Hlavní obsah

Vakcínu za Ujgura. V Turecku roste podezření na špinavý byznys s Čínou

Foto: Profimedia.cz

Turecko očkuje čínskou vakcínou Sinovac.

Reklama

11. 2. 6:30

Zoufalá snaha získat vakcíny se v Turecku dle místní opozice dostala za hranici lidskosti. Čína má spásnou látku, Turecko zase Ujgury prchající před „spravedlností“. Mezi Ankarou a Pekingem tak má fungovat tajná úmluva.

Článek

Minulý měsíc se turecký Ujgur Abdullah Metseydi chystal jít spát, když ho vyrušil hluk a bušení na dveře. „Policie! Otevřete dveře!“ Dovnitř vpadlo tucet ozbrojených důstojníků připomínajících členy turecké protiteroristické složky. Zasypali Metseydiho otázkami na jeho údajnou účast v hnutích proti Číně a vyhrožovali, že ho i s manželkou vyhostí ze země. Nakonec skončil v deportačním zařízení. Turecká opozice za rostoucím uvězňováním tureckých Ujgurů vidí jasný motiv  – výměnný obchod s Čínou.

Vy nám Ujgury, my vám vakcíny

Podezření z této přeshraniční „spolupráce“ vzrostlo na konci prosince minulého roku. Tehdy Čína učinila nečekaný krok a 27. prosince ratifikovala „dohodu o vydávání“ podepsanou Tureckem už v roce 2017. Vyděšení Ujguři po celém světě spojili síly k přesvědčování Ankary, aby dohodu odmítla. Pro tuto menšinu v Turecku by její naplnění znamenalo vstupenku do zadržovacích center a vydání zpět do Číny, odkud se jim povedlo utéct. Čínský krok tak budí obavy o osudy těch, jejichž právní status na území Turecka není zdaleka řádně ošetřen.

Ratifikace dohody na poslední chvíli vyvolala polemiku nad jejími pravými úmysly a podnítila další demonstrace na protest proti lichotkám, které si mezi sebou prezidenti obou zemí vyměňují. Protestují i turečtí opozičníci, kteří nyní obviňují Ankaru z tajného prodeje Ujgurů Číně výměnou za covidové vakcíny. Dodání 30 milionů zaplacených vakcín vázne, zatímco razie a zadržování tureckých Ujgurů narůstají.

Kdysi genocida, dnes přátelství

Mezi Ujgury tak víc než kdy jindy bují pocit zrady, že zůstali bez jediného zastání a ochrany před globálním dosahem Čínské komunistické strany.

Ačkoli se zatím přímé důkazy o quid pro quo neobjevily, opoziční zákonodárci i Ujgurové věří, že právě vakcíny Peking využívá jako páku k dotažení domluvy o vydávání. Zákon by mohl přinést k životu jejich dlouhotrvající noční můru – deportaci zpět do země, ze které z obav o vlastní život uprchli.

Foto: Profimedia.cz

Snímek z demonstrace před čínským konzulátem 30. prosince 2020 v Istanbulu. Muslimové se dožadují zpráv o svých ztracených příbuzných a vyjadřují své znepokojení kvůli ratifikaci smlouvy o vydávání.

Peking vede genocidní kampaň napříč východním Turkestánem, ujgurskou oblastí známou i pod čínským označením Sin-ťiang. Kampaň se zaměřuje na vymýcení kulturní, jazykové, náboženské, a dokonce fyzické existence domorodého obyvatelstva, které v tomto regionu žije tisíce let. Pro Ujgury bylo Turecko dlouho posledním útočištěm, které pro ně představovalo druhý domov i vzhledem k tomu, že s anatolskými Turky sdílejí dědictví předků a uctívají stejného boha islámu. Zdá se ale, že na žádném takovém pojivu, které spolu oba národy sdílí, nyní nezáleží. Ankara momentálně věnuje větší pozornost pochroumané ekonomice spíš než obviněním z prodeje Ujgurů.

Zatímco je zadržování více než milionu členů těchto převážně muslimských menšin Čínou označované jako nutné zlo pro vymýcení terorismu, Spojené státy toto chování oficiálně označují za genocidu. Po stejném odsouzení čínského chování před deseti lety sáhl i sám turecký prezident. Náladu však změnil pokus o státní převrat v Turecku v roce 2016, který Erdogana odcizil západnímu světu. Prázdnotu tak zaplnila Čína, která Turecku půjčuje a investuje miliardy. A slibuje miliony spásných vakcín.

„Podle čínského režimu je zločin jen být Ujgurem. Čtení Koránu nebo mluvení vlastním jazykem představuje podle čínských zákonů trestný čin,“ popsal pro server The Diplomat Kuzzat Altay, prezident ujgurské americké asociace. Předpokládá se, že před čínským režimem do Turecka uprchlo přibližně 100 000 Ujgurů. Ne všichni jsou však dostatečně asimilovaní, někteří z nich nemají v zemi žádné příbuzné, zázemí, politickou ani ekonomickou podporu.

Z důvodů, které stále zůstávají nejasné, byli někteří Ujgurové vydáni zpět do Číny prostřednictvím Tádžikistánu, uvedl šéf asociace sídlící ve Washingtonu. Aby se zabránilo reakci veřejnosti, mají turecké orgány skrývat nepopulární postup prostřednictvím spletité sítě opatření využívajících třetí země a další rafinované metody. Ke zlosti turecké vlády, a ke zděšení veřejnosti z věrnosti Ankary vůči Pekingu, však tyto zprávy prosákly do světových médií.

Abdurehim Parac, ujgurský básník zadržený v posledních několika letech hned dvakrát, pro média uvedl, že zatčení v Turecku bylo „jako pobyt v hotelu“ ve srovnání s „pekelnými“ podmínkami, kterým byl vystaven během tří let v čínském vězení. Jeho jméno nakonec soudci očistili a byl propuštěn. Dodnes má však potíže se spánkem a v noci se budí ze strachu, že zákon o vydávání vejde v platnost. „V Číně mě čeká smrt,“ řekl a dodal, že jde o „nesnesitelný tlak“.

„Čína Turecko vydírá“

Politická kalkulace Ankary je v posledních týdnech řízená hlavně stavem turecké ekonomiky otřesené pandemií covidu-19, ironií osudu rozšířené právě z Číny. Podezření z rozsahu čínsko-turecké dohody se objevila v prosinci poté, co úředníci nejdříve zdržovali odeslání čínské vakcíny do Turecka. Že Čína dodala zatím jen třetinu z 30 milionů slíbených dávek, které měly přijít do konce ledna, potvrdil i lídr turecké opozice Yildirim Kaya. Turecko je však do značné míry na čínské vakcíně Sinovac závislé. „Takové zpoždění není normální. Za tyto vakcíny jsme zaplatili,“ řekl Kaya médiím. „Čína tímto způsobem Turecko vydírá.“

Turecké i čínské orgány ale trvají na tom, že zákon o vydání na deportaci Ujgurů zaměřen není. Čínská státní média označila tyto zvěsti za „očerňování“ a mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wen-pin popřel jakoukoli souvislost mezi vakcínami a smlouvou. „Myslím, že vaše spekulace jsou neopodstatněné,“ řekl Wang na čtvrtečním tiskovém briefingu. Že by zpoždění vakcín souvisela s otázkou Ujgurů, popřel i turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu. „Nepoužíváme Ujgury k politickým účelům, hájíme jejich lidská práva,“ řekl Cavusoglu.

Čína má s Tureckem silné ekonomické vazby. Na obchod s Čínou dohlíží z místa tureckého velvyslance v Pekingu bývalý Erdoganův hlavní poradce. U břehu Středozemního moře roste uhelná elektrárna financovaná Číňany ve výši 1,7 miliardy dolarů. Istanbulské letiště získalo první certifikaci „Čínské přátelské letiště“ na světě a vyčlenilo odbavovací přepážky pro příjem tisíců turistů ze Šanghaje a Pekingu. A kdysi rozohněná rétorika prezidenta Erdogana se během let proměnila v čistě diplomatickou chválu čínské velmoci a její nenahraditelné pomoci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované