Hlavní obsah

Někdejší premiant mezi novými demokraciemi míří k autoritářství

Foto: Profimedia.cz

Slovinský premiér Janez Janša.

Reklama

24. 5. 18:47

Zatímco Slovinsku zbývá pár týdnů do převzetí předsednictví v Radě EU, obavy o politický vývoj v zemi na domácí i mezinárodní půdě rostou. Terčem kritiky je za své rozhodování především premiér Janez Janša.

Článek

Ve Slovinsku panují obavy o směřování demokracie a svobody médií pod vládou aktuálního premiéra Janeze Janši. Kritici upozorňují, že se Janšova vláda snaží zavést kontrolní mechanismy a narušit rovnováhu demokracie v zemi podobně, jako se děje v sousedním Maďarsku pod vládou premiéra Viktora Orbána.

„V demokraciích by měla být kritika soudců jen málo tolerovaným jevem, to ale slovinská vláda nerespektuje,“ uvedl pro deníkFinancial Times slovinský soudce Rok Ceferin. „Jsme diskreditováni, ponižováni a uráženi pokaždé, když dojdeme k rozhodnutí, které se nelíbí vládě, premiérovi a v některých případech jeho blízkým spolupracovníkům,“ popisuje dále. Ceferin naráží na situaci, kterou se znepokojením sledují nejen slovinská, ale i evropská média a široká veřejnost.

Válka proti médiím je vítána

Premiér Janša přezdívaný Maršál Tweeto právě často obviňuje z nestrannosti a podjatosti média. Loni v březnu tak poté, co se stal potřetí premiérem, uvedl, „že válka proti médiím bude na Slovinsku vítána,“ citují jeho slova FT. Kriticky se šéf vlády vyjadřuje především k veřejnoprávnímu rozhlasu a televizi RTV Slovenija a dalším mainstreamovým médiím, které jsou podle něj až na výjimky levicově orientované. Státní tiskovou agenturu (STA) v zemi kvůli jejímu zpravodajství loni označil za „národní ostudu“.

Právě STA se s Janšovou vládou pře již několik měsíců. Vládní komunikační úřad UKOM zastavil agentuře financování poprvé na podzim. Stalo se tak kvůli údajnému porušování smlouvy ze strany STA a navzdory tomu, že stát je ze zákona povinen peníze pro agenturu vyčlenit. Po silné kritice nakonec úřad prostředky na loňský rok vyplatil.

UKOM znovu zastavil financování na začátku tohoto roku s odůvodněním, že agentura nemá se státem uzavřenou smlouvu na tento rok kvůli nepředložení požadovaných podkladů o její obchodní činnosti, například smluv se zákazníky či výplatních pásek zaměstnanců. Agentura následně dokumenty předala přímo premiéru Janšovi, jeho kancelář je však vrátila s tím, že obdržet je musí UKOM. Ten přitom sídlí přímo v budově vlády. STA tak již přes tři měsíce zůstává bez finanční podpory státu.

U příležitosti mezinárodního dne svobody tisku na začátku května (3. 5.) nicméně v zemi formálně odstartovala veřejná sbírka na podporu agentury, kterou zorganizoval svaz slovinských novinářů DNS, aby tím pomohl pokrýt aspoň platy zaměstnanců.

Jízlivě na sbírku reagoval slovinský ministr vnitra a blízký Janšův spojenec Aleš Hojs. Ten zveřejnil snímek s darem ve výši nula eur, který byl odmítnut kvůli chybně zadaným údajům. „Sdělili mi, že nemůžu darovat ani pomoct,“ uvedl ministr, který několik dní předtím uvedl na setkání s eurokomisařskou Ylvou Johanssonovou, že vláda prostředky agentuře uvolní.

Média neutlačujeme, přijeďte se podívat

Proti vládě se několikrát vymezili i Slovinci. Při protestech proti Janšově vládě se například na konci dubna sešlo v slovinské metropoli Lublaň několik tisíc lidí. Účastníci protestu, který se konal v Den odporu proti okupantům za druhé světové války, provolávali hesla jako „smrt fašismu, svobodu národu“. Někteří z nich dokonce vyzývali Janšu k demisi, informoval zpravodajský server 24ur.com. Účastníci akce podle webu obvinili vládu z útoků na svobodu médií, z politického kádrování, z korupce, z kontrolování policie a prokuratury a zejména z šíření nenávisti.

