Článek
Co se ví o dvojici postižených?
K silné alergické reakci u dvojice zdravotníků podle informací britských úřadů došlo v úterý nedlouho poté, co jim byla podána vakcína. Konkrétně šlo podle stránek britské vlády o anafylaxi, tedy přemrštěnou reakci imunitního systému, kterou britský zdravotnický systém NHS popisuje jako vážnou a ve vážných případech život ohrožující. Při silné anafylaxi totiž mohou otoky znemožnit postiženému dýchání.
To ale nebyl případ dvou nejmenovaných zdravotníků, těm byla poskytnuta příslušná pomoc a podle ředitele NHS Stephena Powise jsou v pořádku. V obou případech šlo o lidi, kteří u sebe preventivně nosili adrenalinové injektory a podobné alergické reakce už zažili v minulosti. Podrobnosti ohledně toho, na co přesně měla dvojice alergii potvrzenou už před aplikací vakcíny, nejsou známy.
V tuto chvíli není ani jasné, jestli vůbec jejich reakce souvisela s vakcínou. Vyšetřuje to MHRA ve spolupráci s firmami Pfizer a BioNTech, které se na vývoji a výrobě vakcíny podílely. Kromě toho se vyšetřuje i jeden případ mírnější alergické reakce.
Co mohlo alergickou reakci způsobit?
Složení vakcíny je známé a lidé se silnou alergií si ho běžně před aplikací kontrolují, postižení byli navíc zdravotníci, takže o tom pravděpodobně měli lepší podvědomí než ostatní. Jestliže jejich alergická reakce s vakcínou opravu souvisela, mohlo tedy dojít pravděpodobně k „objevení“ nové alergie na některou látku, o které ještě zdravotníci nemohli vědět, nebo ke zhoršení alergie, jež jim v minulosti nemusela způsobovat takové potíže.
Na seznamu látek, které vakcína Pfizeru obsahuje a mohly by u zlomku lidí způsobit alergickou reakci, je například chlorid draselný, chlorid sodný, sacharóza a cholesterol a lipid ALC-0315. MHRA rovněž zmínila, že by alergickou reakci mohl způsobit polyethylenglykol (PEG), který slouží ke stabilizaci vakcíny a v jiných vakcínách se běžně nepoužívá.
Pro koho platí varování?
Na základě výše zmíněných skutečností MHRA doporučila lidem i systému veřejného zdravotnictví NHS, aby se vakcíně preventivně vyhnul každý, kdo má zkušenost se silnými alergickými reakcemi na vakcíny a léky nebo na jídlo. Doporučení je lékaři a odborníky citovanými v britských médiích také často alternativně formulováno tak, že očkovat by se neměl nikdo, komu alergologové nařídili nosit u sebe pro případ nouze adrenalinové injektory. Doporučení má platit do té doby, než se případ vyšetří.
Vláda rovněž na svých stránkách zveřejnila i protokol závazný pro očkovací zařízení. Personál tam musí mít po ruce prostředky nutné pro první pomoc při anafylaxi. Stejně tak personál musí být zvlášť poučen, jak anafylaxi poznat a jak poskytnout první pomoc. Ve zkratce jde o podání injekce adrenalinu ve správném množství a čase. Samozřejmostí je 15 minut pozorování, kdy očkovaný musí zůstat pod dohledem zdravotníků.
Co na to odborníci?
Úřad MHRA označil své doporučení za běžný preventivní postup, který se obecně uplatňuje i u jiných vakcín. Co na to ale říkají odborníci? Do britských i jiných zahraničních médií se jich k věci vyjádřila už celá řada, agentura Reuters reakce hodnotí jako vesměs kladné.
Kromě zmiňovaného upřesnění doporučení ohledně toho, že by se jím měli řídit ti, kteří u sebe musí nosit adrenalinové injektory, šlo většinou o snahu uklidnit veřejnost. „Pro obecnou populaci tohle neznamená žádný důvod k obavám spojeným s vakcinací,“ řekl například Stephen Evans, profesor farmakoepidemiologie na London School of Hygiene & Tropical Medicine.
Podle Petera Openshawa, profesora experimentální medicíny na Královské univerzitě v Londýně, by to, co se stalo, mělo Brity spíš uklidnit než naopak. „To, že tak brzo víme o dvou případech alergických reakcích a regulátoři na to už preventivně reagovali, ukazuje, že monitorovací systém dobře funguje,“ řekl pro Reuters Openshaw.
Například virolog Gregory Poland, který je mimo jiné poradcem amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), si dokonce myslí, že to britské úřady s reakcí lehce přehnaly. „Je rozumné o tom dát světu vědět a být na pozoru u lidí, kteří v minulosti podobně reagovali na vakcíny. Vztahovat to ale i na alergie na léky či jídlo je, řekl bych, už za hranou.“
Další Američan, ředitel oddělení alergologie a imunologie v Celostátní dětské nemocnici v Ohiu, k tomu dodal, že bez ohledu na to, co odborníci říkají, může celá věc mnoho lidí od očkování odradit. „Obávám se, že to celé přesvědčí miliony lidí, kteří o tom uslyší, aby se očkovat nenechali,“ řekl.
Proč problém neodhalily klinické testy?
Pfizer už dříve uvedl, že lidé, kteří měli zkušenost se silnou alergickou reakcí přímo na vakcíny nebo některé z obsažených látek, nebyli součástí klinického testování. U nikoho z celkem 44 000 dobrovolníků se však žádná silná alergická reakce neobjevila.
Slabší alergická reakce se vyskytla u celkem 1,14 % testovaných dobrovolníků. Vakcínu z nich ale fakticky dostalo jen 0,63 %, zbývajících 0,51 % slabší alergickou reakci vykázalo i přesto, že dostalo placebo látku. Rozdíl je tak malý, že z něj prakticky nejde nic vyvodit.
Jak testy fungují?
Při závěrečné fázi klinických testů vakcín se polovině dobrovolníků aplikuje vakcína a druhé placebo látka (která nemá žádný účinek), přičemž až do klíčového odtajnění nikdo neví, do jaké skupiny ten či onen dobrovolník patří. Po aplikacích látky následuje časová prodleva, po níž se odtajní, kdo patří do které skupiny. Na základě toho se v první řadě spočítá, kolik lidí z té či oné skupiny se nakazilo, od čehož se odvozuje účinnost vakcíny. A stejně je tomu i u alergií, vedlejších účinků a tak dále.
Tato informace ale bývá často vynechána a vznikají poplašné zprávy či zavádějící prohlášení. Pro příklad něčeho takového není třeba koukat dál než do středečního dění ve Sněmovně. Poslanec Lubomír Volný před poslanci totiž řekl, že „v průběhu testování vakcíny od Pfizeru zemřelo šest lidí“. Čtyři z nich ale byli právě ze skupiny, co dostala jen placebo a u dvou zbývajících se neprokázala souvislost s vakcínou.
