Hlavní obsah

Necháváte ležet úspory na účtu? Spočítejte si, kolik vám z nich zbyde

Foto: koláž: Pavel Kasík, Shutterstock.com

Čtvrtina lidí nechává své úspory napospas inflaci. Patříte mezi ně? Spočítejte si v článku, o kolik vás připraví inflace.

Reklama

14. 4. 14:19

Velká část Čechů neřeší inflaci, až čtvrtina lidí si tak nechává své peníze znehodnocovat na běžných účtech nebo v hotovosti. Za loňský rok mohla klesnout hodnota jejich úspor o 3,2 procenta.

Článek

Čtvrtina Čechů stále nechává své úspory napospas inflaci. Za nejvhodnější způsob ukládání peněz totiž považují hotovost nebo běžný účet, ukázal březnový průzkum Generali Investments CEE mezi tisícovkou respondentů. Češi ale podle něj zároveň přichází na chuť investování a pětina investorů je nyní ještě aktivnější než před pandemií. Desetina investorů vkládá peníze také do dnes populárních kryptoměn, oblíbené ale i nadále zůstávají zejména nemovitosti.

V interaktivním grafu si můžete vyzkoušet, o kolik peněz přijdete na běžném nebo spořicím účtu. A jaké meziroční výnosy naopak potřebujete, abyste kompenzovali inflaci, nebo dokonce něco vydělali. Jak inflace, tak výnosy se rok po roce skládají (tzv. úroky z úroků), a proto je křivka nikoli lineární, ale exponenciální. Do meziročních výnosů jsme započítali i jejich 15% zdanění.

Téměř desetina Čechů si podle výzkumu peníze stále odkládá v hotovosti. Mezi lidmi se základním vzděláním je to dokonce pětina. Dalších 14 procent považuje za nejlepší našetřené peníze ponechat na běžném účtu.

„Data navíc ukazují, že nejde o malé částky. Více než pětina Čechů má v hotovosti nebo na běžném účtu přes 100 000 korun. Jejich úspory se jim tak nejen nezhodnocují, navíc jsou vystaveny inflaci a hodnotu reálně ztrácí. Například jen za minulý rok lidé takto hospodařící se svými úsporami mohli kvůli inflaci a nedostatečné finanční gramotnosti v úhrnu přijít až o 3,2 procenta hodnoty,“ uvedl obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.

Češi zaostávají za Evropou

Češi mají v tomto smyslu stále velmi odlišný přístup od západních národů. Jak ukazují data Eurostatu, tuzemské domácnosti drží v hotovosti či na běžných účtech 45 procent finančního kapitálu. Například v Německu je to 36 procent a v Nizozemsku 15 procent. V západní Evropě lidé na druhou stranu mnohem více využívají investiční nástroje.

Část svých výdělků nyní investuje 38 procent Čechů. U 15 procent lidí jde minimálně o desetinu příjmů. Investice prostřednictvím investičních fondů považuje za nejvhodnější způsob ukládání peněz desetina lidí.

Průzkum zároveň poukázal na zajímavý trend, a to investování do kryptoměn. Uvedlo ho 13 procent mužů a 5,4 procenta žen, především mezi mladými lidmi. Potvrzuje to jak jejich investiční apetit, tak vůli zkoušet nové produkty i za cenu vyššího rizika, podotkl Mederly.

Ženy obecně vyšly ze srovnání jako konzervativnější investorky. Zatímco mužů investuje do fondu s vysokou mírou rizika 23,5 procenta, u žen je to dvakrát méně. Ženy naopak více než dvakrát častěji než muži volí nízkou míru rizika, a to ve 35 procentech.

Podstatný rozdíl v přístupu naopak není patrný u investic do nemovitostí, které se v Česku dlouhodobě těší velké oblibě. Za nejvhodnější způsob ukládání peněz považuje přímé investice do nemovitostí 16 procent mužů a 15 procent žen. Platí to zejména pro respondenty s vysokoškolským vzděláním, kteří s podílem 24 procent téměř dvakrát převyšují ostatní skupiny.

Chuť Čechů investovat pozitivně ovlivnila pandemie. Více než pětina lidí začala po koronavirové krizi investovat víc než před ní, méně naopak investuje jen 12 procent Čechů. Zatímco po méně rizikových produktech se poohlíží 7,4 procenta lidí, více rizikové nyní vyhledává jen 3,3 procenta respondentů. U více než poloviny Čechů (56 procent) pak pandemie chování v oblasti investic neovlivnila nijak.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené