Hlavní obsah

Odpůrci povinného očkování v Rakousku uspěli, s jinou strategií než ti čeští

Foto: ČTK

Demonstrace proti očkování v Rakousku.

Reklama

30. 9. 21:30

O víkendu pronikla do zemského sněmu v Linci strana MFG odmítající povinné očkování proti koronaviru. Za týden se o totéž pokusí v Česku Volný blok a hnutí Otevřeme Česko. Zdejší odpůrci vládních opatření mají ale jinou strategii.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Plakáty ani billboardy nebyly vidět, neproběhly žádné manifestace na náměstích, obvyklé zprávy o nich nemluvily. O straně MFG („Menschen-Freiheit-Grundrechte“, tedy „Lidé-svoboda-základní práva“) se člověk mohl dozvědět jen ze sociálních sítí, anebo náhodou potkat volebního lídra, daňového poradce Joachima Aignera, jak po celém Horním Rakousku objíždí na kole hospody. To stačilo, aby v lednu založená MFG získala přes šest procent hlasů.

Odpůrci očkování proti koronaviru se poprvé dokázali zorganizovat do té míry, aby pronikli do téměř nejvyšších pater politiky, a jejich vzestup hodnotí jako senzaci média nejen v Rakousku, ale také v celém Německu.

Některé rakouské deníky se snaží odhalit spojení MFG s nedůvěryhodnými pravicovými radikály, přesto mluvčí strany trvají na tom, že patří spíše do středu a že jsou maximálně „protestní stranou“.

Joachim Aigner například po volbách v deníku Kurier prohlásil, že není „nepřítelem očkování“, ale „nepřítelem nucení se očkovat“. Zároveň tvrdí, že mu jde také o jiné věci než koronavirus.

Například podporuje vládní pokus zavést povinnou etickou výchovu jako alternativu k výuce náboženství, doporučuje odpolitizovat justici, spravedlivě zdanit nadnárodní koncerny atd. Díky tomu jeho strana přebrala část voličů radikálně pravicové straně FPÖ, která byla ještě předloni v rakouské vládě a proti očkování vedla dlouhodobě hlasitější kampaň.

„MFG užívá méně ostré tóny, není tak radikální jako šéf FPÖ Kickl,“ vysvětlila deníku Welt renomovaná politoložka Kathrin Stainerová-Hämmerleová, proč FPÖ ztratila proti minulým volbám 11 procent a proč naopak k MFG přešli bývalí voliči od ní, ale také od lidovců nebo Zelených.

Zatímco radikály obvykle volí především muži, podle povolebních průzkumů získala MFG dvě třetiny hlasů od žen.

Vezme Volný hlasy Okamurovi?

Ani v tuzemsku nejde vyloučit senzaci, třeba úspěch strany Volný blok, kterou založil bývalý poslanec rovněž radikálního hnutí SPD Lubomír Volný. Předvolební průzkumy si totiž nemusí právě u Volného bloku všimnout, jak jeho popularita roste. „Protože lidé, kteří by ho volili, se třeba tak často nechtějí účastnit výzkumů,“ upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy sociolog Daniel Prokop.

Jenže zatímco MFG slaví úspěch na regionální úrovni, v Horním Rakousku, straně Volný blok nestačí uspět v jednom kraji. V parlamentních volbách musí oslovit alespoň pět procent všech voličů.

Volný může přebírat hlasy SPD, jejíž šéf Tomio Okamura byl dosud nejhlasitějším odpůrcem očkování a dalších protipandemických opatření. Na rozdíl od MFG však Volný nechce získat podporu uměřenou kampaní, ale snaží se svou bývalou partaj přebít tím, že je vůči vládě ještě ostřejší. Předvedl to výstředními výstupy ve Sněmovně, při kterých se nechal vyvést policií, i obraty jako „totalitní nařízení vlády“ nebo „covid mafie“. Proti tomu jedno z nejostřejších hesel MFG pouze žádá „obnovení základních práv a ohrožené demokracie“.

Strategie Volného bloku a stejně razantního hnutí Otevřeme Česko spíše připomíná novou německou stranu „die Basis“. Hlasitější rétorikou se pokoušela v německých volbách přebrat voliče zavedené Alternativě pro Německo (AfD), která byla rezolutním odpůrcem takřka všech vládních opatření. Neuspěl ani jeden z konkurentů. AfD přišla proti minulým volbám o dvě a půl procenta, die Basis získala 1,4 procenta voličů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované