Hlavní obsah

Naše děti při pandemii trpěly. Čtyři pětiny Čechů žádají o záchranu

O velkých ztrátách, které způsobila pandemie a s ní související distanční výuka ve vzdělávacím sektoru, nepochybují čtyři z pěti dotázaných ze všech sociálních skupin.

Reklama

7. 6. 6:04

Čtyři z pěti dotázaných ze všech sociálních skupin v exluzivním průzkumu pro Seznam Zprávy nepochybují o velkých ztrátách, které pandemie způsobila ve vzdělávání? Více v dalším dílu volebního seriálu Rok změny.

Článek

Osmdesát jedna procent Čechů je přesvědčeno, že tři pololetí s distanční výukou způsobila žákům, učňům a studentům vážné škody. Stejně velká většina proto žádá po státních úřadech, ať aktivně zasáhnou a zpoždění ve výuce doženou.

Zjištění z exkluzivního průzkumu veřejného mínění, který exkluzivně pro Seznam Zprávy udělala agentura Median, však nekoresponduje s tím, jak situaci žáků, učňů a studentů po pandemii vnímají zástupci vlády v čele s ministrem školství Robertem Plagou (ANO).

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

Ti totiž situaci popisují ve snesitelných barvách. Osvědčila se podle nich výuka pomocí počítačů, údajně o tom svědčí i zpráva České školní inspekce, podle níž mělo vážnější potíže jen 50 tisíc žáků z celkového počtu 1,4 milionu.

Zřejmě z tohoto důvodu zatím ministerstvo nemá jasnou strategii, jak jim pomoci. Odstranění škod po historickém školním lockdownu se tím stává příležitostí pro předvolební kampaň. Kdo přesvědčí rodiče, že zná recept, může získat statisíce hlasů. Naopak volby rozhodnou, jak a jestli vůbec příští vláda zanedbané generaci pomůže.

Seriál Rok změny – 7 klíčů k úspěchu ve volbách

Seznam Zprávy vybraly sedm důležitých otázek pro budoucnost České republiky. Proč jsou zásadní a jak na ně hodlají jednotlivé strany odpovědět? Na to nyní na stránkách našeho serveru nacházíte odpovědi.

Už jsme vydali:

O velkých ztrátách ve vzdělávacím sektoru nepochybují čtyři z pěti dotázaných ze všech sociálních skupin. Zhruba tři pětiny jsou přesvědčeny, že hlavní škody ponesou žáci z nižších sociálních vrstev, kteří chodí do škol s horším počítačovým vybavením a jejich rodiče neměli čas se s nimi doučovat.

Pandemie tak prohloubí sociální rozdíly, při kterých jsou na jedné straně bohatí a vzdělaní, na straně druhé chudé rodiny z chudých regionů. Tyto obavy sdílí především sami studenti a další účastníci průzkumu ve věku do 30 let. Otevření sociálních nůžek hrozí podle 75 procent z nich.

„Během pandemie došlo ke zvýšení nerovností,“ potvrzuje také Miroslav Hřebecký, programový ředitel skupiny EDUin. „Rodina byla například v exekuci, nepodporovala zapojení dětí do výuky a děti využívaly každou příležitost, jak se učení vyhnout,“ popisuje obvyklý případ.

Kariérní poradce Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni situaci po pandemii upřesňuje: výpadkem neutrpěly děti ze segregovaných škol pro nejchudší vrstvy populace, které se neučí ani v běžných podmínkách. Uzávěra však přivedla do úzkých chudší rodiče, kteří chtějí své děti posunout na úroveň střední třídy.

Od svých potomků například očekávají, že získají technickou maturitu, v horším případě výuční list, a začnou pak slušně vydělávat. Ovšem právě takové naděje mohly zmařit dlouhodobé výpadky v praktickém vyučování. „Ztráta posledního ročníku v učilišti znamená, že zaměstnavatelé o absolventy ztratí zájem,“ uvedl Daniel Hůle.

Na rozdíl od převládajícího mínění se oba experti shodnou, že žáků postižených uzavírkou „není milion“. Současný podíl dětské populace, která výuku nezvládá, se však může bez pomoci zvýšit z dosavadních 5–10 procent na dvojnásobek, tedy až na 200 tisíc.

Že by „školy měly zajistit doučování žákům, kteří to potřebují“, navrhuje podle průzkumu Medianu jako hlavní opatření 49 procent Čechů.

Skoro třicet procent dotázaných žádá radikální řešení, ať všechny školy opakují celý ročník. O něco více než dvacet procent doporučuje, ať se v nadcházejícím školním roce zvýší počet hodin, při kterých se dožene zameškaná látka. Učení o prázdninách Češi všeobecně odmítají, s výjimkou čtyř procent dotázaných.

Podle expertů tím společnost přes všechny oprávněné obavy prokázala zdravý rozum.

Pomoci se má těm, kteří to opravdu potřebují, naopak je zbytečné doučovat studenty, kteří všechno stihli v distanční výuce přes internet. Odborníkům se nejvíc blíží názor samotných studentů. Doučovat ty, kteří to opravdu potřebují, stačí podle sedmdesáti procent z nich. Z rodičů pochybují o potřebnosti jakéhokoli doučování ti, kteří se s potomky obvykle stihli doučovat sami, tedy lidé s vysokoškolským titulem.

Experti se shodnou také na plánu nápravy. Na žáky, kteří nedokázali během pandemie držet krok, může stát školám poslat vyšší normativ, z něhož se pro ně zaplatí asistenti, například studenti pedagogických fakult.

Současná vládní garnitura si však dosud neví rady, jak plán realizovat.

Letní doučovací tábory, na nichž nebudou žádní učitelé, jsou podle většiny znalců chybným krokem. Zároveň „stát fatálně selhal, když plošně nezjišťoval, který ze žáků má jaké potíže“, jak si stěžuje poradce Hůle. Ministerstvo i školní inspekce se spokojily s obecným hlášením od ředitelů škol, kteří nemají důvod potíže svých ústavů zveličovat. Ministr Plaga dosud slíbil jen to, že školní inspekce na podzim prověří znalosti žáků pátých, sedmých a devátých tříd základních škol. Podle ředitele Hřebeckého by v této situaci mohlo stačit to, že na žáky s potížemi upozorní učitelé.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované