Hlavní obsah

Opět se budou „čistit“ úřady. Některé lidi po Babišovi však vyhodit nepůjde

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Sám Andrej Babiš poznal, že měnit úředníky nešlo úplně tak, jak by si přál.

Reklama

7. 11. 6:00

Noví ministři se obvykle zbavují nepohodlných lidí tak, že na ministerstvu provedou reorganizaci, některé útvary zruší, jiné nově vytvoří. Tento tradiční trik proti služebnímu zákonu ale nelze použít všude.

Článek

Nově se tvořící vláda Petra Fialy by se ráda co nejdříve ujala ministerských funkcí, aby mohla ještě ovlivnit, jakou podobu budou mít státní úřady od začátku následujícího roku.

V prosinci je totiž ve hře schvalování takzvané systemizace služebních a pracovních míst. A to je i cesta, jak nová vláda může provést deklarovanou „očistu“ úřadů od lidí, již jsou podle někdejší opozice napojeni na holding Agrofert dosluhujícího premiéra Andreje Babiše.

„Čím dříve by se tahle vláda ujala funkce, tím více času máme, abychom ministerstva očistili od lidí, kteří nesloužili téhle zemi, ale sloužili holdingu,“ uvedl už v půli října v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéf hnutí STAN Vít Rakušan.

Předseda lidovců Marian Jurečka se sice pojmu „deagrofertizace“ záměrně vyhýbá, ale minulý týden pro Hospodářské noviny zmínil zas nutnost „přesoutěžit“ ve státní správě klíčové posty.

Seznam Zprávy na téma uvažovaných personálních „čistek“ hovořily hned s několika zkušenými státními úředníky. Ti v neformálních rozhovorech popsali, že na ministerstvech se dají výměny lidí udělat relativně jednoduše právě skrze systemizaci.

O poznání obtížnější je však taková věc na nejrůznějších satelitních úřadech, ve fondech, v inspekcích a ve státních agenturách. Když se totiž šéfové těchto institucí novému ministrovi vzepřou a nelze jim prokázat nějaký prokazatelný přešlap proti úřednické kázni, má politik velmi omezené možnosti, jak se jich zbavit.

Zde je možno posloužit jedním příkladem z nedávné doby, kdy se o vyhazov úředníků snažil sám premiér Andrej Babiš.

Loni v lednu vyzval k rezignaci tehdejšího prvního náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka a šéfa Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelicu. Činil je spoluzodpovědnými za tehdy propíranou kauzu předražené zakázky na systém elektronických dálničních známek. „Odmítají vzít osobní odpovědnost a rezignovat. V privátní firmě už by byli dávno venku,“ prohlásil tehdy Babiš mimo jiné.

Oba vysoce postavení státní úředníci byli chráněni služebním zákonem, sami neodešli a následný pokus o jejich nedobrovolné vytěsnění skončil z pohledu premiéra jen částečným úspěchem.

Tomáš Čoček na Ministerstvu dopravy už opravdu nepracuje (nyní řídí jeden z odborů na Správě železnic), ale Zbyněk Hořelica je stále na původním služebním místě, všechny ataky ustál.

Osvědčená cesta do „bazénu“

Konec náměstka Čočka probíhal tak, že nově instalovaný ministr dopravy Karel Havlíček prakticky okamžitě po svém nástupu přišel s návrhem na změnu systemizace služebních a pracovních míst a změnu organizační struktury ministerstva.

Snížil počet odborných sekcí z pěti na čtyři s tím, že nově budou „produktově“ zaměřeny, jeden post náměstka byl zrušen. A přesně to je osvědčená cesta, která se při výměnách lidí na ministerstvech nejčastěji používá.

Ačkoliv Havlíček změny odůvodnil tím, že je třeba zefektivnit systém řízení po vzoru jím taktéž řízeného Ministerstva průmyslu, sami lidé z Ministerstva dopravy s odstupem času mimo záznam připouštějí, že zbavení se Čočka bylo jedním z nepřiznaných cílů celé reorganizace.

Poté proběhla série výběrových řízení na nové náměstkovské posty, kam se původně dle neoficiálních informací chtěl přihlásit i Čoček, ale nakonec nepřihlásil, protože se ukázalo, že jeho vyhlídky na úspěch jsou minimální.

