Hlavní obsah

Prodělání covidu chrání, ale méně, než se zdálo. Reinfekcí je řádově více

Foto: koláž: Pavel Kasík, Profimedia.cz

Data původně ukazovala nové pacienty s reinfekcí v nemocnici, nikoli jejich aktuální celkový počet, který je řádově vyšší.

Reklama

17. 11. 16:20

Prodělání covidu poskytuje dobrou ochranu před další infekcí, ale ne až tak dobrou, jak řada lidí tvrdí. Po internetu totiž kolovala a stále kolují čísla, která jsou zkreslená. Ukážeme vám, v čem omyl spočíval a jaká je realita.

Článek

Možná jste na sociálních sítích, v diskuzích nebo v médiích zaznamenali debaty o tom, zda prodělání covidu chrání před nákazou lépe než očkování. Tato otázka je do jisté míry zavádějící: nákaza je totiž mnohem nebezpečnější než očkování. Pro některé lidi ale slouží právě nízký počet „hospitalizovaných reinfekcí“ jako argument proti očkování.

I proto vyvolalo minulý týden menší bouři oznámení o tom, že reinfekcí je v nemocnicích ve skutečnosti řádově více, než se dosud myslelo. Respektive než se uvádělo ve statistických datech, která Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky denně posílá poslancům a senátorům. Způsobeno to bylo zavádějícím popisem sloupce „Hospitalizace – reinfekce“.

Na rozdíl od okolních sloupců ve stejné tabulce, které uváděly aktuální počet lidí v nemocnicích, totiž čísla o reinfekcích ukazovala, kolik nových lidí přibylo daný den.

Foto: Pavel Kasík, data ÚZIS/Hlídač státu

Porovnání souboru „Nákazy a vakcinace – denní data“ z 8. listopadu a 9. listopadu 2021. Ve sloupci „Hospitalizace-reinfekce“

Například pro 7. listopad – což byl poslední den, pro který máme dostupná data „postaru“, byla ve sloupci „Hospitalizovaní – reinfekce“ pouhá jednička. O den později se hodnota v tomto sloupci opravila na 32. To je pochopitelně významná změna, přestože v kontextu ostatních kategorií v řádech tisíců jde stále o hodnotu velmi nízkou.

Kde byla chyba?

Přestože informace byly rozesílány v e-mailu určeném především poslancům a senátorům, různé údaje z nich kolovaly už delší dobu po webu. Už před 8. listopadem si tak několik lidí všimlo, že čísla ve sloupcích s reinfekcemi nedávají smysl. Čísla byla příliš nízká a indikovala by, že lidé jsou v nemocnici velmi krátkou dobu, třeba jen jeden den. Na problém upozornil například Jiří Hudeček z Katedry sinologie Univerzity Karlovy: „Ty dva sloupce nejsou souměřitelné, hospitalizace celkem jsou stav a hospitalizovaní: reinfekce přírůstek. To není možné, že by tam všichni byli den.“

Tuto informaci následně 9. listopadu potvrdil i Martin Komenda z ÚZISu: „Po důkladné analýze jsme odhalili chybu. V datech se nedopatřením objevoval počet nově přijatých s reinfekcí do nemocnice místo aktuálního počtu hospitalizovaných. Jsem rád, že opendatová komunita funguje.“

Od stejného dne se také objevily v Duškově e-mailu pro politiky opravené statistiky. Změna ovšem nebyla v souboru nijak zvýrazněna, takže mohla příjemce, kteří čísla pravidelně porovnávají, překvapit. Hodnoty totiž ve sloupcích po opravě chyby stouply více než desetinásobně.

Třeba právník Ondřej Dostál si výrazné změny všiml a dožadoval se vysvětlení: byla „cinklá“ ta předchozí data, nebo ta aktuální? „ÚZIS v mezičase svou nepřesnost v reportech opravil. Od 14. listopadu jsou již sloupce označené přesněji a přibyly nové sloupce zcela nově přijatí pacienti s reinfekcí,“ napsal nám Dostál v odpovědi na naše otázky. Po státu nicméně požaduje i zveřejnění dalších dat: „Zaslal jsem Ministerstvu zdravotnictví žádost o data týkající se časového odstupu mezi první a další infekcí, cílem je dozvědět se víc o míře a trvalosti ochrany z prodělání.“

E-maily poslancům a senátorům, a to včetně příloh, archivuje a zveřejňuje Hlídač státu na Githubu.

Co tedy víme o reinfekcích?

Jako vždy je i u těchto statistik důležitý kontext. Změna z čísla 1 na číslo 32 je sice procentuálně vzato velká změna, ale v kontextu všech covidových hospitalizací je to stále méně než procento.

Abychom ale pochopili, co data skutečně znamenají, musíme se dívat nejen na velikost skupiny v nemocnici, ale i na velikost skupiny v populaci. Tak totiž můžeme rámcově spočítat riziko pro jednotlivého člena dané skupiny.

Máme zde čtyři skupiny populace v Česku a jejich velikost můžeme zhruba odhadnout na základě dat o očkování, které eviduje Ministerstvo zdravotnictví. Nejde o přesná čísla, mimo jiné proto, že se mezi jednotlivými skupinami neustále přelévají.

Když tedy známe zhruba velikost skupin, můžeme přepočítat čísla z první tabulky na procenta. Uděláme to jen u nákaz, které jsou rozprostřené napříč celou populací. Pro hospitalizace je lepší použít údaje o věkových kategoriích, což je podstatně komplikovanější výpočet, který vyžaduje práci s různým proočkováním v různě velkých populacích, a přesahuje tak rámec naší ilustrace. Necháme jej na samostatný článek a podíváme se jen na nákazy.

Takováto tabulka je ale celkem nepřehledná. Pojďme si místo toho procenta rizik převést na něco, s čím jsme poslední dobou zvyklí pracovat. Účinnost ochrany počítáme u vakcín, ale je to jednoduchý vzoreček, který můžeme použít i na účinnost jiných opatření, stačí mít jasně dané skupiny, mezi kterými porovnáváme.

Jak se počítá účinnost

K výpočtu použijeme rizika, která jsme spočítali pro jednotlivé skupiny na základě velikosti skupiny a počtu zasažených. Pak porovnáme, jaké je riziko v obou skupinách a vyjde nám účinnost opatření v procentech.

Dopočítání procentuální účinnosti ukazuje, jak proti reinfekci chrání očkování, předcházející infekce covidu a jejich kombinace.

Tato data tedy potvrzují, že reinfekce covidem jsou poměrně časté. Prodělání covidu chrání velmi dobře před další infekcí, ovšem ne 100%.

Počet reinfekcí navíc stoupá, což je logické, protože s postupem času stoupá počet lidí, kteří měli covid před delší dobou. Více než čtvrtina všech evidovaných českých reinfekcí byla za poslední měsíc. „Pouze za měsíc říjen 2021 evidujeme celkem 1263 potvrzených opakovaných symptomatických onemocnění covid-19,“ uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl. Podle něj je medián intervalu mezi první a druhou nákazou u říjnových případů 307 dní.

Je to složitější

Očkování nabízí podle současných dat přibližně 67% ochranu. To je ale číslo, které skrývá hodně podstatných zádrhelů. Jde totiž o pohled na celou populaci. A jsou faktory, které situaci komplikují.

Velkou roli hraje věk pacienta. Platí to nejen u nákaz, ale především u rizika těžkého průběhu a rizika úmrtí. Proto je potřeba v podrobnějších výpočtech brát věkové kategorie v potaz.

Dále je třeba mít na paměti, že ochrana z očkování i ochrana z prodělání nemoci s časem vyprchává. Je tedy velký rozdíl mezi očkováním starým tři měsíce a očkováním starým osm měsíců. 67 % je tak spíše orientační hodnota. Krátce po očkování je ochrana mnohem větší, půl roku po očkování naopak bude podstatně nižší.

Například studie, která sledovala 3,4 milionu očkovaných od 14. prosince 2020 do 8. srpna 2021 ukázala, že vakcína poskytuje silnou ochranu (84 % až 96 %) proti těžkému průběhu nemoci, a to až do šestého měsíce po očkování. Kvůli klesající účinnosti vakcíny s postupem času je lidem doporučena třetí dávka pro posílení imunity.

A konečně nesmíme zapomínat, že v Česku je nyní tolik infekcí, že testování už zdaleka nedává celkový obraz o průběhu epidemie. To znamená, že covid se v populace zřejmě šíří ještě rychleji, než se z čísel nákaz jeví. Nepotvrzené infekce nebudou zaznamenané, a nejsou tedy započítané do dat o počtu reinfekcí.

I z toho důvodu jsou data výše uvedená spíše orientační. Ukazují ale, že ani očkování, ani předchozí infekce nedávají před nákazou 100% ochranu.

Nákaza je mnohem nebezpečnější než očkování

„Imunita po prodělání covidu dá člověku důkladnější ochranu než očkování.“ Takto podaná informace může být pro řadu lidí matoucí. Někoho by mohlo napadnout, že je pak lepší cíleně se nakazit, než se jít očkovat. Na první pohled to může působit logicky, ale stačí se na informaci podívat s odstupem, aby bylo jasné, že je to nesmysl.

Rozhodně by si lidé neměli říci: Tak já se raději nakazím, uděláme virovou párty. To může někoho zabít.
Michel Nussenzweigová, imunoložka na Rockefeller University

Nakazit se virem, abych se tím ochránil před infekcí viru, je zjevný protimluv. Asi jako „zapálit si dům, aby mi jej nezapálil někdo jiný“. Cílená nákaza sice může za určitých okolností dávat smysl u neškodných infekcí. Ale SARS-CoV-2 není v žádném případě neškodný virus. Podle toho, kolik vám je, představuje virus mírné až velmi vážné riziko hospitalizace, dlouhodobých následků a dokonce úmrtí.

věková skupinariziko hospitalizaceriziko úmrtí
18 až 29 letref. skupinaref. skupina
30 až 39 let
40 až 49 let10×
50 až 64 let35×
65 až 74 let95×
75 až 84 let230×
85 a více let15×600×
Relativní riziko vůči referenční skupině (18 až 29 let) dle údajů CDC, červenec 2021

Pro rozhodování o tom, zda se nechat očkovat, nedává smysl porovnávat imunitu po infekci s imunitou po očkování. Otázka totiž zní spíše: je lepší prodělat infekci neočkovaný, nebo očkovaný?

Jak vypadá infekce neočkované populace, víme z vlastních zkušeností. V Česku byl covid v roce 2020 druhá nejčastější příčina úmrtí. Nejde jen o prvotní data, u kterých se debatovalo „s covidem nebo na covid“. Potvrdila to i dodatečně ověřená čísla Českého statistického úřadu: „Z celkového meziročního nárůstu počtu zemřelých (…) vysvětluje covid-19 jako určená základní příčina smrti přibližně 70 % těchto nadúmrtí,“ uvádí ČSÚ. Na dalších tisícovkách úmrtích se pak podílel jako jedna z příčin. Na covid umírali především lidé nad 65 let, ale i v kategorii 25 až 64 let zabil covid 861 lidí a dostal se na přední příčky příčin úmrtí.

Navíc se s proděláním covidu pojí i dlouhodobé následky, přezdívané long covid. Je známo už 50 symptomů dlouhého covidu, nejčastěji jde o únavu, bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy paměti, bolest na prsou, poruchy pozornosti, nevolnost a také přetrvávající kašel. Z britských zkušeností vyplývá, že u 13,7 % lidí přetrvávají příznaky nemoci po tři a více měsíců. Ve věkové skupině 25 až 34 lety byl výskyt dlouhodobých následků ještě vyšší (18,2 %).

Také očkovaní lidé se mohou nakazit, zejména novou delta variantou. Dosavadní data nicméně ukazují, že očkování poskytuje dobrou (nikoli 100%) ochranu před těžkým průběhem. Očkování tedy snižuje šanci nákazy. A pokud už k nákaze dojde, očkování zvyšuje šanci na přežití nemoci covid-19 bez nutnosti hospitalizace.

I vakcinace má vedlejší účinky. Ty jsou ale o několik řádů méně časté, než jsou následky nákazy covidem. Například i často uváděná trombóza, která se u některých očkovaných projevila, se ještě mnohem častěji (téměř desetkrát častěji) projevila u lidí nakažených covidem.

Volit tedy infekci covidem raději než očkování je statisticky nesmyslné. Nejenže se nevyhnete vedlejším účinkům, ale naopak vám tyto hrozí v řádově vyšší míře.

Oprava: Původně grafika s velikostí skupin populace ukazovala chybně zkopírovanou hodnotu v prvním řádku, za nedopatření se omlouváme a hodnotu jsme opravili. Chyba se týkala jen grafiky, nikoli následných výpočtů. Následně jsme na základě připomínek v diskuzi aktualizovali odhady velikostí skupin tak, aby reflektovaly situaci k 30. říjnu 2021.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované