Hlavní obsah

Mzdy se zvyšují jak za největšího růstu. Odhalily tak paradox současné krize

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

4. 6. 16:12

Část lidí do práce chodit nemohla, přesto jim mzdy rostly. Ukázalo to na paradox současné covidové krize. Rozhodující vliv na to mají kroky vlády a parlamentu. Ty ale způsobují rychlé zadlužování země.

Článek

Při pandemii se vylepšily rodinné rozpočty. Rozhodující bylo první čtvrtletí roku 2021, které zvýšilo průměrnou hrubou mzdu na 35 825 korun, proti stejnému období roku 2020 reálně o procento. To není převratný nárůst, ovšem ve stejné době se snížily daně z příjmu. Čistá mzda tím vyrostla o dalších pět procent, v případě průměrného Čecha o 2466 korun.

Pro někoho byl home office posledním možným pokusem, jak ve svém oboru přežít, jiní museli zkombinovat práci na dálku s výukou dětí, pro značnou část zaměstnanců však bylo pár hodin týdně na gauči před obrazovkou jen formálním zdůvodněním měsíců placeného volna. Všem bez rozdílu se však příjmy zvýšily jako v časech největší konjunktury na počátku roku 2018.

Srovnání údajů Českého statistického úřadu odhaluje paradox současného stavu. V roce 2018 rostla ekonomika meziročně o pět procent a při nedostatku pracovních sil se mzdy zvýšily o další procento navíc. Pro první čtvrtletí roku 2021 platí pandemické pravidlo, že hospodářství zamrzlo na výkonu o pět procent nižším než ve srovnatelném období roku 2019. Během tří měsíců nepřetržitého lockdownu, při kterém značná část populace nechodila do zaměstnání, se však zásahem vlády a parlamentu čisté mzdy zvyšovaly stejně příkře jako před třemi lety.

Není divu, že právě platy a jejich státní podpora jsou hlavní příčinou rekordního rozpočtového schodku, který už koncem května dosáhl 255 miliard. Nejde jen o ztráty na straně příjmů způsobené snížením daňové sazby. Na podporu pro své pracovníky měly nárok podniky, plánované i mimořádné příplatky inkasovali státní zaměstnanci.

V oboru ubytování, restaurací, obchodu nebo dopravy státní pomoc skoro vyrovnala výpadek způsobený uzavřením provozoven. V nemocnicích a sociálních ústavech z první linie pandemického boje, ale také v zavřených školách a úřadech rostly mzdy během krize neobvyklým tempem okolo deseti procent. Trend pokračoval i v prvním čtvrtletí 2021, přinejmenším veřejných institucích a také u IT firem rostly hrubé mzdy rychleji než inflace. U úředníků a policistů platy za inflací zaostávaly, přesto také jim pokles reálné mzdy víc než nahradila sleva na daních.

Ještě vyššímu meziročnímu růstu reálných platů v druhém čtvrtletí zřejmě nezabrání ani inflace, která už dosahuje úrovně tří procent. Současné mzdy se totiž budou srovnávat s nižší základnou z loňského druhého čtvrtletí, jediného období pandemické krize, kdy se mzdy snížily. Zároveň posílí vliv daňových škrtů. V prvním čtvrtletí se sleva neprojevila úplně, protože lednové mzdy se počítaly podle starých pravidel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované