Hlavní obsah

Naše pravidla pro digitální daň jsou kuriózní, tvrdí expert

Rozhovor s expertem na korporátní daně Matějem Čaněm z PwC ČR. (Video: Seznam.cz)

21. 1. 18:39

Do sítí digitální daně se v Česku chytí nejvíce technologických firem a nejvíc zaplatí i na daních. Tedy pokud si nenajdou nějakou „kličku“. Nastavení této daně v České republice je podle experta Matěje Čaňa z PwC raritní.

Článek

V Česku by takzvané digitální dani měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, tedy zhruba 18,8 miliardy Kč, které budou mít na území České republiky roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun.

Digitální daň „zkasíruje“ technologické giganty

Daň, o níž začnou debatovat poslanci příští týden, by se tak dotkla hlavních globálních hráčů, jako je Google, Facebook, Amazon či Apple. Do státního rozpočtu by podle odhadů Ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

Například francouzský parlament schválil tříprocentní sazbu a do daně „spadnou“ firmy, které ve Francii utrží nad 25 milionů eur, tedy zhruba 627 milionů Kč. V České republice je daňová sazba více než dvojnásobně vyšší a požadavky na obrat zase mnohem nižší.

V Česku zaplatí nejvíc

„Naše sazba je zdaleka nejvyšší, sedm procent je raritních. Těch 750 milionů eur vychází ze směrnice, to přijaly všechny státy. Nicméně to, co je u nás poměrně kuriózní, je výše lokálního obratu. V ostatních státech je to zhruba 12 milionů, 15 milionů eur. To znamená, že tam spadne více subjektů než v těch zemích, jako je třeba Francie,“ vysvětluje expert na korporátní daně Matěj Čaňo z PwC ČR.

Právě takto výrazné nastavení daně už na sebe upoutalo pozornost i za oceánem, kde většina technologických gigantů sídlí. Hospodářské noviny s odvoláním na americký vládní zdroj uvedly, že Spojené státy kvůli digitální dani hrozí Česku odvetou. Kterých výrobků by se případná cla týkala a jak velká by byla, ale zatím známé není.

Ministryně financí Alena Schillerová si však nic takového nepřipouští: „Počítám s tím, že nic takového nenastane. A pokud nastane, tak to bude téma pro Evropu,“ uvedla pro ČTK.

Každý po svém

Právě o hledání řešení na úrovni Evropy se stále mluví, zavedení společné digitální daně ale už předloni selhalo a jednotlivé země začaly přicházet s vlastními pravidly.

„Ono to je hrozně složité, když si vezmete, kolik zemí je v tom zapojeno, a každá země má svůj interní daňový systém. Tím, že neexistuje jednotná fiskální politika, je strašně složité zohlednit připomínky, názory a potřeby jednotlivých států,“ upozorňuje Matěj Čaňo.

Platnost daně je podle Schillerové plánována na čtyři roky a Česko je zákon připraveno okamžitě zrušit, pokud se najde globální řešení. Podle odborníka na korporátní daně má ale takto přísně nastavený zákon jasný cíl. „Když to vezmete v kontextu jiných evropských zemí, máme nejvyšší sazbu a nejnižší limit, který vás chytne do systému zdanění. Asi půjde o potřebu vybrat daň,“ míní Čaňo.

Reklama

Doporučené