Kritická slova přicházejí i ze strany EU. Evropská komise například v polovině února odsoudila premiéra za výroky na adresu novinářky za text o vládním tlaku na slovinská média. Janša ho označil za lživý a předpojatý. Na Twitteru obvinil novinářku bruselského magazínu Politico Lili Bayerovou, že ve svém článku nazvaném Uprostřed války Slovinska proti médiím lhala. Bayerová v něm citovala novináře či akademiky, podle nichž Janša navodil ve slovinských sdělovacích prostředcích atmosféru strachu.

„Dostala instrukce neříkat pravdu, takže citovala hlavně ‚neznámé‘ zdroje z řad krajní levice a účelově zanedbala zdroje se jmény a integritou,“ reagoval Janša. Sdílel přitom vyjádření ministerstva kultury, podle nějž je „válka proti médiím“ smyšlená, většina slovinských médií je naopak údajně protivládní a straní levici.

Následně Janša reagoval v otevřeném dopise, kde vyzval předsedkyni Evropské komise (EK) Ursulu von der Leyenovou, aby do země vyslala zvláštní misi, která by prověřila údajné ohrožení demokracie a vlády práva ve Slovinsku. „Nechceme, aby naše práce byla přehlušena absurdními tvrzeními, která může vyvrátit kdokoliv, kdo by – za doprovodu schopného překladatele – den nebo dva sledoval mediální a politické dění ve Slovinsku,“ uvedl Janša v dopise, který zveřejnila na svých stránkách slovinská vláda.

Slovinské umění v Bruselu nevystavíme

Na Janšovu náklonost k Orbánovi a represivní politiku ukazují i nicméně i další slovinští politici. Například Demokratická strana důchodců Slovinska (DeSUS) uvedla v prosinci poté, co opustila koalici, že chce zabránit „orbánizaci“ země. „Nechceme orbánizaci Slovinska, nechceme autokratický systém, nechceme, aby se lidé báli,“ uvedl předseda strany Karl Erjavec jako argument.

Nejnovější kontroverzní krok slovinské vlády přišel pár týdnů před začátkem jejího předsednictví. Minulý týden země zrušila tradiční výstavu umění v bruselské budově Evropského parlamentu, kterou pořádají předsednické země. Podle deníku Delo za rozhodnutím Lublaně neoficiálně stojí nespokojenost tamního ministerstva kultury s výběrem umělců. Jeden z nich je podle agentury APA otevřeně kritický právě vůči vládě Janši.

Ministru kultury Vasku Simonitimu podle deníku vadil výběr šesti blíže neupřesněných slovinských umělců. Jejich díla jsou již nyní součástí trvalé sbírky EP a u příležitosti slovinského předsednictví měla být vystavena. Výstava byla zrušena poté, co parlament odmítl přistoupit na podmínku Lublaně, aby se uskutečnila bez děl těchto autorů. APA navíc spekuluje, že hlavním důvodem zrušení tradiční výstavy je autor Arjan Pregl, který je částí slovinských médií a na sociálních sítích pravidelně napadán za své komentáře na Twitteru, které kritizují premiéra Janšu a jeho způsob vládnutí.

Janšova Slovinská demokratická strana (SNS) vyhrála v roce 2018 parlamentní volby s 25 procenty získaných hlasů. Úspěch jí zajistila především vypjatá protiimigrační rétorika, která však odrazovala menší koaliční partnery, nakonec proto vznikla levostředová vláda premiéra Marjana Šarece. Po dlouhodobých vnitrokoaličních sporech DeSUS a SMC v březnu tohoto roku přešly na Janšovu stranu a umožnily mu získat v pořadí již třetí křeslo premiéra – v čele vlády stál už v letech 2004 až 2008 a 2012 až 2013.

Janez Janša je považován za blízkého spojence maďarského prezidenta Viktora Orbána, který je v Evropské unii obviňován z rozsáhlého porušování principů právního státu ve své zemi. Agentura AP připomněla, že Janša vzbudil mezinárodní pozornost, když loni ještě během sčítání hlasů odevzdaných ve volbách amerického prezidenta blahopřál k vítězství Donaldu Trumpovi, který však nakonec prohrál. Za svého osobního přítele označuje Janšu také český prezident Miloš Zeman.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované