Hlavní obsah

Neustálé otevírání a zavírání podniky vysává. I stát přichází o miliony

Foto: Michal Kozlíček

Hospody jsou strkány do jednoho pytle. I ty, které dodržují všechna opatření, doplácejí na několik hříšníků a budou muset zavřít ve 20:00.

Reklama

8. 12. 2020 19:34

Hospodští musí ve středu znovu osekat svůj provoz. Některých se to dotkne, jiných tolik ne, celkově však kvůli tomu bude česká ekonomika přicházet o další desítky milionů korun denně.

Článek

Restauratéři a jejich zaměstnanci potřebují velkou dávku antidepresiv. Ani ne týden poté, co mohli znovu otevřít své prostory, musejí zkrátit otevírací dobu z desíti večer na osmou a navíc nesmějí z okének vydávat alkohol. Vyrovnávat se s neustálými změnami, které drtí naděje na záchranu jejich byznysu a obživy, je velmi vyčerpávající.

„Provozuji malý hotel s restaurací Modrá hvězda v Sadské. Nová změna je vražedná. Jsem neuvěřitelně psychicky unavená a naštvaná. Pracujeme s dcerou v rámci rodinného podniku. Nevím, jestli se nám živnost podaří udržet. Náklady jsou jen na hotelu 60 000, nepočítám soukromé náklady. Kde to mám jako vzít? Kdyby nebyl manžel normálně zaměstnán, už bydlíme na ulici. Už nejsme na hraně, ale začali jsme padat za ni,“ říká Ivana Nováková.

„Mám malý noční bar, takže jsem mohla vydělávat jen v lednu, únoru, červenci a srpnu. Tržby po otevření byly, ale do 22 hodin je to o ničem a do 20 to je výsměch. Letos to je konečná,“ stýská si Kamila Stoklasová ze Shooters baru v Lázních Bělohrad.

Podobně vnímá nové vládní opatření i majitel Hospody Na Hrázi, který při rozvolnění věřil, že se blýská na lepší časy, ale pondělní zpřísňování mu opět sebralo vítr z plachet.

„Nevidím žádný smysl v tom pumpovat další peníze do tohoto podnikání. Zvažuji, že udělám dopitnou, dokud to jde, a ukončím živnost. Vím dobře, že provoz mojí hospody nemá žádný vliv na to, zda-li se moji zákazníci budou nadále setkávat. Když nepřijdou do hospody, sejdou se o víkendech na bytech nebo v garážích. Stát by měl při ochraně životů a dostupnosti zdravotní péče postupovat jinak. Cílená likvidace hostinských postrádá význam,“ domnívá se Tomáš Dudek.

Lakonicky přijal další změny ve fungování hospody i pivovar Bernard. „Zavíračka hospod ve 20 hodin bude mít pro zlepšení epidemické situace v ČR dopad asi jako sádrování nohy při bolestech břicha…“

Že vláda nepostupuje správně a cílí svá opatření na restaurace, považuje za špatné i provozní pražské restaurace Rest. Pro jeho podnik přišlo otevření za pět minut dvanáct. Obědové okénko dělalo restauraci jen pětinu tržeb oproti minulému roku a nové otevření je zvedlo na dvě třetiny standardního stavu.

„Opětovné zavření nás pravděpodobně zabije. Prosinec byl náš nejsilnější měsíc, kdy jsme si vytvořili rezervu na slabší leden a únor, abychom nemuseli nikoho propouštět,“ vysvětluje Michal Kozlíček. Nejvíce mu vadí to, že vláda podle něj nesmyslně odůvodňuje nové nařízení tím, že některé provozy opatření nedodržovaly.

„Takže potrestáme ty, co nic neporušují? Zlobím se na vládu za její nelogické, netransparentní a naprosto nepředvídatelné kroky a na to, že vytváří ‚hejt‘ vůči hospodským. V čem je epidemická situace v restauracích horší než ve školách, kde jsou děti hlava na hlavě, nebo ve frontách v narvaném Lidlu?“ ptá se provozní.

Jako nelogické vnímá vládní rozhodování i Monika Fňukalová, která dříve pracovala v gastru, ale nyní už jen komentuje dění v oboru z odstupu.

„Argument, že se budou pravidla zpřísňovat, protože ta stávající nejsou dodržována, je irelevantní a nepřípustný. Takto by náš právní systém neměl fungovat a jak vidno, ani nefunguje v jiných oblastech. Nebo dojdeme do bodu, kdy si naši zákonodárci řeknou: Aha, letos bylo o 20 procent více případů překročení maximální povolené rychlosti než předchozí rok, takže snížíme hranici v obci na 30 km/h a mimo obec na 70 km/h, ať se ti lidé poučí!“ glosuje rozhodování kabinetu.

Neustálé změny jsou však vyčerpávající i pro podniky, které byly vnitřně smířené s delší provozní pauzou a připravovaly se na to, že sice otevřou až v příštím roce, ale bude to trvalé a půjde se na to spolehnout. Změna pravidel v řádu dnů drtí i je.

„Pro nás je extrémně mentálně i finančně namáhavé přepínat mezi režimem otevřít-zavřít. Musíme držet pohotovost v takové stavu, že když vláda rozhodne restaurace otevřít, musíme našim hostům přichystat perfektní servis, protože oni nechápou bolesti restaurace a my bychom o ně mohli přijít, kdybychom ve srovnání s ostatními otevřeli později,“ vysvětluje Jan Horešovský, spolumajitel podniku Vinograf v centru Prahy.

Pro jeho podnik by bylo lepší otevřít provozy až tehdy, kdy se situace uklidní. Jeho postoj vychází i z toho, že se podniku podařilo rozjet e-shop, který nyní dělá až 60 procent obratu vinného baru. „Bez něj bychom byli v háji. Výdajové okénko nám nefunguje stejně jako ostatním provozům v centru Prahy, protože Češi v centru nebydlí a pracují, jsou na home office,“ doplňuje.

Podobně je na tom i spolumajitel bistra Dish. „Otevření nám pomohlo, ač jsme byli smíření s tím, že se bude otevírat až v lednu. Nicméně nahodilé rozhodování otevřete-zavřete je úplně k vzteku. Tu trochu, co jsme vydělali, jsme rozpustili na zvýšených nákladech na nový rozjezd,“ říká Matouš Petráň.

Bistro podle něj poslechne vládu a ve středu zavře v osm hodin večer, nicméně výdejové okénko hodlá nechat otevřené minimálně do devíti hodin a jeho sortiment si také chce určovat samo. „Aby nám někdo říkal, že nesmíme prodávat pivo v plechovce, když si ho lidé hned ve vedlejší večerce koupí, chápu jako nepřiměřený zásah,“ dodává Petráň.

Gastronomické provozy přinesly loni do ekonomiky podle čísel Asociace malých a středních podniků 195 miliard korun. Z dat České spořitelny, která monitorovala platební transakce svých klientů za období červenec a srpen, vyplývá, že gastronomické podniky přicházejí omezováním svých provozů na osmou hodinu večer zhruba o pětinu svých příjmů proti létu, kdy bývaly některé bary či diskotéky otevřeny až do rána.

Samotným snížením provozu z 22 hodin na 20 hodin večer pak samotné restaurace přicházejí o 12 procent z celkových tržeb, bary a kluby 15 procent a fastfoody o pět procent.

Pokud by se analýza banky, která je největším finančním ústavem v zemi, zjednodušeně vztáhla na chování všech obyvatel, pak by gastronomický provoz proti normálnímu stavu přicházel proti létu zhruba o 112 milionů korun denně a samotné restaurace zhruba o 64 milionů korun denně.

„A to o prázdninách už chyběli restauracím cizinci. Dopady tak budou vyšší a výraznější budou také kvůli sezoně vánočních večírků, která bude omezena téměř na nulu. K tomu musíme přidat psychologické faktory jako obavy z nákazy a spoustu omezení, která efektivně snižují kapacitu restaurací,“ doplňuje hlavní ekonom banky David Navrátil.

Foto: Hostinec Na Tylovce

Je krátce před čtvrtou hodinou odpoledne. Štamgast sportovní hospody Na Tylovce v Prostějově v ní popíjí sám. To v tento čas hospoda nepamatuje.

Že se lidé bojí do podniků chodit, dokládá případ čtyřkové sportovní hospody Na Tylovce v Prostějově. Hospoda fungovala v Prostějově 35 let, 365 dní v týdnu a dveře se v ní netrhly. Podnik je sice vybudován pro fanoušky Slavie, ale dobře si údajně rozumí i se sparťany, příznivci Bohemky a Baníku, kteří se navzájem v žertu hecují, ale ke konfliktům prý nedochází.

„Jak se otevřelo, chlapi byli natěšení a první den bylo plno. V pátek a o víkendu to však bylo slabé, i když hrála Sparta se Slavií. Lidé se asi bojí a naučili se pít doma,“ domnívá se číšník Pavel Mlčoušek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované