Hlavní obsah

Plukovník Prymula mě vykázal, napsal ekonom. Dehonestuje nás, vzkázal profesor

Foto: Seznam.cz

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula se dostal do sporu s ekonomem Danielem Münichem.

Reklama

Epidemiolog Roman Prymula a ekonom Daniel Münich jsou členy dvou poradních týmů Ústředního krizového štábu. Když se chtěl ekonom seznámit s postupem laboratorního týmu, narazil.

Článek

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula se dostal do sporu s renomovaným ekonomem Danielem Münichem, který je členem ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu.

„Před chvílí jsem byl vykázán plukovníkem v záloze panem Prymulou z pravidelného jednání laboratorního týmu na Ministerstvu zdravotnictví (koordinuje rozvoj testovacích kapacit, testování, vyhodnocování),“ uvedl v pondělí Münich na svém facebookovém účtu.

Prymulovi vadí, že ekonom Münich dlouhodobě upozorňuje na problémy s testováním populace na covid-19.

„Nelíbí se mu prý, co říkám v médiích, kladu nepříjemné otázky o (ne)dostupnosti dat o testování, o absenci kvalitních analýz, o absenci efektivní testovací strategie, o málo ambiciózním výhledu budování testovací kapacity, o pomalém rozjezdu chytré karantény…,“ napsal Daniel Münich.

Roman Prymula pro Seznam Zprávy roztržku potvrdil.

„Ano, je to pravda. Laboratorní skupina se snaží řešit veškeré otázky související s laboratorní diagnostikou koronaviru. Pan Münich pouze všechny masmediálně dehonestuje. Podle něho nemáme epidemiologický model, máme téměř nesvéprávné epidemiology, děláme tady nesmyslné výzkumy,“ řekl ministrův náměstek. Laboratorní skupina je podle něho jmenována ministrem zdravotnictví, a pokud je třeba ad hoc odborníků, jsou zváni.

„Jinak je uzavřena. Pan Münich v ní není,“ uvedl Roman Prymula.

Akademický ekonom Münich skutečně není členem laboratorního týmu, ale už zmíněné ekonomické poradní skupiny Ústředního krizového štábu. Pro Seznam Zprávy popsal, proč vlastně zamířil na jednání epidemiologů.

„Při vytváření ekonomických scénářů potřebujeme vědět, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace. Jestli máme ekonomiku dál škrtit, zda ji budeme uvolňovat selektivně díky chytré karanténě, nebo jestli to můžeme úplně odbrzdit, potom ale hrozí, že se to zase zastaví šlápnutím na brzdu ze strany epidemiologů,“ řekl Münich.

Akademik opakovaně upozorňuje na problémy spojené s plošným testováním nebo chytrou karanténou. V rozhovoru pro server iDNES.cz na začátku dubna například kritizoval Ústřední krizový štáb za to, že nedokázal sám navýšit kapacitu testování a čekal na iniciativu laboratoří z akademického prostředí. Opakovaně také zpochybnil průběh takzvané chytré karantény, která je přitom nejhlasitějším projektem vlády i Ústředního krizového štábu.

„Testovací kapacita stále není dvacet tisíc, jako měla na konci dubna být, ale je nějakých osm, devět, deset tisíc testů denně. Proto si můžeme nechat pouze zdát o chytré karanténě, která by dokázala využít část testovací kapacity k trasování lidí,“ řekl Münich pro Seznam Zprávy.

„K tomu potřebujete laboratorní testy PCR, které odhalí v těle viry, na rozdíl od rychlotestů, jež odhalí pouze protilátky ve chvíli, když už je dávno pozdě a člověk se mezitím setkal s obrovským množstvím jiných lidí. Laboratorní testy potřebujete pro medicínské účely, tedy pro lidi s podezřením na covid-19, potom na otestování lidí po karanténě, aby bylo jasné, že se viru zbavili. Počet lidí, kteří se nakazili před měsícem a teď se vracejí z karantény, bude růst, to také ubere část testovací kapacity. Další kapacita je potřeba na preventivní testování v domovech důchodců, v nemocnicích, terénních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a tak dále. Vláda teď opustila všechna opatření a kdyby se nákaza začala šířit, tak najednou bude potřeba obrovské množství testů, které spolyká ta medicínská část, a chytrá karanténa, tedy dohledávání lidí a testování, jestli náhodou také nejsou nekažení, o ně přijde. Takže testovací kapacita je nízká.“

Ekonom Daniel Münich působí na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, kde se dlouhodobě zabývá problematikou ekonomie trhu práce, školství a výzkumu. Kromě výzkumné a pedagogické činnosti vystupuje jako poradce v projektech Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu, OECD, Světové banky a řady národních institucí.

Reklama

Související témata:

Doporučované