Hlavní obsah

Přepište pranostiky. Počasí v Česku se vymanilo z mírného podnebí

Foto: Pixabay.com

Odhadovat budoucí vývoj podle toho, jaké počasí je v konkrétní den, nebylo smysluplné nikdy, hodnotí pranostiky odborníci.

Reklama

28. 9. 5:55

Na svatého Václava babí léto nastává. Moudra předků přestávají platit a řada z nich neplatila nikdy, ale zrovna „indiánské léto“ zůstává.

Článek

„Přijde Václav, kamna nastav,“ říká jedno lidové moudro. Další vzhledem k aktuálnímu počasí není příliš optimistické: „Je-li na svatého Václava slunečno, bude i dva týdny po něm.“ A zahrádkáři a zemědělci by měli rychle vzpomínat, jestli už náhodou taky nemrzlo: „Kolik mrazů před svatým Václavem, tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.“

Odborníci na počasí ovšem upozorňují, že lidové pranostiky ztrácejí svou platnost. A mohou za to tři faktory. Klimatické změny, jiné postupy v zemědělství a také to, že některá lidová říkadla o počasí nikdy moc nevycházela, případně k nám přišla z jiných podnebných pásem.

„Žádná pranostika nebyla nikdy stoprocentní. Ale ty, které usuzují na budoucnost podle aktuálního počasí jednoho dne, byly nesmyslné prakticky vždy,“ uklidňuje meteorolog Michal Žák, který přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Takže, jak bude příští rok po Filipu a Jakubu (filipojakubská noc je proslulé pálení čarodějnic poslední dubnový den), rozhodně není jisté. Stejně tak, že by snad v příštích dnech nemělo přijít babí léto, když zrovna dnes nesvítí. Kamna ovšem nachystejte, to je pranostika platná.

„Jsou výkyvy počasí, které naruší plynulý přechod z jednoho období do druhého a mají své fyzikální opodstatnění. A to je i případ babího léta. Na přelomu září a října je oceán ještě značně ohřátý a pevnina se jen pozvolna ochlazuje, takže teplotní rozdíly mezi nimi jsou relativně malé. To vytváří nad Evropou mohutnou oblast vysokého tlaku vzduchu, která přináší období slunečných a suchých dnů, kdy odpolední teploty mohou ještě překračovat 20 °C, ale rána už bývají studená s četnými přízemními mrazíky. Rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou tak mohou být až 20 °C,“ vysvětluje Dagmar Honsová z Meteopressu s tím, že statistika z minulého století říká, že takový charakter počasí má pravděpodobnost 50 až 70 procent. Nejdelší babí léto (podle poletujících pavučin připomínajících vlasy stařenek) jsme pak zaznamenali v roce 1959, kdy vydrželo téměř sedm týdnů.

Zpět ale k platnosti pranostik. Spolehnout se dá podle odborníků na ty, které se zabývají astronomickými jevy. Ty nějaké oteplování planety nemění. „Například pranostiku ‚Lucie noci upije a dne nepřidá‘ lze pěkně vysvětlit i s použitím Keplerových zákonů, které stále zůstávají v platnosti. Takto bychom jistě našli mnoho pranostik vztahujících se ke dnům, které označujeme jako slunovrat – ‚Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě‘ nebo ‚Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše‘,“ vypočítává klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

A k takovým patří i známější „na Nový rok o slepičí krok“ či „na Hromnice o hodinu více“, protože den se vždy po zimním slunovratu prodlužuje. Totéž platí i třeba pro oblíbenou letní svatou Annu. Chladná rána s prodlužujícími se nocemi vprostřed prázdnin také přicházejí s neoblomnou pravidelností.

Pak jsou pranostiky, které popisují jevy, jež se v rámci roku trochu posunuly, anebo se jejich síla zmírnila. Takže to vypadá, že také neplatí.

„Pranostiky spojené se zimou jsou ovlivněny změnou klimatu asi nejviditelněji, a padá tak jejich původní význam nástroje schopného odhadnout budoucí vývoj počasí. Je zřejmé, že zima se sněhem v nížinách bude jevem stále vzácnějším. Takže i když se s ochlazením v první dekádě listopadu budeme setkávat i nadále, tak svatý Martin nebude jezdit na bílém koni a svatá Kateřina nebude klepat na okno sněhem, pokud zrovna nežijete v horách,“ říká klimatolog Miroslav Trnka, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a také šéf projektu InterSucho. Jak ale připomíná, svět pranostik je bohatý – jejich paleta čítá tisíce kusů, takže i pro teplejší zimy jistě najdeme nějakou, již bude možno použít.

A když s Martinem nepřijde sníh, pak to narušuje další pranostiky. V čase vánoční oblevy – Na Adama a Evu čekejte oblevu – nemá co roztávat. Ale celkem pravidelně se v tomto období otepluje a mimochodem i naši předkové znali vysloveně teplotně nadprůměrné Vánoce. „V kronikách se lze dočíst, že na Štědrý den bylo tak teplo, že létaly mouchy,“ připomíná Honsová.

Nakonec jsou pranostiky, které v zásadě v našem klimatickém pásu neplatily nikdy, nebo už jen velmi dávno. Řada z nich totiž vznikala už v průběhu 15. století. Koncem 16. století pak přišla gregoriánská reforma kalendáře, která „pohnula“ počtem dní v roce, a to dost podstatně. Vždyť také Velká říjnová revoluce v carském Rusku se odehrála podle gregoriánského kalendáře 7. listopadu (dle juliánského a v Rusku tehdy platného 25. října). A takový posun už s pranostikami zahýbá. „Některá rčení o počasí pak nevznikala na našem území, ale byla přenesena pouhým překladem například z Itálie, ta pak také nemohou platit,“ doplňuje Honsová z Meteopressu.

Příkladem mohou být třeba poučky jako „Když je jižní vítr, zafoukne návnadu do rybí tlamy“. Ty právě přišly ze Středomoří překladem. Tamní pranostiky se právě kvůli mořeplavbě soustředily především na fungování větrů, které ovšem těžko může platit v české kotlině.

Posouvání kalendáře ovšem rozhodně nevysvětluje pozbývání platnosti pranostik v poslední době. Za tím jsou klimatické změny.

„Rozsáhlé změny v zalednění Arktidy přímo ovlivňují přesuny vzduchových hmot z Atlantiku do Evropy. Zaznamenáváme i větší rozkolísanost tryskového proudění, které vytváří v atmosféře bariéry pro standardní přesun tlakových útvarů. A výsledkem jsou posuny běžného průměrného počasí k častějším extrémům, na které pranostiky v minulosti nijak nereagovaly, protože se vykytovaly jen občas,“ uvádí klimatolog Tolasz.

Na tryskové proudění upozorňuje i meteorolog Michal Žák: „Za změnami počasí stojí proměny cirkulace, ke kterým dochází. Proto se častěji objevují období teplejší, hlavně v zimě s převažujícími dešťovými srážkami, ale rovněž období beze srážek a hlavně charakter srážek se mění. A to souvisí mimo jiné se změnou takzvaného tryskového proudění, kdy se očekává výraznější meandrování tohoto proudění. To má za následek delší období s daným typem počasí, ať už chladným, deštivým, nebo suchým, slunečným.“

Pro vysvětlení: tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít i extrémní rychlost až 700 kilometrů za hodinu. Silný a rovný jet stream, který fouká podél rovnoběžek, znamená ve střední Evropě pravidelné střídání počasí – přechody front a tlakových níží. Rozvlněné tryskové proudění naopak znamená výkyvy počasí – teplý vzduch z jihu se tedy může dostat i výrazně severně, popsali v unikátní studii zveřejněné v časopise Nature Communications američtí vědci vedení paleoklimatoložkou Valerii Trouetovou z University of Arizona. A vlnit se podle studie, která se vydala v čase až 300 let nazpátek, začalo tryskové proudění výrazněji od 60. let minulého století.

Kromě toho svůj vliv má i to, že hospodaříme jinak. Neboli řada pranostik vznikla v době, kdy byli lidé závislí na jednoduchém zemědělství, a plánování počasí pomocí pranostikami předávaných zkušeností se jim hodilo. „Velké množství pranostik přestalo platit kvůli změnám v zemědělských technologiích. Hospodaříme naprosto jinak než naši předkové před třemi a více stovkami let. Navíc tím, jak emisemi skleníkových plynů zesilujeme skleníkový efekt, se mění dynamika chování klimatického systému. Znatelně nad střední Evropou přibývá situací, které jsou příznivé pro vznik sucha. Tedy situací, kdy je blokováno západní proudění a nad naším územím je pro nás týdny nezvykle slunečné a teplé počasí,“ vysvětluje Trnka z InterSucha.

Jednou známou zemědělskou pranostikou je, že svatá Markéta hodila srp do žita. Jenže žně na 13. července nevycházely všude ani v minulosti. Platilo to spíš pro nížiny, byť na jižní Moravě začínaly ještě o pár dní dříve. Naopak na Vysočině by sotva v půli července něco sklidili.

A právě to proměnilo zemědělství. Došlo k prodloužení vegetační sezony rostlin. Což znamená, že rostliny začínají rašit a posléze kvést dříve, což ale také znamená, že spotřebují více vody. Tudíž to sucho prohlubuje. „Všechny tyto změny povedou postupně k tomu, že řada pranostik bude čím dál obtížněji použitelných. Zčásti to ostatně vidíme už nyní na tom, že není snadné předávat zkušenosti v zemědělství či lesnictví. To, jak se dnes chovají rostliny na konkrétních polích či lesních stanovištích, se liší od toho, co platilo před 30 lety, a tak předávání pěstitelských zkušeností z generace na generaci nefunguje a není tak přínosné jako před padesáti lety. Vždyť níže položené partie Vysočiny mají dnes takové agroklimatické podmínky, jako před 30 lety měla Haná,“ dodává Trnka.

A trend na příští roky vypadá podobně. Častější extrémní výkyvy počasí, dlouhá období sucha, prudké lijáky, vlny veder s narůstajícími počty tropických dní.

„Ve škole jsme se učili o našem příznivém ‚mírném klimatu‘. To už jsme ztratili a zpět nezískáme,“ uvedl již před časem pro Seznam Zprávy environmentalista Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

To vše bude nadále platnost pranostik omezovat. I když některé to možná naopak oživí. K nim patří třeba ta o skřivanovi, který musí na Hromnice vrznout. V minulém i předminulém století byla tato pranostika o ptáku hlásícím příchod jara považována za chybnou. „Jde ale o pranostiku doloženou již v 15. století a pochybnosti, které vyvolávala, byly dány převážně chladnějším charakterem klimatu v průběhu 17. až 19. století. V našem oteplujícím se světě je to ovšem jedna z pranostik, která naopak platit znovu začíná, protože tažní ptáci se skutečně vrací dříve. Tedy skřivany opravdu budeme slýchat počátkem února nepoměrně častěji než dříve,“ popsal expert na klimatické změny Trnka.

Budeme kromě oprašování znovu platných rčení vytvářet nová, abychom si mohli zase z generace na generaci předávat zkušenosti s počasím? Odborníci jsou k tomu skeptičtí. „Dnes máme k dispozici složité modely atmosféry a k tomu nejvýkonnější počítače, které umožňují poměrně přesně předpovědět vývoj počasí,“ říká k tomu Honsová z Meteopressu. A klimatolog Tolasz k tomu lakonicky dodává: „Nové pranostiky nevznikají a myslím, že ani vznikat nemohou. Dnes už si člověk myslí, že není přírodou omezován a různé ‚apky‘ na předpověď počasí mu stačí.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené