Hlavní obsah

Prohra českých rodičů ve Štrasburku: Očkovat je povinnost, rozhodl soud

Foto: Profimedia.cz

Evropský soud pro lidská práva nevyhověl stížnosti českých rodičů - očkovat děti je povinnost. Ilustrační fotografie.

Reklama

8. 4. 12:30
aktualizováno • 8. 4. 14:12

„Povinnost očkování je nezbytností demokratické společnosti,“ rozhodl Evropský soud pro lidská práva stížnosti českých rodičů.

Článek

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku zamítl stížnosti českých rodičů, kteří se na něj obrátili kvůli povinnému očkování dětí. Ve svém dnešním verdiktu uvedl, že Česká republika trváním na povinném očkování neporušila jejich právo na respektování soukromého a rodinného života.

Soud rozhodoval o celkem šesti stížnostech, první do Štrasburku dorazila už v roce 2013. Ve většině případů šlo o to, že předškolní zařízení odmítla přijmout neočkované děti.

Rozsudek nyní Velký senát přijal poměrem 16 hlasů k jednomu, verdikt je konečný. Soud konstatoval, že povinné očkování, pokud je nedobrovolné, představuje narušení tělesné integrity, a vztahuje se tedy na něj článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života.

Zároveň ale uznal, že Česko svým rozhodnutím očkování dětí vyžadovat „prosazuje legitimní zájmy ochrany zdraví a práv ostatních lidí“.

„(Soud) poukazuje na fakt, že očkovací povinnost v České republice důrazně podporují zdravotnické úřady,“ uvedl soud. Podle něj tím chrání zdraví jednotlivců i populace jako celku a bojují proti trendu klesající míry proočkovanosti mezi dětmi.

Článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv

Právo na respektování soukromého a rodinného života

1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.

2. Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

Rozsudek ESLP zmiňuje, že je v České republice povinnost očkovat proti devíti nemocím. Dostání této povinnosti však samozřejmě v zemi není „vymáháno silou“, školní zařízení ale mají právo neočkované dítě nepřijmout. To se netýká dítěte, které očkované být nemůže ze zdravotních důvodů.

První stížnost proti povinnému očkování podal u ESLP v roce 2013 Pavel Vavřička, který v roce 2003 nepřivedl dceru a syna k očkování proti tetanu, dětské obrně a virové hepatitidě typu B. Krajská hygienická stanice mu poté vyměřila pokutu a Vavřička se obrátil na české soudy. Ten ústavní v roce 2011 rozhodl, že by soudy měly v odůvodněných případech upustit od pokutování i jiného nátlaku na rodiče, kteří odmítají povinné očkování svých dětí. Samotnou povinnost očkování ale nezpochybnil.

Další stížnosti se týkaly toho, že školky odmítly přijmout ke vzdělávání děti, které nebyly řádně očkované.

Soud ve Štrasburku uvedl, že pokuta vyměřená jednomu z rodičů nebyla nepřiměřená a rozhodnutí školek o nepřijetí neočkovaných dětí bylo podle něj spíše „preventivním“ než „represivním“ opatřením, navíc časově omezeným.

V Česku se děti povinně očkují dvěma vakcínami. Takzvaná hexavakcína umožňuje očkování proti šesti nemocem - dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocněním způsobeným bakterií Haemophillus influenzae. Vakcínou MMR se pak očkuje proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Podle agentury AFP je to vůbec poprvé, kdy ESLP vydal rozsudek o povinném očkování dětí. Experti se domnívají, že by se krok mohl implikovat na posuzování očkování proti covidu-19: „Rozsudek upevňuje možnost nuceného očkování i vzhledem k aktuálním okolnostem kolem covidu-19,“ komentoval pro agenturu AFP rozsudek specialista na evropské právo Nicolas Hervieu. Právě diskuze okolo covidu-19 a nezbytnost dosažení kolektivní imunity pro poražení pandemie znovu otevřely otázku „povinnosti očkování“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované