Článek
Když archeolog Petr Lissek loni na podzim poprvé na Bukově v Ústí nad Labem držel v ruce kus mamutího obratle, nezalil ho žádný pocit radosti a štěstí z unikátního objevu. Spíše se mu v hlavě honilo, co všechno se musí dál udělat, a zda vůbec pokračovat. Šlo totiž víceméně o rutinní archeologický dozor na místě plánované stavby Justičního paláce za několik miliard korun.
Lissek, který je ředitelem Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, v tu chvíli ještě nemohl vědět, jak blízko jsou k unikátnímu paleontologickému objevu. Dokonce ho napadlo, jestli nejde jen o „zatoulanou“ kost jiného pradávného živočicha. Nakonec se spustil zajišťovací průzkum a už po pár dnech bylo zřejmé, na jak rozsáhlé naleziště archeologové narazili, byť zatím neměli další informace o jeho struktuře a významu.
Po pár dnech se ale potvrdilo, že je to unikátní objev, který svým významem překračuje české hranice. Archeologové našli skládku kostí pravěkých lovců z období 24 tisíc let před naším letopočtem s ostatky neuvěřitelných 19 mamutů.
„Nález je důležitý právě proto, že z oblasti severozápadních Čech jsou doklady o pobytu lovců mamutů spíše ojedinělé,“ říká Petr Neruda, vedoucí ústavu Anthropos Moravského zemského muzea a přední český odborník na toto období v dávné historii lidstva. Podle Nerudy se významné vykopávky soustředily především na Moravu.
Kultura lovců mamutů
Podle Nerudy má ústecké naleziště význam evropského formátu. „Lze očekávat, že to bude významný příspěvek k poznání mladší fáze kultury lovců mamutů ve střední Evropě,“ konstatoval Neruda. Podle něj je teď možné podobné objevy čekat i jinde v severozápadních Čechách. Pomohly by k důkladnějšímu poznání toho, kam až kultura lovců mamutů zasahovala, jak se tamější lidé chovali, jaké byly jejich ekonomické modely.
„Monumentální skládka kostí lovné zvěře s převahou mamuta srstnatého z období lovců a sběračů mladého paleolitu a takzvané gravettské kultury, objevená v Ústí nemá dosud v Čechách obdoby,“ potvrdil archeolog Petr Lissek v rozhovoru pro iDnes.cz.
Jak dále uvedl, v mozaice nemnoha českých nalezišť této epochy na sklonku doby ledové máme jen mnohem skromnější doklady lovu mamuta. „A spíše převažují doklady lovu menší zvěře, například soba. Objev z Bukova je naprosto srovnatelný s velkými skládkami mamutích kostí, které byly objeveny ve světoznámých lokalitách na Moravě, v Rakousku a jižním Polsku,“ uvedl Lissek.
S tím souhlasí i jeho moravský kolega Petr Neruda: „Do budoucna lze očekávat, že lokalita v Ústí nad Labem bude důležitým přínosem k bádání o paleolitu v rámci celé Evropy,“ poznamenal Neruda. Ocenil, že ústecké naleziště je kopané moderními postupy, kvalitně, takže se pravděpodobně podařilo zachránit celou lokalitu, což značně usnadní konečnou interpretaci objevu.
Soutěska pomáhala při lovu
Výzkum ale vykopávkami nekončí. Nyní budou pokračovat další analýzy včetně nalezených ostatků mamutů, ale i další pleistocenní (čtvrtohorní, pozn. red.) zvěře, která se na místě našla - srstnatých nosorožců, sobů či koní. „Jedinečně dochovaný povrch naleziště, pokrytý skládkou kostí ulovených zvířat, představuje prostor, kde byla zvěř zpracovávána lovci a sběrači,“ řekl Lissek.
Podle Petra Nerudy z Moravského zemského muzea jsou právě dílčí analýzy důležité k většímu poznání objevené lokality. „Zatím je ještě asi brzy hodnotit, jaké nové poznatky nám výzkum přinesl,“ sdělil Neruda.
Mamut srstnatý
Model mamuta srstnatého z Royal British Columbia Musea ve Victorii na kanadském ostrově Vancouver Island.
Patří k nejznámějším pravěkým živočichům. Mamuti nebyli větší než dnešní samci slona afrického, v kohoutku měřili do 3,4 metru a vážili okolo šesti tisíc kilogramů, maximálně osm tisíc. Samci i samice měli dlouhé zahnuté kly, i když u samců byly delší. Tělo pokrývaly až 90 centimetrů dlouhé chlupy. Anatomie zvířete je známa díky nálezům několika zmrzlých těl, která se dochovala v permafrostu na Sibiři a Aljašce.
Podle archeologa Petra Nerudy byl mamut ve své době pro lidi důležitým zdrojem potravy, i když ne jediným. Mamutí kosti zase sloužily k výrobě různých nástrojů nebo ozdob. Stejně jako později byli mnozí lidé fascinovaní slonovinou, tehdy to platilo o „mamutovině“, tedy surovině získávané z mamutích klů. V paleolitu sloužila také k výrobě drobných uměleckých předmětů a šperků.
„Každopádně vidíme, že lidé v této oblasti využívali přírodní terén v ústí dvou vodních toků – soutěsku, kterou nejspíš používali při lovecké strategii. A tehdejší lidé pak ukládali mamutí kosti na určitém místě,“ dodal archeolog. Poukázal také, že to připomíná významná naleziště například v Dolních Věstonicích nebo v Pavlově.
„Podle dostupných dat se zdá, že se v Ústí nad Labem pravděpodobně našlo místo, kde se mamuti přímo lovili nebo zpracovávali a kde lidé krátkodobě pobývali. Chce to ale nejprve další analýzy,“ poznamenal Neruda.
Význam záchranného výzkumu
Podle jeho kolegy Lisska čeká odpověď ještě na mnoho otázek: „Jaké všechny druhy zvířat lidé tehdy lovili? Jak dlouho vznikala skládka kostí na Bukově? Je to výsledek jedné lovecké sezony? Jaké pracovní stopy na kostech nebo na kamenných nástrojích po lovcích zůstaly? Jaké druhy kamenných surovin k výrobě nástrojů používali a odkud je lovci a sběrači získávali?“ vyjmenoval některé z nich.
Další okruh se týká mamutů: Například jaký byl jejich vztah k populacím na Moravě, v Rakousku nebo Polsku. Jestli nalezené kosti patří zvířatům z jednoho státu. Zda šlo o migrující stádo za letní pastvou na severu, nebo to byla regionální populace.
Unikátní objev „mamutího hřbitova“, či spíše skládky je také důkazem, jaký má význam záchranný archeologický výzkum. Nebýt stavby Justičního paláce, možná by se na naleziště nikdy nepřišlo. Ostatně i archeolog Petr Lissek ocenil přístup investora, ale i dalších kolegů z Čech a Moravy, kteří reagovali na jeho prosbu o pomoc.
„Štěstí pro investora bylo, že stavba Justičního paláce mohla alespoň na dvou třetinách staveniště během těch sedmi měsíců, co trval záchranný archeologický výzkum, kontinuálně pokračovat. Takovou lokalitu by mimochodem za jiných podmínek zkoumal mezinárodní tým vědců třeba sedm let. Takže je jasné, že jsme měli plné ruce práce,“ sdělil Lissek.
Petr Neruda potvrdil, že na takové objevy se často přijde náhodou – protože například nejsou k dispozici žádné zbytky zdí jako u mladších památek. „Je třeba si uvědomit, že výzkumy paleolitických lokalit v rámci investičních akcí jsou nesmírně komplikované, protože dopředu prakticky nejsme schopni odhadnout, jestli tam budou, nebo nebudou pozůstatky z doby kamenné,“ řekl Neruda.
Virtuální prohlídka vykopávek
Podle Petra Lisska má archeologický objev v Ústí nad Labem velký ohlas i mezi laickou veřejností. Krajský úřad nyní chystá i speciální webovou stránku, jejíž součástí bude také virtuální prohlídka lokality.
„Archeologický nález na Bukově v Ústí nad Labem je svým rozsahem natolik unikátní, že si zaslouží ucelený archiv informací. Ale zároveň je to možnost pro veřejnost seznámit se s nálezem, místem, ale třeba i s detaily o životě tehdejších lovců mamutů,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková.
Součástí připravovaného webu budou informace o archeologickém výzkumu, o mamutech, jejichž pozůstatky se našly, stejně jako popis naleziště a bohatá fotogalerie. Počítá se také s doplněním informací o způsobu života v paleolitu.
„Součástí je 3D model naleziště, ve kterém se návštěvník webu může pohybovat pomocí šipek a přiblížit si jednotlivé odkryté plochy včetně nálezů,“ dodala Fraňková. Web by měl být spuštěn nejpozději do konce října. Podle archeologa Petra Lisska se chystají i výstavy a vzniknout by mohla i připomínka naleziště přímo v novém Justičním paláci.
