Hlavní obsah

Mzdová propast se zase zvětšila. Šéfové berou 299krát víc než podřízení

Foto: SAP Services

Průměrné odměny i platové poměry během pandemie rostly.

Reklama

17. 7. 15:59

Mzdy zaměstnanců v USA loni stoupaly. Ovšem ne tolik, aby vykryly rozdíl mezi příjmy běžných zaměstnanců a ředitelů. Šéfové 500 největších společností vydělávají téměř 300krát víc než jejich podřízení.

Článek

Rozdíl mezi mzdou generálních ředitelů a mediánem mezd ostatních zaměstnanců se v roce 2020 ještě více prohloubil.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle serveru CNN, který se odkazuje na výroční zprávu AFL-CIO Executive Paywatch, si průměrný generální ředitel některé z 500 největších společností obchodovaných na burze v USA loni vydělal 299násobek průměrného platu zaměstnance.

Každý pracovník ve vedoucí pozici si v průměru vydělal 15,5 milionu dolarů ročně, což oproti roku 2019 znamená nárůst o více než 260 tisíc dolarů. Průměrný pracovník si loni vydělal 43 512 dolarů, což představuje růst o pouhých 957 dolarů ročně za posledních deset let.

Průměrné odměny i platové poměry během pandemie rostly. Celkové odměny generálních ředitelů největších firem v roce 2020 vzrostly o pět procent, zatímco medián mezd zaměstnanců o jedno procento.

Z této zprávy jasně vyplývá, že odměňování generálních ředitelů a pracujících lidí je v této zemi nadále velkým problémem.
Liz Schulerová, tajemnice společnosti AFL-CIO

„Odpovídá to tomu, co jsme pozorovali rok co rok,“ uvedla Liz Shulerová, tajemnice společnosti AFL-CIO. „Nerovnost, nerovnováha v naší ekonomice. Z této zprávy jasně vyplývá, že odměňování generálních ředitelů a pracujících lidí je v této zemi nadále velkým problémem.“

Nejlépe placeným generálním ředitelem byl Chad Richison ze společnosti Paycom, který obdržel více než 200 milionů dolarů ve formě platu a byl také odměněn akciemi. Mezi další nejlépe placené lidi patří šéfové společností General Electric, Regeneron Pharmaceuticals, Hilton, T-Mobile, Nike, Microsoft a Netflix.

Nejvíce zkreslený platový žebříček měla společnost Aptiv. Poměr platů jejích ředitelů a ostatních zaměstnanců se pohyboval v poměru 5 294:1. Ředitel firmy Aptiv Kevin Clark vydělal v roce 2020 částku přesahující 31 milionů dolarů, medián mezd zaměstnanců činil 5 906 dolarů.

Mezi další společnosti, které figurují na předních místech v platové nerovnosti, patří například The Gap, Paycom, Chipotle, Hilton, Nike a Coca-Cola.

Největší platový nepoměr byl vidět u firem z odvětví spotřebního zboží, včetně maloobchodních prodejců jako je Amazon. U nich se průměrný plat generálních ředitelů a zaměstnanců pohyboval v poměru 741:1.

„Slyšíme od tolika podnikatelských lídrů, že pracovníky v maloobchodu označují za zásadní a nazývají je hrdiny, ale slova nestačí. Vždycky jsme byli nezbytní, vykonávali jsme kritickou práci, díky níž tato země běží,“ říká Shulerová.

Zájem o výši rozdílu mezi platy ve velkých společnostech se objevuje od ekonomické recese v roce 2008, kdy federální úřady nařídily, aby tyto údaje firmy zveřejňovaly.

Na začátku pandemie koronaviru řada generálních ředitelů a vrcholových manažerů oznámila, že si sníží platy, nebo že se jich vzdají úplně ve prospěch zaměstnanců. Ani tento krok by ale nestačil k tomu, aby zásadně zlepšil situaci hůře placených lidí, nebo aby vykompenzoval ztráty způsobené pandemií. Byl tak spíš symbolický.

Že se šéf vzdá platu, ho nakonec finančně tolik bolet nemusí. Platy šéfů jsou totiž jen zlomkem odměn, které často dostávají ve formě akcií.

Průměrný plat generálních ředitelů ve společnostech z indexu S&P 500 činil něco přes milion dolarů, ale odměny představovaly dalších 14 milionů dolarů. Výše celkového ročního příjmu tak loni dosahovala více než 15 milionů dolarů.

Spojené státy se také potýkají s nezaměstnaností. Od února 2020 na pracovním trhu ubylo 6,8 milionu pracovních míst a podle zprávy 6,2 milionu lidí nemohlo pracovat, protože jejich zaměstnavatele postihla pandemie. Loni v dubnu byla v USA míra nezaměstnanosti 14,8 procenta, největší od počátku měření.

Míra nezaměstnanosti v USA podle demografických skupin ukazuje, že ekonomické potíže odnesli především pracovníci s nízkými příjmy a zaměstnanci jiné než bílé pleti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované