Hlavní obsah

Palestinci chystají volby po 15 letech. Vyhrát může Hamás i vězněný lídr

Foto: Profimedia.cz

Palestinský umělec v Gaze ukazuje na výstavě pořádané ve Dni vězňů portrét Marvána Barghútího.

Reklama

13. 2. 20:31

Usmířit jednotlivé palestinské skupiny a také nabídnout vstřícné gesto nové americké administrativě. To jsou důvody, které vedly palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse k vypsání parlamentních i prezidentských voleb.

Článek

Poslední palestinské volby v roce 2006 přinesly světu šok. Ve 132členném palestinském parlamentu totiž získalo převahu islamistické hnutí Hamás, které ve volbách dosáhlo zisku 74 mandátů. Konkurenční Fatah, jenž na rozdíl od Hamásu přijal mírové dohody z Osla a byl vždy ochotnější k jednáním s Izraelem, získal jen 45 křesel.

Nyní se po dlouhých letech vypraví Palestinci opět k volbám. Prezident Abbás je sice vyhlásil na 22. května (parlamentní) a 31. července (prezidentské), zda se ale opravdu uskuteční, na tom se museli shodnout především zástupci obou hlavních frakcí, tedy Hamásu a Fatahu. A jejich dvoudenní jednání v Káhiře skončilo úspěchem: zástupci obou stran se dohodli, že budou dodržovat časový plán vedoucí k volbám a že uznají a budou respektovat jejich výsledky. Kromě Fatahu a Hamásu s tím souhlasili i představitelé dalších 12 menších skupin.

Znesvářené palestinské frakce společně sestaví panel složený ze soudců ze Západního břehu, Pásma Gazy i východního Jeruzaléma. Ten by měl rozhodovat o případných volebních či povolebních sporech: „Soud bude odpovědný za monitorování všech záležitostí spojených s volebním procesem, jeho výsledky i otázky z nich plynoucí,“ citovala ze společného komuniké televize al-Džazíra.

Hamás může volby vyhrát

Na schůzce se mělo ve snaze o palestinské usmíření údajně jednat i o možnosti společné kandidátky Fatahu a Hamásu. O výsledcích těchto jednání však média neinformovala. Fatah i Hamás se od roku 2007, kdy se islamistické hnutí zmocnilo vlády nad Gazou, už několikrát pokoušely o usmíření, to ale vždy nakonec ztroskotalo. Součástí nynější dohody má být i vzájemné propuštění politických vězňů. Na samotné hlasování mají dohlížet pouze uniformovaní palestinští policisté, nikdo jiný.

Zatímco Fatah ovládá západní břeh Jordánu, Hamás vládne už 15 let v Pásmu Gazy. Přelidněný pás území ležící u Středozemního moře je podle OSN jedním z nejhůře obyvatelných míst světa. Enklávu sousedící s Egyptem sužuje bída a nezaměstnanost, ničivý dopad na tamní ekonomiku má izraelská blokáda.

Profesor historie z Betlémské univerzity Adnan Musallam Seznam Zprávám řekl, že nadšení z voleb ho přešlo poté, co si vyslechl ohlasy lidí na západním břehu Jordánu i v Gaze. Mnozí prý budou volby bojkotovat, například členové Lidové fronty za osvobození Palestiny (PFLP) nebo Islámského džihádu.

„Zajímavý je přístup Hamásu. Ten byl ze 100 procent proti mírovému procesu z Osla, pak se ale stal pragmatičtějším. Proto se parlamentních voleb zúčastnil už v roce 2006 a zúčastní se i těch, co mají být v květnu. Nyní má na volbách zájem, protože si chce na Západním břehu vytvořit základnu. A mnoho lidí si myslí, že Hamás ty volby může vyhrát,“ upozorňuje akademik Musallam.

Prezident Abbás, kterému je 85 let, by měl na svůj úřad opět kandidovat. Jedním z důvodů, proč volby vypsal, je i tlak ze strany Evropanů – po 15 letech u moci nutně ztrácí demokratickou legitimitu. Posílený mandát by mu mohl pomoci obnovit zamrzlé mírové rozhovory s Izraelem a přiblížit Palestince k vysněnému nezávislému státu.

Vítězství Fatahu i Abbáse samotného ale není ani zdaleka jisté. Fatah je totiž vnitřně rozhádaný a hrozí mu, že do voleb ani nesloží jednotnou kandidátku. Na Abbásův post si brousí zuby i bývalý šéf tajných služeb Muhammad Dahlan a volbami může zamíchat i Izraelem uvězněný Marván Barghútí.

„Jsem si jistý, že Palestinci chtějí nové politické tváře. Barghútí se v případě, že bude propuštěn, určitě může stát významným faktorem těchto voleb,“ myslí si Adnan Musallam.

Foto: Profimedia.cz

Loňské shromáždění stoupenců hnutí Fatah v Gaze.

Právě po skončení jednání v Káhiře by se měl 62letý Barghútí rozhodnout, zda bude kandidovat na prezidenta, řekla serveru Middle East Eye jeho rodina. Barghútí, jenž je mezi Palestinci nesmírně populární, působí v politice už od svých studií, kdy vedl mládežnickou sekci Fatahu. Aktivně se účastnil první palestinské intifády, Izraelci ho ale zatkli a poslali na sedm let do exilu v Jordánsku. Do Palestiny se ale vrátil už v roce 1994 po podpisu dohod z Osla a ve vůbec prvních palestinských volbách byl zvolen poslancem.

V roce 2002 byl ale opět zatčen a kvůli podílu na sérii útoků během druhé intifády ho Izrael odsoudil na doživotí. Sám Barghútí se odmítl hájit a celý proces označil za nelegitimní. Ještě během druhé intifády prohlašoval, že odmítá útoky proti civilistům na izraelské půdě a že chce žít v budoucnu s Izraelem jako soused v míru. Jak ale obětí přibývalo, začal vyzývat k útokům na izraelské vojáky a osadníky na okupovaných územích. Mezinárodní organizace Meziparlamentní unie nicméně kritizovala jeho zatčení, proces a odsouzení s tím, že byla porušena lidská práva i mezinárodní normy.

V posledních volbách v roce 2006 vedl Barghútí kandidátku Fatahu z vězení. Ještě předtím hodlal kandidovat na prezidenta, po návštěvě představitelů Fatahu, kteří ho od jeho záměru odrazovali, kandidaturu stáhnul.

Navzdory dlouhému věznění je mnoha Palestinci vnímaný jako národní hrdina a podle nedávných průzkumů by byl jasným vítězem prezidentských voleb, pokud by se jich tedy mohl zúčastnit.

Nekandiduj, prosí Fatah vězněného lídra

I v Izraeli pravidelně zaznívají hlasy volající po jeho propuštění, zvláště s ohledem na palestinské vnitřní spory a potřebou nalézt nového vůdce Fatahu, který by mohl být lepším partnerem pro budoucí jednání než slábnoucí Abbás. Ten je obklopen „starou gardou“ Fatahu, která byla ve funkcích už v dobách zesnulého Jásira Arafata.

Jak informovalo izraelské rádio Kan, měl by v příštím týdnu Barghútího navštívit ve vězení Husajn Šajch, člen vedení Fatahu. Cíl bude stejný jako před 15 lety, v hnutí chce opět přesvědčit uvězněného vůdce, aby nekandidoval a netříštil tak jeho síly.

Celkově ale volby provází značná skepse, o níž mluví i profesor Betlémské univerzity: „Nejsem si jistý, jestli je teď na volby ten správný čas. Za posledních 30 let se ukazuje, že Organizaci pro osvobození Palestiny (PLO) nelze zmodernizovat. Podívejte se třeba na zastoupení žen v PLO, ale i v Hamásu nebo Fatahu. Prakticky tam nejsou, ale přitom tvoří 50 procent populace. V palestinské legislativní radě jsou stále ti samí lidé, nic se nemění. Pořád stejní staří muži. Nevím, jestli mohou volby přinést mír mezi palestinskými frakcemi,“ pochybuje.

Zmiňuje také ekonomickou krizi, která na Palestince tvrdě dopadá, mimo jiné i kvůli pandemii koronaviru. „Třeba u nás v Betlémě tvoří 70 procent ekonomiky příjmy z turismu. Na tom jsme byli zcela závislí a nikdy si nedokázali představit, že se takhle zhroutí.“

O konečné podobě voleb rozhodnou také Izraelci, kteří mohou zakázat hlasování obyvatelům východního Jeruzaléma – zatímco pro Izraelce je Jeruzalém nedělitelným hlavním městem židovského státu, Palestinci vidí v jeho východní části budoucí metropoli svého samostatného státu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované