Hlavní obsah

Práce na dálku musí mít hranice. Europoslanci prosazují právo odpojit se

Foto: Profimedia.cz

Práce z domova spojená se zvýšenými požadavky zaměstnavatelů vede k depresím a vyhoření. Ilustrační snímek.

Reklama

25. 1. 9:50

Neustálé připojení na informačních technologiích a plnění pracovních úkolů po skončení pracovní doby může mít nepříznivé účinky na fyzické i duševní zdraví zaměstnanců, píše se v novém usnesení Evropského parlamentu.

Článek

Pandemie koronaviru ještě zvýraznila problém, který existoval už dříve. Práce z domova má sice své výhody, ale i úskalí - kultura, v níž musí být zaměstnanci neustále „na příjmu“, zvyšuje riziko depresí, úzkostí a vyhoření.

Poslanci Evropského parlamentu proto došli k závěru, že je potřeba upravit práva zaměstnanců: „Nemůžeme ponechat miliony evropských pracovníků, kteří jsou vyčerpáni tlakem být neustále k dispozici a příliš dlouhou pracovní dobou, svému osudu. Nyní je ta správná chvíle postavit se za ně a dát jim, co si zaslouží: právo na odpojení se (od práce). Má to zásadní význam pro naše duševní a fyzické zdraví,“ prohlásil zpravodaj ve čtvrtek přijatého usnesení Malťan Alex Agius Saliba, který je členem poslanecké frakce evropských socialistů.

Europoslanecká legislativní iniciativa ve sněmu snadno prošla - ruku pro ni zvedlo 472 přítomných, proti bylo jen 126 poslanců a 83 se zdrželo hlasování. Čeští europoslanci hlasovali různě - pro byli zástupci lidovců, pirátští europoslanci, Hynek Blaško zvolený za SPD a Radka Maxová z frakce Renew, proti byli zástupci ODS z frakce Evropských konzervativců a reformistů, europoslankyně Martina Dlabajová a Dita Charanzová z ANO (rovněž frakce Renew) a také komunistka Kateřina Konečná.

„Já jsem pro usnesení sice hlasovala, ale myslím, že by koordinace na unijní úrovni měla být spíše iniciativou členských států. Moc bych stála o to, aby vzešla od nich, aby to nebyl ten v uvozovkách diktát z Bruselu,“ řekla pro Seznam Zprávy lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. „Je to k dobru nejen zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů. Určité omezení a právo říci, že v určité době nejsem k dispozici, bude muset nastat,“ vysvětlila s tím, že nové pracovní nástroje si vyžadují i nový režim včetně práva na odpojení.

Doma pracují lidé déle

Fakt, že lidé pracující z domova pracují déle a smazávají se jim hranice mezi pracovním a soukromým životem, potvrzují i průzkumy. Práce z domova podle nich od začátku pandemie vzrostla téměř o 30 procent a očekává se, že zůstane rozšířená i nadále. Výzkum společnosti Eurofound ukazuje, že u lidí, kteří pravidelně pracují z domova, je více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že překročí povolené maximum 48 pracovních hodin týdně, než u těch, kteří pracují v prostorách zaměstnavatele.

„Evropský parlament zdůrazňuje, že neustálé připojení může v kombinaci s vysokými nároky na výkon zaměstnání a rostoucím očekáváním, že pracovníci budou kdykoli dosažitelní, nepříznivě ovlivnit základní práva pracovníků, rovnováhu mezi jejich pracovním a soukromým životem a jejich fyzické a duševní zdraví a pohodu,“ píše se v usnesení. To také zmiňuje, že by práce z domova měla být dobrovolná, zaměstnavatel by tedy neměl právo ji nařizovat.

Europoslanci proto vyzývají Evropskou komisi, aby „vyhodnotila vyhodnotila rizika vyplývající z nerespektování práva odpojit se, a zabývala se jimi“. Komise by podle usnesení měla předložit legislativní rámec s cílem stanovit minimální požadavky na práci na dálku v celé EU. Konkrétně zmíněny jsou e-maily a telefonní hovory související s prací, které dnes zaměstnanci mnohdy vykonávají i v čase, kdy by měli mít volno.

„Právo odpojit se by mělo pracovníkům mimo pracovní dobu umožňovat vypnout nástroje používané k práci a neodpovídat na požadavky zaměstnavatele, aniž by jim za to hrozily negativní důsledky, jako propuštění či jiná odvetná opatření,“ stanoví usnesení. Zmiňuje přitom, že jeho schválení členskými státy by nemělo mít žádné finanční dopady.

Vyšší náklady naopak pociťují zaměstnanci, kteří pracují z domova. Jak informovaly Seznam Zprávy, Češi kvůli koronakrizi spotřebovali výrazně více elektrické energie. Podle údajů společnosti ČEZ Distribuce je celkový rozdíl v období leden až listopad více než pětiprocentní.

V sociálním výboru Evropského parlamentu se diskutovalo i o tomto aspektu, europoslankyně Šojdrová ale upozorňuje na subsidiaritu, která se v sociální politice uplatňuje: „To si budou muset začít řešit samy řešit členské státy. Nevidím důvod, aby to bylo upravené celounijně,“ říká s odkazem na rozdílné tradice i zvyklosti v zemích sedmadvacítky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované