Hlavní obsah

Lidé při nošení roušek a respirátorů dělají zásadní chybu, varuje hygienička

Foto: Profimedia.cz

Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.

Reklama

10. 6. 17:21

Epidemická situace se v hlavním městě zklidnila. Rozvolnění se zatím projevilo jen v mírném zvýšení počtu kontaktů, které nakažení hlásí, říká ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.

Článek

Před třemi měsíci počet lidí nakažených koronavirem v Praze přesahoval 2000 denně. Dnes se množství pozitivně testovaných pohybuje v nižších desítkách. Podle ředitelky Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňky Jágrové ale stále není na čase zcela odložit roušky a respirátory.

„Je takový nešvar, že si to lidé stahují pod nos a mají pocit, že tím udělali dost. Samozřejmě neudělali,“ říká hygienička. Ani letos v létě by podle ní lidé neměli ztrácet před nákazou opatrnost, a to ani při cestování.

Jak hodnotíte aktuální epidemickou situaci v Praze? Pozorujete, že se s posledním rozvolněním zhoršila?

Momentálně je situace na území hlavního města Prahy klidná. Nicméně když se podíváte na porovnání s ostatními kraji, tak je evidentní, že Praha je svým charakterem složitější, protože ostatní kraje až na výjimky snižují počet hlášených onemocnění daleko rychleji než Praha. Ta bude vždy kvůli svým mnohočetným kontaktům a městské hromadné dopravě složitější než jiné kraje.

Kolik lidé nyní průměrně hlásí kontaktů?

Z aktuálních dat nám vyplývá, že momentálně je hlášených kontaktů v hlavním městě průměrně na sedm dní 2,51. Průměr se navyšuje, protože za posledních 30 dní byl 1,79 a za posledních sedm dní je to zmiňovaných 2,51. Tedy skoro tři lidé na jednoho nakaženého. Myslím, že to hlášení nejspíš odpovídá realitě.

Foto: MZČR/UZIS, Seznam Zprávy

Vývoj epidemie v Praze.

Všímáte si, že by mezi případy bylo více cizinců?

Zatím tam větší podíl cizinců není. Většina cizinců, kteří tady jsou, tady bývají většinou služebně a na krátkou dobu, takže onemocnění se u nich může projevit až po návratu domů.

Pozorujete, že by si lidé častěji vozili nákazu ze zahraničí?

Samozřejmě nějaké případy zavlečení nákazy máme, to jistě, ale je toho minimum. Jsou to jen jednotky případů.

Máte přehled o výskytu mutací viru v hlavním městě?

Samozřejmě, informaci dostáváme a potom lidi dohledáváme, opatření jsou u nich přísnější. Snažíme se dopátrat, kde se pohybovali, kde byli, snažíme se jako u všech infekčních onemocnění dopátrat zdroje nákazy.

Vyskytují se v hlavním městě všechny doposud veřejně zmiňované varianty viru, jako je alfa, beta, gama nebo delta?

Ano.

Dají se v Praze pozorovat nějaké konkrétní clustery?

Nedají. Že bychom měli konkrétní clustery, jako jsme měli třeba dříve domovy pro seniory, nebo nějaká pracoviště a tak dále, to nemáme.

Jsou místa, na kterých by si lidé měli na nákazu více dávat pozor?

Pozor si musejí dávat určitě všude, kde je větší množství lidí pohromadě a kde jsou uzavřené prostory, tam je riziko největší. Ale nemohou pominout, že riziko je i tam, kde je větší množství nahromaděných lidí a nejsou to vnitřní prostory. I venku, pokud se tlačíte. Máme i podněty na různé restaurace, kde se sleduje televize a ti lidé jsou tam bez roušek a sedí tam poměrně dlouhou dobu. Také tyto prostory jsou samozřejmě rizikové.

Pokud jde o školy, děti nově nemusí nosit při vyučování roušky. Pozorujete, že by se tam nákaza šířila?

Roušky nosí ve společných prostorách a ve třídách je sundávají. Nepozorujeme, že by tam byl nějaký větší problém. Za minulý týden bylo 39 pozitivně testovaných studentů či školáků a dva pedagogové. Je to poměrně stabilní, posledních pět týdnů se hodnota pohybuje okolo 40 pozitivních dětí.

U některých to vypadá, že tu roušku nosí už od ledna.
Zdeňka Jágrová

Kolik případů denně trasujete? Daří se to zvládat vlastními silami, nebo nadále spolupracujete s externími call centry?

Spolupracujeme s nimi. Pokud jde o trasování, když máte 2000 lidí a nedovoláte se 20, tak je to procento zanedbatelné. Když jich máte sto a nedovoláte se dvaceti, je to samozřejmě něco jiného. Stále se ale držíme mezi 80 a 90 procenty. Třeba včera jsme vyřešili 84 procent případů do 24 hodin. Potřebujeme, aby lidé brali telefony. Jinak jsme včera vyřešili 271 případů. Z toho 57 bylo pozitivních a 214 kontaktů.

Počet pozitivních případů, to je to prvotní. To jsou ti, kteří jsou nově zjištění. Jejich počet se nicméně postupně snižuje. Nyní je to 57, ale mívali jsme 2000, to je diametrální rozdíl.

Na co by si lidé teď přes léto měli dávat nejvíc pozor? Co by mohlo vývoj pokazit?

Myslím, že je třeba stále dbát na nošení ochrany dýchacích cest, nejen úst, ale i nosu. Je takový nešvar, že si to lidé stahují pod nos a mají pocit, že tím udělali dost. Samozřejmě neudělali. Takže to je zásadní – ve všech prostorech, kde je to nařízeno, tam je to indikované a je to opodstatněné. To není ničí výmysl. Je to opodstatněné a známé, že v těch prostorách je riziko výrazně vyšší.

Postupuje tak celý vyspělý svět, takže nechápu, proč u nás je to tak strašný problém a někdo nedokáže vydržet dvě zastávky a mít nestáhnutou a řádně nasazenou roušku. Plus tedy u některých to vypadá, že tu roušku nosí už od ledna. Dnes je přitom cena respirátorů velmi nízká, tak nevím, v čem je problém.

Takže přes léto nepodceňovat ochranu dýchacích cest?

Ano, nepodceňovat – to je alfa a omega všeho.

Třeba v cestování nevidíte přes léto riziko?

Záleží. Jestli všichni pojedou na chorvatský ostrov, kde jsou samé seznamovací party, tak to rizikové samozřejmě je a bude. I když máte v populaci daleko menší počet zdrojů nákazy, tak tam jsou. Pokud pojedete někam pod stan, kde budete v soukromí a kde široko daleko nikdo není, tak je tím pádem riziko násobně nižší. Určitě je to na znalosti toho prostředí a uvážení jednotlivých lidí. Čím méně kontaktů, tím méně zdrojů nákazy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované