý developerský projekt. Stál za ním Václav Maria Havel, stavební podnikatel a otec budoucího prezidenta. Inspirován čtvrtí kalifornských boháčů při své cestě do Ameriky toužil něco podobného vybudovat i zde. Procházka kolem Barrandovských teras mezi převážně funkcionalistickými vilami připomene časy Adiny Mandlové, Miloše Havla a slavné éry českého filmu.

Strašnice bývají častěji spojovány s konstruktivistickým krematoriem, nicméně o kus dál od něj můžeme absolvovat další procházku po pozoruhodných vilových stavbách. Řada z nich vznikla v důsledku dynamického rozvoje čtvrti, kterou jí přinesla tramvajová trať - mimochodem po Střešovicích šlo teprve o druhou tramvajovou linku, která směřovala na tehdejší pražskou periferii.

Už předtím ale v této lokalitě budila pozornost vila odkazující k anglické moderně s prvky lidové slovanské architektury od tehdy začínajícího architekta Jana Kotěry. Trmalova vila ve Vilové ulici se řadí mezi nejikoničtější počiny vilové architektury minulého století.

Poslední zastávkou jsou pražské Vinohrady, čtvrť, která je charakterizovaná spíše širokými ulicemi s činžovními domy. Na jižním svahu spadajícím do Vršovic se ráz čtvrti mění a právě tady, v křivolakých uličkách leží řada zajímavých staveb. Jednou z nich je bezesporu Kotěrova vila postavená v roce 1909 na samém prahu moderny, o kus dále pak dvojdům bratří Čapků od architekta Ladislava Machoně, který by již představitelem art deca a funkcionalistické architektury, tato budova však představuje takzvaný národní styl.