Článek
I hudební klasika se může harmonicky sladit s moderním prostředím. Osvědčilo se to na řadě míst světa – díky dechberoucím stavbám od architektů zvučných jmen. Filharmonie a opery se vždy stavěly jako ozdoby měst a ani dnes tomu není jinak. Krásné budovy s dobrou akustikou oživují zájem o hudbu mezi místními a lákají slavné virtuózy.
K ikonám, jako jsou opery ve Vídni či v Sydney nebo milánská La Scala, tak přibývají další. Seznam Zprávy vybraly nejzajímavější příklady takových staveb z 21. století. Někteří z jejich autorů se ucházejí i o návrh koncertní haly pro Prahu.
Pařížská filharmonie
Fasáda Pařížské filharmonie pokrytá hliníkovými obkladačkami dle autora zobrazuje typické zdejší počasí.
Francouzský vizionář Jean Nouvel, autor Zlatého Anděla v Praze, je známý obrovskou nápaditostí. Každá z jeho staveb je originální, což platí i pro Pařížskou filharmonii z roku 2015. Připomíná skálu zakončenou plochým štítem, který u vedlejší silnice i v dálkových pohledech funguje jako poutač. Architekt stavbu umístil na umělý pahorek, jímž oživil sousední park La Villette. Hliníkový obklad znázorňuje oblohu, v níž se mísí dešťové mraky se slunečními odlesky.
Operní dům v Oslu
Stavba jako městská krajina. Opera v Oslu díky obkladu z bílého mramoru připomíná ledovou kru.
Stavba osloské opery na břehu fjordu připomíná ledovou kru, jež připlula po moři. Šikmé plochy jejích pochozích mramorových střech rozvíjejí městskou krajinu a lákají i jiné návštěvníky než milovníky hudby, opery či baletu. Pro kancelář Snøhetta z Norska, již spoluzakládal český architekt Martin Roubík, se budova z roku 2008 stala vlajkovou lodí. Získala za ni i prestižní evropskou cenu Mies van der Rohe Award.
Filharmonie ve Štětíně
Filharmonie v polském Štětíně je vzhledově pojatá jako malé kompaktní městečko.
Průčelím z ploch připomínajících domovní štíty navazuje štětínská filharmonie na sousední novogotickou budovu. Bělostná stavba jako by byla tvarovaná ze sněhu a ledu. Večer se však fasády díky podsvětlení mohou měnit do nekonečných barevných kompozic. Filharmonii dokončenou v roce 2014 navrhlo barcelonské studio Barozzi Veiga, autoři se inspirovali expresionistickou architekturou. I tato stavba je držitelem ceny Mies van der Rohe Award.
Hudební centrum v Anglii
Tři části budovy Sage Gateshead jsou vzájemně izolované, v každé jsou jiné sály.
Housenkovité těleso Sage Gateshead v britském Gatesheadu kromě koncertní síně zastřešuje i centrum pro konference a pro hudební vzdělávání. Je součástí komplexu s uměleckým centrem a sklápěcím mostem Millennium Bridge. Konstrukčně je složená ze tří samostatných, vzájemně odizolovaných budov. Autorem stavby, jíž kritici přezdívají „velký slimák“, je slavný architekt Norman Foster.
Centrum Harpa v Reykjavíku
Harpa znamená v islandštině harfu i první jarní měsíc.
Dalším držitelem ceny Mies van der Rohe Award je islandský koncertní sál a konferenční centrum Harpa, česky Harfa. Na projektu budovy dokončené v roce 2011, dnes nejnavštěvovanější atrakce Islandu, se podílely kanceláře Henning Larsen a Batteríið Architects s umělcem Olafurem Eliassonem. Ten ji obalil do trojrozměrného krystalického kabátu ze skleněných cihel. Díky tomu budova nepůsobí staticky, ale proměňuje se díky odrazům z okolí a variabilního LED osvětlení.
Labská filharmonie v Hamburku
Pro stavbu Labské filharmonie využili architekti pevnou konstrukci bývalého skladu.
V hamburském přístavu stávalo nenápadné cihlové skladiště. Architekti ze švýcarské kanceláře Herzog & de Meuron na něj posadili skleněnou archu se střechou zprohýbanou jako vlnobití, jejíž fasády poseli výklenky připomínajícími rybí šupiny a žábry.
Elegantní budova otevřená v roce 2017 je sídlem filharmonie i multifunkční komplex s byty, hotelem, konferenčními prostory a restauracemi. Lahůdkou navíc je volně přístupná terasa s výhledem na město. Projekt však vzbudil kontroverze kvůli velkému prodražení a prodloužení stavby o několik let.
Auditorium na Tenerife
Menší sestra Opery v Sydney, Auditorium de Tenerife od architekta Calatravy.
Symbolem přístavu Santa Cruz na kanárském ostrově Tenerife se v roce 2003 stala majestátní „helmice“ Auditoria de Tenerife od Španěla Santiaga Calatravy. Zaujme na ní zahnutá střecha ve tvaru listu, která je podepřená jen ve dvou bodech a jejíž špička jako by vzdorovala gravitaci. Díky vzdálené podobnosti budovy s operou v Sydney získalo město Santa Cruz přezdívku Sydney Atlantiku. Fasádu pokrývají tradiční španělské obkladačky trenadís. Kromě hudby auditorium hostí i četné kongresy.
Kodaňská opera
Budova Kodaňské opery je jedna z nejdražších i nejlépe vybavených na světě.
Na stavbu královské opery v dánské metropoli nebyl její autor, architekt Henning Larsen, údajně vůbec hrdý. Musel dělat příliš mnoho kompromisů s investorem, přepravním magnátem Mærskem Mc-Kinneym Møllerem, jehož nadace pak budovu věnovala státu. I tak opera především díky odvážně přesahující střeše působí majestátně. Hlavní průčelí architekt původně navrhl skleněné, ale Møller prosadil kovovou mřížku. Opera stojí přímo naproti královskému hradu.
Velký jantar v Lotyšsku
Jantarový šperk ukrývá mimo jiné velký sál s více než tisícem míst k sezení.
O stavbě koncertní síně se v lotyšské Liepāje uvažovalo déle než sto let. Sen se stal skutečností v roce 2015, kdy město slavnostně otevřelo budovu navrženou architektem Volkerem Gienckem. Název získala dle barvy i tvaru inspirovaných nerostem, pro Lotyšsko typickým. Hlavní sál Velkého jantaru je největším svého druhu v Pobaltí, v budově sídlí i umělecká škola a galerie.
Hala Walta Disneyho v Los Angeles
Do haly Walta Disneyho navrhl Frank Gehry také čelní část varhan.
V sochařském dekonstruktivismu Koncertní haly Walta Disneyho je jasně vidět rukopis Franka Gehryho. Velkou sumu na stavbu věnovala rodina slavného pohádkáře a společnost Disney, stala se tak pomníkem Disneyho oddanosti umění i městu Los Angeles.
Na projektu se začalo pracovat v roce 1987, kvůli problémům s penězi bylo hotovo až v roce 2003. Gehry chtěl fasádu z kamene, ale když investoři viděli jeho muzeum v Bilbau, vyžádali si kov. Některé obkladové panely musel architekt nechat dodatečně zmatnit, protože odražené světlo přehřívalo okolí a oslňovalo řidiče.
Kantonská opera v Číně
Opera jako dva futuristické balvany omílané vodou Jantarové řeky.
Kulturní stánek v Kantonu od kanceláře architektky Zahy Hadid v náplni kombinuje divadlo, klasickou evropskou i tradiční čínskou hudbu. Budovu otevřenou v roce 2010 architektka pojala jako dva balvany omleté Perlovou řekou, v jejíž deltě se rozkládá město Kanton. Použila při tom pro svou tvorbu typické futuristické křivky. Stavba má i urbanistický význam, díky promenádě s umělou vodní plochou.
Fórum Boca v Mexiku
Fasáda monolitu na výběžku do Mexického zálivu se používá i jako projekční plátno.
Mexický architekt Michel Rojkind se snaží pomocí staveb činit lidi hrdými na to, co dělají. V případě Foro Boca ve městě Boca del Río se mu to povedlo dokonale. Město nejdřív založilo orchestr, aby stmelilo místní společnost. Až pak se pro ni na břehu Mexického zálivu stavěla budova.
Na dříve zanedbané místo architekt navrhl betonový monolit podobný skalisku, který funguje i jako vlnolam. Do stavby se zapojila místní komunita a před dokončením v budově stavebním dělníkům zahrál orchestr jako poděkování. Kulturní centrum z roku 2017 zaměřené i na vzdělávání se stalo rozbuškou pro modernizaci města.
