Hlavní obsah

Podnikatelů přibývá nejméně od jara. Kvůli nejistotě ohledně podpory

Foto: Seznam Zprávy

Počet nově založených živností byl v říjnu podobný jako v březnu, kdy bylo založeno 3841 živností, a v dubnu, kdy vzniklo 3790 živností.

Minulý měsíc přibylo nejméně nových živnostníků od jarní karantény. Počet zahájených živností odpovídal téměř stejnému počtu jako v březnu. Čísla z analýzy společnosti CRIF odrážejí nejistotu ohledně podmínek podnikání.

Článek

V říjnu zahájilo živnost 3808 podnikatelů, o 40 procent méně než v září a nejméně od jarního uzavření ekonomiky. Důvodem je vyhlášení nouzového stavu a s tím související omezení. Počet podnikatelů, kteří svoji živnost přerušili, se proti září snížil o třetinu na 7101. Počet podnikatelů, kteří ji ukončili, se snížili dokonce o polovinu na 1255. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

Počet nově založených živností byl v říjnu podobný jako v březnu, kdy bylo založeno 3841 živností, a v dubnu, kdy vzniklo 3790 živností. „Jarní měsíce byly podobně jako říjen ovlivněny vyhlášením nouzového stavu, který na jaře trval od 12. března do 17. května. Lidé v této situaci odkládají návštěvu úřadů, řeší pouze nejnutnější záležitosti a hlavně čekají, zda stát drobným podnikatelům pomůže a v jaké formě,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Během prvních deseti měsíců roku začalo v Česku podnikat 52 016 fyzických osob, což je o 3664 lidí méně než ve stejném období loni. Svoji živnost přerušilo 85 319 podnikatelů, o 7282 více než před rokem. Snížil se naopak počet podnikatelů, kteří svoji živnost ukončili. Od začátku roku jich bylo 30 027, o 8208 méně než ve stejném období roku 2019.

I počet lidí s přerušenou a ukončenou živností odráží značnou nejistotu ohledně podmínek podnikání. Svoji živnost přerušilo od začátku roku 8,2 procenta aktivních podnikatelů. Nejvíce přerušených živností zaznamenala administrativní činnost, kam patří například poskytování operativního leasingu, činnost cestovních kanceláří a agentur nebo zaměstnavatelských agentur.

Během prvních deseti měsíců svoji živnost zcela ukončilo 2,9 procenta aktivních podnikatelů. Nejvíce jich bylo v dopravě a skladování nebo v peněžnictví a pojišťovnictví, kde šlo o 3,6 procenta. Ve stavebnictví a v odvětví nakládání s nemovitostmi skončilo 3,5 procenta podnikatelů.

Své živnosti častěji ukončují muži, zatímco ženy podnikatelky více preferují jejich přerušení. Mezi novými podnikateli je 38 procent žen, mezi těmi s přerušenou živností je jich 40 procent, avšak mezi podnikateli s ukončenou živností jen 34 procent.

Od začátku roku zahájilo svoji činnost nejvíce podnikatelů v Praze (10 278), ve Středočeském kraji (6400) a v Jihomoravském kraji (5621). Nejméně lidí začalo podnikat v Karlovarském kraji (1165), v Libereckém kraji (1991) a v Pardubickém kraji (2244).

Počet podnikatelů s ukončenou živností byl nejvyšší opět v Praze (4830), následoval Středočeský kraj (3478) a Jihomoravský kraj (3453). Nejméně podnikatelů zaniklo v Karlovarském kraji (1087) a na Vysočině (1109).

Ve všech krajích začalo podnikat více lidí, než kolik jich s podnikáním skončilo. Nejrychleji rostl počet podnikatelů v Praze a na Vysočině, kde na každých deset podnikatelů s ukončenou živností připadlo 21 nových. Naopak na Karlovarsku šlo pouze o 11 nových podnikatelů na deset zaniklých a v Libereckém kraji o 12 nových na deset zaniklých. Celostátní průměr činil 17 nových podnikatelů na každých deset s ukončenou živností.

Doporučované