Hlavní obsah

Seznam UNESCO obohatil africký kuskus, české ozdoby i finské sauny

Foto: Profimedia.cz

Příprava kuskusu v Palestině.

Reklama

18. 12. 2020 8:00

Až do soboty zasedá mezivládní výbor UNESCO, který denně vybírá tradice hodné zanesení na světový kulturní seznam. Letos se vedle konzumace kuskusu či výroby švýcarských hodinek prosadilo i Česko tradiční výrobou vánočních ozdob.

Článek

Po modrotisku, sokolnictví, loutkářství, jízdě králů, slováckém verbuňku a masopustu přibyla na seznamu kulturního dědictví Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) další česká tradice – ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perel pro vánoční stromeček.

Nominace, která nesla název „Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perel pro vánoční stromek“, se týká specifického druhu sklářského řemesla. Jeho provozovatelem je česká rodinná firma Rautis v Poniklé.

Letos do organizace nově vstoupily čtyři země – Alžírsko, Maroko, Tunisko a Mauritánie. Zatímco jsou kulturně v lecčem rozdílné, spojuje je jedno. Kuskus. I tento populární berberský pokrm si vysloužil své místo na seznamu UNESCO. „Tradice nás definují. Naše rozdíly nejsou důležité, jsme jako jeden,“ uvedla organizace na sociálních sítích. „Vědomosti, zvyky a tradice spojené s přípravou a konzumací kuskusu byly právě zapsané na seznam nehmotného kulturního dědictví.“

UNESCO čtyřem nově příchozím pogratulovalo a označilo kuskus za „příklad mezinárodní spolupráce“. „Je to příležitost k oslavě kultury, k oslavě odlišností a zejména k oslavě těch věcí, které nás spojují,“ dodala agentura.

Kuskus, seksu, kusksi či kseksu

- je jedno z nejzákladnějších jídel severoafrické kuchyně, zejména v Alžírsku, Tunisku, Mauritánii, Maroku a Libyi;

- pokrm je spařená, do kuliček tvarovaná krupice z pšenice, ječmene či prosa;

- nevaří se, jen se zalije vroucí vodou či horkým pokrmem;

- podává se teplý se zeleninou či masem, oblíbená je i jeho studená varianta v salátu s mořskými plody či jako pokrm taboulé;

- připravuje se i nasladko;

- do Evropy, zejména do Francie, se dostal se severoafrickými přistěhovalci;

- stal se i součástí národní kuchyně v Izraeli.

Poprvé na seznamu figurují i Finové a jejich tradice v saunování. Ve Finsku, které má přes 5,6 milionu obyvatel, je podle agentury DPA přibližně 3,2 milionu saun a přibližně 90 procent Finů posedí v sauně každý týden. „Sauna je nedělitelnou součástí všedního dne a oslav, tělesného a duševního zdraví a finského způsobu života,“ řekla finská ministryně pro vědu a kulturu Annika Saarikková.

K živoucímu dědictví patří i zvyky a tradice, které jsou ve Finsku se saunováním spojeny. Návštěvy sauny jsou opěvovány v písních a jsou součástí legend. Před zapsáním na seznam UNESCO se Finsko muselo zavázat, že bude pečovat o pokračování původní tradice saunování a že bude zdůrazňovat její význam pro finské obyčeje, zdraví a blaho a také pro demokracii.

Kromě kuskusu, finských saun či českých ozdob se na seznamu UNESCO objevil například zambijský tanec budima, španělský svátek zvaný Vinné koně, singapurská tradice podomního prodeje, řemeslná výroba hodinek ve Švýcarsku a Francii, tradiční dostihy dromedárů ve Spojených arabských emirátech a Ománu či závod v kosení louk v Bosně a Hercegovině.

UNESCO se zabývá činností zejména v pěti hlavních oborech: vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace. V současnosti je její součástí 193 zemí světa a 11 přidružených členů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované