Hlavní obsah

Palestinský stát? Rozdrobené území bez kontroly vlastních hranic

Foto: Profimedia.cz

Donald Trump a Benjamin Netanjahu, hlavní podporovatelé takzvané dohody století.

Reklama

29. 1. 2020 17:00

Blízkovýchodní mírový plán Donalda Trumpa by měl podle slov amerického prezidenta zajistit bezpečnost Izraeli, ukončit dlouhá desetiletí trvající konflikt a Palestincům dát možnost získat vlastní stát. Slovy šéfa Bílého domu jde o „win-win“ situaci. Pohled na mapy, které jsou součástí plánu, tomu ale příliš nenasvědčuje.

Článek

Trumpova „dohoda století“ přinesla zcela nový přístup k izraelsko-palestinskému konfliktu. Plán amerického prezidenta se rozešel s dosavadní politikou mezinárodního společenství, které považovalo za základ budoucího palestinského státu hranice z roku 1967 s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem. Z této logiky vycházeli tvůrci mírových dohod z Osla v roce 1993, administrativa Baracka Obamy i autoři arabské mírové iniciativy z roku 2002.

Trump postavil tyto po desetiletí platné premisy mimo hru a dal Izraeli zelenou k anexi osad, které světové společenství považuje za ilegální. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se nenechal dlouho pobízet a oznámil, že jeho kabinet bude už tuto neděli o anexi hlasovat.

Tisícinásobné palestinské ne

Jeruzalém navíc Trump prohlásil za nedělitelné hlavní město židovského státu, Palestinci si tak mohou to své zřídit až na jeruzalémském předměstí Abú Dís. Na návrat palestinských uprchlíků mohou rovněž zapomenout. Reakce palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse proto příliš nepřekvapila: „Říkáme tisíckrát ne, ne, ne,“ citoval list The Washington Post jeho úterní slova v Ramalláhu.

Donald Trump při představování své „dohody století“ oznámil, že se palestinská území zdvojnásobí – narážel tak na to, že by pod palestinskou kontrolu přešla velká část území označovaného písmenem C – tedy té části Západního břehu Jordánu, který nyní plně kontrolují Izraelci. Vyzdvihl také fakt, že nedojde k velkým přesunům obyvatelstva – jak Palestinci, tak i izraelští osadníci budou moci zůstat ve svých domovech. Přítomností 15 židovských enkláv na Západním břehu Jordánu se ale palestinské území rozdrobí na malé izolované ostrůvky, které od sebe budou dělit izraelské přístupové silnice.

Trumpův plán také počítá se spojením Západního břehu s Pásmem Gazy pomocí asi 40 kilometrů dlouhého tunelu. Delší silniční tunel až dosud nikdo ve světě nepostavil – nejdelším tunelem je v současnosti tunel Laerdal v Norsku, který měří 24,5 kilometru. Jeho stavba trvala v devadesátých letech minulého století pět let.

Za anektovaná území kus pouště

Jako odškodnění Palestincům za anektované údolí Jordánu a území, na němž stojí velké bloky židovských osad, slouží dvě enklávy u egyptské hranice. V jedné z nich by měla vzniknout „high-tech“ průmyslová zóna, v druhé by se měli živit lidé zemědělstvím. Jak ale toto území vypadá, ukázal na Twitteru bývalý švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Diplomat zveřejnil satelitní snímek, na němž je vidět pouze písečná poušť.

Zřejmě jediným skutečným ústupkem Palestincům je podle většiny pozorovatelů čtyřleté zmrazení výstavby dalších osad během přechodného období. Bílý dům v něm dává palestinskému vedení šanci, aby změnilo názor a na dohodu nakonec přistoupilo. Zároveň je jasně upozorňuje, že je to šance poslední…

„Pro Palestince je to velká příležitost. Každou jinou v minulosti zahodili,“ prohlásil Trumpův zeť Jared Kushner, který o dohodě vyjednával. Nejdříve s oběma stranami konfliktu, poté, co v roce 2017 rozhodl Trump o přesunu americké ambasády do Jeruzaléma, už ale jen s Izraelci. Ti se ostatně – na rozdíl od Palestinců – účastnili úterního zveřejnění plánu.

Kushner v posledních hodinách dohodu veřejně obhajoval. Zmínil se například o její podobě – oproti dřívějším návrhům, které měly dvě nebo tři strany, má nynější dokument 181 stran včetně map. Televizi Sky News se také pochlubil, že o izraelsko-palestinském konfliktu už přečetl 25 knih.

Podle Ondřeje Ditrycha, ředitele Ústavu mezinárodních vztahů, Trumpův plán nelze považovat za seriózní úsilí o řešení patrně nejsložitějšího nevyřešeného konfliktu současné mezinárodní politiky. „Bezprostředními důsledky bude patrně jen anexe údolí Jordánu, které americká administrativa posvětila Benjaminu Netanjahuovi. Jinak jde především o spektákl, show přitahující pozornost,“ domnívá se Ditrych.

Foto: Profimedia.cz

Palestinci v Rafáhu protestují proti Trumpovu plánu.

Ze čtyř základních podmínek státnosti by podle něj samostatná Palestina splňovala jen dvě, tedy vlastní území a obyvatelstvo. „Území by nicméně bylo mimořádně roztříštěné. Politická geografie zná řadu případů složitě tříštěných území s mnoha enklávami a exklávami (v Evropě západní a východní Berlín v prvních dekádách studené války nebo Baarle), stejně jako stát po část své existence fragmentovaný do dvou z hlediska celkové rozlohy rozsáhlých částí (východní a západní Pákistán). V prvním případě, pokud je mi známo, se ale zpravidla jedná o roztříštěnost, která je koncentrovaná do poměrně malého prostoru, zpravidla z historických důvodů, a ne relativně nedávných, a z hlediska mezinárodního práva mimořádně kontroverzní osidlovací politiky,“ vysvětluje Ditrych.

Třetí podmínka – vlastní vláda – je podmíněna souhlasem dalších stran a čtvrtá podmínka – schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy – nutně vyplývá z té třetí.

V Bílém domě asistovali evangelikálové

Kromě premiéra Netanjahua a jeho vyzyvatele Bennyho Gance – i on se k plánu přihlásil – byli do Bílého domu pozváni i američtí evangelikálové a také Sheldon Adelson, dlouholetý sponzor amerických republikánů a také jeden z největších finančních podporovatelů výstavby židovských osad na palestinských územích.

Důležité bude i to, jak se k plánu postaví představitelé arabských států. Zatímco Palestinci ho jasně odmítli, jen rezervovaně a spíše odmítavě se k němu vyjádřilo sousední Jordánsko. Podporu naopak vyslovili představitelé Saúdské Arábie (plánovaného hlavního sponzora), Spojených arabských emirátů a také Egypta.

Pobouření z jednostranného přístupu vyjádřili i američtí demokraté, kteří mluví o pokračující izraelské okupaci a rasismu. Senátorka Elizabeth Warrenová, která se chce Trumpovi postavit v boji o Bílý dům, označila dohodu za hanbu a vzkázala, že pokud bude zvolena, udělá vše pro to, aby ji zvrátila.

Trváme na rezolucích OSN, říkají Evropané

„Právě jsem si prošel Trumpův mírový plán. Hloupý vtip. Palestincům se vůbec nenabízí stát, Izrael bude kontrolovat vše od řeky (Jordán) až po moře. Čistý apartheid. Masivní budoucí konflikty budou nevyhnutelné,“ napsal na Twitteru Hussein Ibish, analytik z washingtonského Institutu pro státy Perského zálivu.

Skepticky se k Trumpově iniciativě staví i Evropská unie. Její ministr zahraničí Josep Borrell sice řekl, že Unie bude návrh studovat, ale zároveň zdůraznil, že je i nadále odhodlána prosazovat životaschopné „dvoustátní řešení, které bere v úvahu legitimní požadavky Palestinců i Izraelců, respektuje všechny dosavadní rezoluce OSN a mezinárodně dohodnuté parametry“.

Nic takového Trumpova „dohoda století“ nesplňuje. „Pokud v něm nejsou zapojeni Palestinci, není to žádný mírový plán, ale jen izraelský plán s americkým razítkem. Není pravděpodobné, že by uspěl,“ řekl pod podmínkou anonymity Seznam Zprávám západoevropský diplomatický zdroj.

Dohodu naopak podporuje stát, který se s Unií právě rozchází – k tomu, aby ji přijali, vyzval Palestince britský premiér Boris Johnson.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované