Hlavní obsah

Populace ubývá a stárne. Buď najdeme řešení, nebo vyhyneme

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

15. 7. 13:51

Aktuální klesající míra porodnosti může do konce tohoto století znamenat drastické stárnutí a až poloviční úbytek světové populace. Proč se to děje, nakolik je situace závažná a jak bude vypadat společnost v roce 2100?

Článek

O co jde?

Míra porodnosti, tedy průměrný počet dětí, které žena porodí, klesá. A půjde-li i pod hodnotu 2,1 dítěte na ženu, začne se snižovat i celosvětová populace. Před 70 lety měly ženy průměrně 4,7 dítěte. Téměř o polovinu klesla globální porodnost v roce 2017. A podle vědců z Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) tento klesající trend neskončil.

Ve své nové studii publikované v časopise The Lancet bude míra porodnosti v roce 2100 okolo 1,7. Planetu Zemi by mělo obývat 8,8 miliardy lidí. Výsledky výzkumníků IHME se však neshodují s prognózami OSN, podle kterých by v té době mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více. OSN ve své poslední zprávě o demografickém vývoji předpokládá, že v roce 2050 by na Zemi mohlo žít 9,7 miliardy lidí a o padesát let později pak 10,9 miliardy. V současnosti je nás 7,7 miliardy.

„To je docela velká věc, většina světa přechází do přirozeného úbytku populace,“ řekl pro BBC profesor Christopher Murray. „Je neuvěřitelně těžké to promyslet a rozpoznat, o jak závažnou situaci se jedná. Je to mimořádnost, budeme muset reorganizovat společnost.“

Proč míra plodnosti klesá?

Podle vědců klesající míra porodnosti nesouvisí ani tak s problémy s početím, jako spíše se změnou role ženy ve společnosti. Stále více žen upřednostňuje vzdělání a práci před druhým dítětem, zlepšují se také možnosti antikoncepce. V mnoha ohledech se tak dá klesající porodnost chápat jako úspěch.

Proč je práh plodnosti 2,1?

Selským rozumem se nabízí číslo 2,0 – dva rodiče mají dvě děti a populace může zůstat stejná. Ale i při nejlepší zdravotní péči ne všechny děti přežijí do dospělosti. Své dělá i pravděpodobnost narození chlapce spíše než dívky. Proto ve vyspělých zemích platí hranice 2,1 dítěte na matku. Národy s vyšší dětskou úmrtností také potřebují vyšší míru porodnosti.

Které země budou nejvíce zasaženy?

Japonská populace by se dle očekávání měla do konce století zredukovat ze svého maxima 128 milionů v roce 2017 na 53 milionů. Obdobně dramatické zhroucení populace čeká i Itálii, která ve stejném časovém horizontu ze 61 milionů spadne na 28 milionů. Jedná se o dvě z 23 zemí, mezi které dále patří třeba Španělsko, Portugalsko, Thajsko a Jižní Korea, u nichž se očekává propad počtu obyvatel na méně než polovinu.

„Z toho padá brada,“ řekl profesor Christopher Murray. V současné době nejlidnatější země na světě, Čína, by svého populačního vrcholu 1,4 miliardy obyvatel měla dosáhnout za čtyři roky. Úbytek práceschopného obyvatelstva zbrzdí její ekonomický růst. USA, které nyní ztrácejí pozici nejsilnější světové ekonomiky, by mohly na konci století Čínu znovu předstihnout, pokud bude imigrace nadále doplňovat tamní snižující se plodnost.

Na konci století očekávaných 732 milionů Číňanů překoná Indie a stane se nejlidnatější zemí světa. Ostrovní Spojené království poroste do roku 2063, kdy z vrcholných 75 milionů bude postupně klesat na 71 milionů. Některé země ale budou takového trendu ušetřeny – například ve Francii se 65 miliony obyvatel jich má být na konci století 67 milionů. Jestliže ale ve 183 ze 195 zemí klesne porodnost pod zdravou úroveň, bude to znamenat globální problém.

Proč je to problém?

Nabízí se myšlenka, že menší populace znamená snížení emisí uhlíků, menší odlesnění zemědělské půdy a vlastně skvělou zprávu pro životní prostředí. „Tohle by platilo, kdyby nedošlo k převrácení věkové struktury (více starých lidí než mladých) a negativním důsledkům tohoto trendu,“ vysvětlil Murray.

Počet dětí mladších pěti let klesne z 681 milionů z roku 2017 na 401 milionů v roce 2100.

Počet lidí starších 80 let bude stoupat ze 141 milionů na 866 milionů ve stejném časovém horizontu.

„Povede to k obrovským společenským změnám. To mě znepokojuje, protože mám osmiletou dceru a zajímalo by mě, jaký bude svět,“ dodává. Kdo bude v takovém světě platit daně? Kdo platí za zdravotní péči pro seniory? Kdo se o ně postará? Budou lidé stále moci odejít do důchodu? „Potřebujeme měkké přistání,“ tvrdí Murray.

Existují nějaká řešení?

Některé země, včetně Velké Británie, k posílení své populace a kompenzace klesající míry porodnosti využívají migraci. Ta však ale přestává být odpovědí ve chvíli, kdy k úbytku lidí dochází plošně. „Budeme zvažovat, jestli hranice otevírat, neotevírat, zda soutěžit o migranty, protože nás prostě nebude dost,“ tvrdí Murray.

Jiné země se pokouší na mateřskou nalákat matky i otce zvýšením příspěvků, zavedením bezplatné péče pro děti či finančními nabídkami. Odpověď na tato lákadla je ale zatím nejasná. Švédsku se sice podařilo zvýšit svou míru porodnosti z 1,7 na 1,9, ale ostatní země, které vynaložily značné úsilí na řešení problému, bojují neúspěšně. Například Singapur je stále na čísle kolem 1,3.

„Pořád narážím na lidi, kteří se tomu smějí a nedokážou si představit, že by to mohla být pravda. Prostě si myslí, že se ženy zase rozhodnou mít víc dětí. Pokud nenajdeme řešení, vyhyneme, ale to je zase otázka dalších a dalších století.“

Vědci IHME ale varují, že se nesmí změnit směr ve vzdělávání žen a přístupu k antikoncepci. „Reakce na úbytek obyvatelstva se v mnoha zemích pravděpodobně stane prvořadým politickým problémem, nesmí však ohrozit úsilí o zlepšení reprodukčního zdraví žen nebo pokrok v oblasti práv žen,“ uvedl Stein Emil Vollset. Změnu demografické křivky je podle něj možné dosáhnout sociální politikou, která ženám umožní mít větší počet dětí a přitom pracovat.

A co Afrika?

Očekává se, že počet obyvatel subsaharské Afriky se do roku 2100 ztrojnásobí na více než tři miliardy lidí. Podle studie by se druhou nejlidnatější zemí světa měla stát Nigérie s počtem obyvatel 791 milionů. Murray vysvětluje, že na světě tak bude mnohem více lidí afrického původu. „Globální uznání problémů kolem rasismu bude o to kritičtější, že v mnoha zemích bude velký počet lidí afrického původu.“

„Musíme se připravit na opravdu nový svět,“ řekl k tomuto výhledu šéfredaktor časopisu The Lancet Richard Horton. Murray dodal, že to bude svět, v němž bude žít mnohem méně práceschopných lidí a v němž osmdesátníků bude šestkrát více než nyní (až 866 milionů oproti nynějším 141). „Bude třeba přehodnotit sociální a zdravotnický systém,“ řekl.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené