Hlavní obsah

Novodobých válečných veteránů stále přibývá. Stát s nimi ale v zákonech příliš nepočítá

7. 11. 2018

V letošním roce už česká armáda v Afghánistánu ztratila čtyři vojáky. (Video: Nikola Zwrtková, Seznam.cz)

Na misi o v Afghánistánu vyjelo od roku 2002 přes devět tisíc českých vojáků. Rapidně tak přibývá novodobých veteránů, o které se armáda a Ministerstvo obrany musí po konci služby postarat.

Článek

Jednotka českých vojáků v afghánské provincii Herát vyrazila v pondělí 22. října na rutinní misi. Při návratu proti nim otočil zbraň voják afghánské armády, kterou Češi na základně cvičí. Střelba zranila dva Čechy. Rotný Tomáš Procházka, který má dnes v Prachaticích pohřeb s vojenskými poctami, padl.

Dvaačtyřicetiletý voják z posádky Grabštejn je letos už čtvrtou českou obětí v Afghánistánu. Na začátku srpna zabil sebevražedný atentátník Patrika Štěpána, Kamila Beneše a Martina Marcina. Dalších sedm vojáků bylo navíc zraněno.

České jednotky jsou Severoatlantickou aliancí velmi ceněny a pohybují se proto v rizikových oblastech Afghánistánu. Posádka na základně Bagrám pravidelně hlídkuje v jejím okolí, jednotky 601. skupiny speciálních sil se zase zapojují do bojových misí proti teroristům.

Jen v Afghánistánu působilo od roku 2002 přes devět tisíc českých vojáků. Každým rokem se tak zvyšuje počet armádních veteránů, kterých momentálně Ministerstvo obrany eviduje přes 14 tisíc. České zákony však nejsou na takovou situaci stále připraveny. Legislativa počítá hlavně s veterány druhé světové války, nikoliv těmi novodobými.

To přiznává i aktuální ministerská koncepce.

„Do budoucna je třeba upravit současný systém péče, v němž bude nejen zachován a dále rozvíjen stávající velice dobrý systém péče o válečné veterány v seniorském věku, ale v němž budou zohledněny potřeby novodobých válečných veteránů,” píše se v materiálu zabývajícím se péčí o válečné veterány v letech 2017–2021.

Momentálně má česká armáda v Afghánistánu jeden z největších kontingentů, čítá 348 vojáků.

Z 39 zemí zapojených do mise Resolute Support poslalo do Afghánistánu více vojáků jen sedm zemí. Česko má větší zastoupení třeba než Polsko, Austrálie nebo Nizozemsko.

„Počet veteránů proto neustále roste,“ konstatuje ředitel brněnského Komunitního centra pro válečné veterány Karel Černoch. „Ubývá sice účastníků druhé světové války, ale přibývá těch, kteří vyjížděli od roku 1989 do zahraničních misí a bojových operací. Otázkou je, jak to neřízený systém Ministerstva obrany zvládne.“

Od začátku roku umírali v Afghánistánu jen Češi a Američané. Za posledních pět let utrpěla naše armáda po Spojených státech nejvíce ztrát, celkem devět. Američané přišli o 151 vojáků, Britové měli osm obětí a Rumuni ztratili tři životy.

Slzy a vděk. Lidé se rozloučili s Tomášem Procházkou, kynologem, který padl v Afghánistánu. (Video: Seznam.cz)

Rodiny padlých českých vojáků mají od ministerstva nárok na jednorázové odškodné a náhradu nákladů na výživu. Ve sbírce Vojenského fondu solidarity se pro pozůstalé po trojici, která zemřela v srpnu u základny Bagrám, sešlo více než deset milionů. Žádná jiná materiální záchranná síť ale pro rodiny neexistuje. Pokud se dostanou do finančních nebo jiných problémů, ministerstvo ani armáda jim nemůže ze zákona pomoct.

„Domnívám se, že je to hodně málo, když rodině vojáka, který v misi padne, přijde nějaká jednorázová platba. Peněžní částka je ale podle zákona maximum, co může ministerstvo poskytnout, a dál už nic,” říká Ladislav Kirschner, který spoluzaložil Centrum pomoci vojákům v tísni. To se snaží nalézt řešení pro vojáky s finančními nebo právními problémy.

Největší problém nastává pro profesionály při přechodu z armády do civilního života. Aby vojáci dosáhli na minimální výsluhy, musí odsloužit alespoň 15 let, což se týká i veteránů zahraničních misí. Ačkoliv jsou vysíláni do nebezpečných oblastí, musí i oni zůstat v armádě minimálně 15 let, aby měli na výsluhu nárok. Ta může dosáhnout maximálně 60 procent jejich hrubého platu.

Do konce května 2014 se veteránem stal každý voják, který sloužil nepřetržitě 30 dní v místě ozbrojeného konfliktu nebo mírové mise. Nyní musí odsloužit alespoň 90 dní. Výjimkou jsou vojáci, kteří v misi utrpí zranění nebo padnou.

Základní tarifní plat mají například desátníci 26 260 korun, rotní 32 430 korun, praporčíci 39 640 korun nebo majoři 55 310 korun. Vojákům sloužícím v Afghánistánu náleží denně příplatek v rozpětí mezi 3 600 a 5 200 korunami. V méně nebezpečných misích dostávají za den 500 až 2 500 korun. Za šestiměsíční misi v Afghánistánu si tak voják přijde minimálně na 650 tisíc korun ke svému stálému platu.

„Naše zkušenosti potvrzují, že i do budoucna bude zásadní podpora zaměstnanosti, zajištění rekvalifikací a vzdělávání, dále sociální a komunitní péče i systematické rozšiřování benefitních programů,“ říká Petr Sýkora z tiskového odboru Ministerstva obrany.

Kirschner však upozorňuje, že řada vojáků se během aktivní služby zadluží. Na další zahraniční misi se ale nemusí dostat, armáda jim může vypovědět službu nebo sami dobrovolně odcházejí do civilu. Příjmy se jim tak hluboko propadnou a navíc se musí co nejrychleji zorientovat v životě mimo armádu, v níž většina veteránů strávila celý profesní život.

„V tomhle případě už armáda nemá ze zákona možnost jim pomáhat, protože už jsou mimo rezort a tím pádem kromě nadací nebo odborů péče o válečné veterány se už o ně v uvozovkách nikdo nestará,” dodává Kirschner.

Centrum pomoci vojáků v tísni se zabývalo například případem válečného veterána, který pracoval na vyšší pozici i na generálním štábu. Rozpadlo se mu manželství, přišel o většinu prostředků a musel platit vysoké výživné. Bydlel proto v kanceláři, protože na nájem mu nezbyly peníze. Centrum mu pomohlo právně i materiálně.

Podobné případy řeší i Vojenský fond solidarity. Loni podpořil 26 tisíci korun například rodinu četaře P. Ř., jehož syn těžce onemocněl a nákladná léčba stála rodinu veškeré finanční prostředky.

Příklady fungujících systémů pro aktivní veterány, vysloužilce i veterány tady z jiných zemí jsou.

Spojené státy pracují na nejrůznějších opatřeních od konce první světové války. Ačkoliv má jejich koncepce své nedostatky, s přístupem české armády a Ministerstva obrany se vůbec nedá srovnávat. Zaprvé na benefity má nárok každý vysloužilý voják, ať už prošel bojovým nasazením nebo ne. Při nasazení je voják částečně nebo zcela osvobozen od placení daní. Americká armáda také připravuje vojáky na přechod do civilního povolání už během služby. Podporuje je finančně i jinak ve studiu a rekvalifikačních kurzech. Nabízí jim také garantované hypotéky nebo jiné půjčky a ve službě jsou kryti systémem pojištění. V každém americkém státu navíc fungují veteránská centra, která zabezpečují zdravotní, sociální i finanční potřeby bývalých vojáků.

K podobnému systému se chce dopracovat i česká armáda. Jak připomíná Černoch, profesní život vojáka nekončí odchodem z armády. „Zcela zásadní je, aby se člověk po ukončení služebního poměru dokázal zařadit do běžného civilního života, jako každý jiný.“

Doporučujeme

Další zprávy