Havlíček měl jako favorita na Čočkovo místo svého poradce Romana Lesného, ten se však rovněž znelíbil premiérovi (ukázalo se, že se účastnil některých protibabišovských akcí), přihlášku též nepodal a úřad opustil. Nakonec pozici obsadila nová náměstkyně Lenka Hlubučková. Ve finále údajně neměla ani protikandidáta.

Co je systemizace

  • Systemizace vychází ze závazných pravidel pro organizaci služebních úřadů tak, aby byl zajištěn řádný výkon působnosti služebního úřadu (například ministerstva).
  • V rámci systemizace je pro každý služební úřad stanoven zejména počet služebních míst a objem prostředků na platy.

Žádná jistota ve státní službě neexistuje, hlavně na vedoucích úřednických pozicích. Vždycky je to ve větší či menší míře o tom, zda nový ministr někoho chce nebo nechce, nikoliv, zda někdo dělá svou práci dobře nebo špatně,“ popisuje pro Seznam Zprávy realitu jeden z dlouholetých ministerských úředníků s bohatými zkušenostmi s aplikací služebního zákona.

„Popravdě řečeno, kdybych já byl na místě ministrů, postupoval bych asi úplně stejně. Také bych chtěl pracovat jen s lidmi, kteří mi vyhovují a kterým věřím,“ dívá se na věc překvapivě shovívavě jiný vysoký státní úředník.

Jedním z opomíjených důsledků těchto čistek přitom bývá, že „nepotřební“ úředníci jsou rázem zařazeni mimo službu, slangově se ocitnou v „bazénu“. To fakticky znamená, že zůstávají doma až půl roku za 80 procent platu a čekají, zda si je nevytáhne zpět do služby nějaký jiný služební úřad. Statisícové náklady na tyto nepracující lidi hradí ministerstvo, kde vyhazov proběhl.

Na změny je ještě čas

Jelikož je systemizace služebních a pracovních míst navázána na jednotlivé kapitoly rozpočtu, je přirozené, že se i na tomto materiálu pracuje právě nyní, na sklonku roku, aby všechny novinky nabyly účinnosti k 1. lednu příštího roku.

Ke změnám navrženým jednotlivými resorty (letos měly být návrhy předloženy do 12. října) se ještě v předstihu vyjadřují ministerstva vnitra a financí. Vše pak ve finále musí schválit vláda. O systemizaci pro příští rok kabinet ještě nerozhodl, mělo by k tomu dojít tak jako obvykle až v prosinci. Je tedy otázkou, zda schvalování už bude dělat Fialův kabinet, anebo ještě Babišův.

Novou koalici nepochybně v tomto směru tlačí čas, aby i ona do systemizace ještě mohla promluvit a prosadit úpravy k obrazu svému.

„Dokud to neschválila vláda, stále jsou změny v systemizaci na příští rok možné,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv náměstek ministra vnitra pro státní službu Petr Hůrka, který je nyní v pozici nejvyššího úředníka v zemi.

Dokud to neschválila vláda, stále jsou změny v systemizaci na příští rok možné.
Petr Hůrka, náměstek ministra vnitra pro státní službu
2. 11. 2021

Nicméně i v průběhu příštího roku lze ještě dělat mimořádné změny v systemizaci, tak jak to proběhlo právě za Karla Havlíčka na Ministerstvu dopravy. Podle superúředníka Hůrky jsou ale tyto změny z hlediska zdůvodňování už ale daleko „náročnější a striktnější“.

Obecně by mělo vždy platit pravidlo, že změna v systemizaci je přípustná jen tehdy, dochází-li i k nějaké změně působnosti služebního úřadu (ministerstva) nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla původní systemizace schválena.

Avšak právě příklady z praxe - a zdaleka se to netýká jen jednoho ministerstva - ukazují, že důvody mohou být i zástupné.

Neprůstřelní ředitelé úřadů

Druhý v úvodu popsaný příklad šéfa Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici ukazuje, že „trik“ se systemizací a se změnou organizační struktury nelze použít vždy a všude.

Reorganizace úřadů jako je Státní fond dopravní infrastruktury sotva může proběhnout se souhlasem ředitele, když by měl být touto změnou sám postižen. A i kdyby třeba reorganizace SFDI skutečně proběhla, post ředitele nikdy nemůže být zrušen.

I to je zjevně jeden z důvodů, proč se celkem pevný v kramflecích cítí ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erik Geuss. Právě jím řízený úřad uvádějí zástupci nové koalice jako ten, kde by zejména v souvislosti s nedořešenou kauzou otravy ryb na řece Bečva měla proběhnout „důsledná deagrofertizace“.

Geuss už teď hrozí soudem, pokud by jeho odvolání nebylo v souladu se služebním zákonem.

V podobné těžko průstřelné pozici je podle znalců služebního zákona i generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán. Taktéž tuto instituci politici nastupující koalice velmi často kritizují, že při vyplácení zemědělských dotací šla údajně na ruku Agrofertu a nedbala na střety zájmů premiéra Andreje Babiše.

Geuss i Šebestyán by mohli být zbaveni funkce jedině tak, že jim bude nejdříve vystaveno mimořádné služební hodnocení s velmi negativním vyzněním, nebo vůči nim bude zahájeno kárné řízení.

Plnit politickou vůli

Jak už ale Seznam Zprávy uvedly, výsledek takto prováděné „očisty“ je krajně nejistý a určitě ne rychlý. U kárného řízení, které probíhá před kárnou komisí, by se již muselo jednat o skutky téměř trestněprávní povahy a je nezbytné předložit důkazy, které obstojí i před soudem. Třeba zásadní nesrovnalosti v účetnictví.

Proto se také cestou kárného řízení postupuje jen v naprosto ojedinělých případech. Bývalý náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký loni pro týdeník Respekt spočítal, že za pět let fungování zákona o státní službě přišlo o služební poměr po kárném řízení pouze 9 lidí (během té samé doby přitom skončil služební poměr 19 tisícům pracovníků).

Nicméně když se kýžené personální změny nepodaří všude prosadit, neznamená to, že úředníci a další zaměstnanci státu budou nadále sloužit Babišovi. Sami mnozí tvrdí, že pracují tak, jak je všude na světě u profesionálních byrokratů běžné.

„Úřednictvo má vždy plnit politickou vůli, to, že doteď plnilo vůli předchozí vlády, je naprosto přirozené, teď zase bude plnit politickou vůli té nové,“ říká jeden z již dříve citovaných ministerských úředníků.

Stačí jeden člověk a jediný den

„Nečekejte ode mne nic jiného než noc dlouhých nožů.“

Tato provokativní slova s odkazem na čistky v nacistickém Německu pronesl šéf ODS Mirek Topolánek v roce 2005 na setkání s podnikateli, když se připravoval na to, jak převezme post premiéra. Sklidil za to od oponentů tvrdou kritiku, ale personální zemětřesení následně opravdu jeho vláda uskutečnila. A bylo to tak nejen za Topolánka. Čistky jsou nadále běžným folklórem při každé změně vlády.

Babišova v tom nebyla pozadu. Novinkou bylo hlavně to, že systém v mnohém posloužil i obchodním cílům koncernu Agrofert ovládaného samotným premiérem.

Často se v této souvislosti zmiňuje, že Babišovi byl velmi nakloněn třeba management firmy Čepro v čele s Janem Duspěvou, vykupující od Agrofertu biopaliva. Nebo vedení Lesů ČR, které zase ve velkém přidělovalo zakázky Babišovým firmám zaměřeným na těžební a pěstební práce.

Kdyby chtěla nová koalice zahájit „převrat“ i ve státem ovládaných firmách, překážky bude mít jen minimální. Na managementy i běžné zaměstnance státních firem se služební zákon nijak nevztahuje. U akciové společnosti v zásadě stačí obměnit dozorčí radu a cesta k výměně manažerů je už otevřená.

„U státního podniku, jakým jsou Lesy ČR, je to věcí jen jediného člověka, ministra zemědělství, který může ředitele vyměnit klidně ze dne na den,“ popisuje Tomáš Pospíšil, který byl v roce 2018 na čas pověřen řízením Lesů ČR po Danielu Szórádovi, když tento manažer doplatil na kůrovcovou kalamitu.

Teď státní podnik vede Babišův oblíbenec Josef Vojáček, který má velmi blízko i k vlivnému poslanci hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi.

Teoreticky je tak právě Vojáček dalším možným kandidátem na vyhazov, nicméně třeba dosluhující ministr zemědělství za ČSSD Miroslav Toman si myslí, že by nyní byla změna těžko zdůvodnitelná.

„Lesy ČR se z té kůrovcové krize už začaly zotavovat, ekonomické výsledky se zlepšily a já osobně tam v tuto chvíli žádný důvod k odvolání nevidím,“ poukazuje Toman na skutečnosti, které by podle něj každý nový ministr měl brát na zřetel jako zásadní.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované