Článek
Evropané na poloviční úvazek – tak označil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker některé členské státy Evropské unie. Nelíbí se mu přístup některých národních vlád k návrhu nového rozpočtu EU.
Podle Junckera Evropany rozdělila migrační krize a hospodářské problémy na jihu kontinentu. Po nich se totiž ukázalo, které státy jsou Evropany na plný úvazek a které vlády naopak více mluví, než jednají. Šéf Evropské komise zároveň dodal, že severské státy k Evropě přistupují zodpovědněji než ty na jihu.
Na páteční konferenci v italské Florencii Juncker řekl, že další rozpočet EU nemá být neutrálním cvičením z účetnictví, ale musí odrážet velké ambice a solidaritu na evropském kontinentě. Jen kvůli odchodu Británie z Evropské unie totiž evropská kasa ročně přijde o částku mezi 12 a 13 miliardy eur. Některé státy v čele s Německem tak budou muset v příštích letech do společného rozpočtu odvádět více než dosud.
Nový návrh dlouhodobého rozpočtu na léta 2021 až 2027 komise zveřejnila počátkem května. Počítá s vyššími investicemi do výzkumu, vzdělávání, obrany i bezpečnosti. Ztrojnásobnit má například výdaje na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku. Oblasti, které o část investic naopak přijdou, jsou třeba zemědělská politika nebo politika soudržnosti.
S rozpočtem v jeho současné podobě nesouhlasí Rakousko, Polsko nebo i Nizozemsko. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše a evropské komisařky Věry Jourové je však finanční rámec pro Česko příznivý.
„Vyjednání dobrých možností pro Českou republiku vidím jako velmi reálné. Kdybych tvrdila opak, tak bych tím podkopala českou vyjednávací pozici. Myslím, že čeští vyjednávači budou muset napřít síly. Předpokládá to i spojení sil s dalšími státy, které mají společné zájmy,“ uvedla eurokomisařka.
