Hlavní obsah

Proč máme málo vakcín. Prymula prozradil, jak se bál Pfizeru

Foto: DAN MATERNA / MAFRA / Profimedia, Milan Malíček / Právo / Profimedia

Tři ministři, kteří řešili covid a vakcíny.

Reklama

Vojtěch, Prymula, Blatný. První objednal od AstraZenecy polovinu možného, druhý nevěřil Pfizeru. Třetí to zachraňoval, ale vyčetli mu, že jde proti Sputniku. Seznam Zprávy získaly přehled o objednávkách vakcín proti covidu.

Článek

V očkování proti koronaviru patří Česko spíš k podprůměru Evropské unie, zejména proto, že mu chybějí vakcíny.

Miloš Zeman sice v této souvislosti ukázal na odcházejícího ministra zdravotnictví Jana Blatného, který podle něho odmítl v čase nedostatku přijmout ruské a čínské preparáty, avšak jako více zodpovědní za nedostatek jsou tu Blatného předchůdci. Jeden z nich, Roman Prymula, nyní paradoxně sedí jako poradce prezidenta v jedné z hradních kanceláří.

Ačkoli ani EU, ani české úřady nechtějí o jednotlivých objednávkách vakcín poskytovat informace, Seznam Zprávám se podařilo získat údaje o tom, kolik vakcín jednotliví ministři zdravotnictví mohli u Evropské komise objednat a kolik ve skutečnosti přes mezinárodní odbor ministerstva zdravotnictví objednali.

Podle dat, která ministerstvo zdravotnictví redakci Seznam Zpráv potvrdilo, bývalý ministr Adam Vojtěch vyjednával pouze vakcíny od AstraZenecy. V době svého úřadování na ministerstvu udělal u Evropské komise objednávku na nákup 43 procent toho, co objednat mohl.

Vyjádřeno čísly: z 6 950 845 vakcín AstraZeneca, které mu tehdy dle počtu obyvatel České republiky dovolovaly kvóty Evropské komise, objednal od AstraZenecy pro Česko pouze 3 miliony vakcín.

„Ano, za mého působení na ministerstvu se řešila pouze AstraZeneca a pravda je, že u AstraZenecy jsme chtěli omezit riziko, že budeme závislí pouze na jednom typu vakcíny. Proto jsme jich objednali méně. Finální objednávky u dalších výrobců vakcín však dělal až můj nástupce,“ předává Vojtěch pomyslnou štafetu odpovědnosti na nynějšího poradce prezidenta Romana Prymulu.

Vojtěchův nástupce v úřadu si nejdříve nemohl vzpomenout, kolik objednávek vakcín u jednotlivých farmaceutických firem uzavřel. „To se domlouvalo za Vojtěcha, kolik budeme od koho objednávat. Já jsem domlouval jen jednoho výrobce ze čtyř. Vlastně, já jsem možná nepodepsal asi vůbec nic, když si tak přesně vybavuju,“ uvedl nejdříve pro Seznam Zprávy Roman Prymula.

Informace o objednávkách ukazují, že vyjednával dodávky vakcín od dvou výrobců. Od Johnson & Johnson a také od farmaceutické firmy Pfizer/BioNTech. Seznam Zprávám to potvrdila i Kateřina Baťhová, ředitelka mezinárodního odboru ministerstva, která před pár dny rezignovala na post koordinátorky očkování. „Tento pokyn – objednat pouze dva miliony vakcín Pfizer – nám dal Roman Prymula. Našemu odboru to ale sdělil pouze ústně, takže o tom žádný písemný záznam neexistuje,“ sdělila Baťhová.

Roman Prymula byl navíc u vyjednávání s výrobcem Novavax, od něhož nyní Česko plánuje vzít maximální možné množství vakcín.

„Ano, tento návrh je opravdu z dob Romana Prymuly, ale smlouva mezi EU a Novavaxem není stále podepsána,“ řekl Seznam Zprávám Jan Blatný. A Kateřina Baťhová k tomu dodává: „O tom maximálním možném množství jednali s Novavaxem Roman Prymula s premiérem Babišem. Novavax loni sliboval, že když tu budou vakcíny vyrábět, budou moci dodávat miliony, a to i nad rámec smlouvy s Evropskou komisí. Tak se řeklo, že se od nich vezme všechno. Ale objednávka nikdy neproběhla,“ vysvětluje šéfka mezinárodního odboru ministerstva. Vakcíny Novavaxu totiž stále ještě nejsou schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA) a jejich první dodávky do Česka mají jen velmi přibližný termín – letní období.

Naopak od výrobce Pfizer/BioNTech, na němž očkování proti koronaviru v Česku nejvíce stojí, nechal Roman Prymula původně objednat pouhé dva miliony vakcín. A to z celkového počtu téměř pěti milionů, které za Česko od Pfizeru u Evropské komise objednat mohl.

Objednávky od Pfizeru se pak začaly narychlo navyšovat až za ministra Jana Blatného.

Podle informací redakce Seznam Zpráv byl o objednávkách vakcín a strategii nákupů po celou dobu informovaný i premiér Andrej Babiš. Na otázku, zda premiér věděl, že ministerstvo zdravotnictví hodlá pro Česko nakoupit menší než poloviční množství nadějných vakcín Pfizer/BioNTech, šéfka mezinárodního odboru ministerstva neodpověděla. „Nezlobte se, ale informace z jednání s premiérem komentovat nebudu,“ sdělila Baťhová.

Prymulova odpověď na otázku, proč nechával objednat přes Evropskou komisi Pfizeru tak málo, musí vzhledem k dosavadnímu průběhu očkování překvapit.

„Měl jsem pochybnosti o bezpečnosti Pfizer vakcín,“ uvedl bývalý ministr.

Informace, ze kterých exministr Prymula pojal toto podezření, prý dorazily na ministerstvo. Jaké a čeho se týkaly, ale nynější hradní poradce prozradit nechce. „To já tady šířit nebudu,“ odmítá sdělit podrobnosti. Neodpovídá ani na otázku, zda a komu tyto citlivé informace na ministerstvu zdravotnictví předal.

Kroky proti moderním mRNA vakcínám, mezi něž patří Pfizer/BioNTech, však provázejí vyjednávání Česka už od léta. Jak už Seznam Zprávy zveřejnily, Česká republika dokonce už loni v září prostřednictvím ministerstva zdravotnictví doporučovala, aby Evropská komise některého z výrobců mRNA vakcín vyřadila z šestimístného seznamu. A místo něj prosazovali čeští vyjednávači už tehdy preferovaný (ale v dodávkách nedohlédnutelný) Novavax.

„Zcela podporujeme začlenění společnosti Novavax do portfolia, avšak preferovali bychom jeho zařazení namísto jednoho z výrobců mRNA vakcíny tak, aby se zachoval současný počet 6 výrobců a každý typ vakcíny měl v portfoliu dva zástupce. Tj. Novavax nahradí některého z výrobců inovativních vakcín mRNA (BioNTech, CureVac a Moderna), které jsou nejen nejdražší, ale také nejméně ověřené,“ píše se v dokumentu, který má redakce k dispozici.

Dokument, tzv. Instrukce pro jednání Evropské rady, je také podepsaný šéfkou mezinárodního odboru ministerstva Kateřinou Baťhovou. „Ministerstvo zdravotnictví tenkrát řešilo i navýšení příspěvků do rozpočtu Evropské unie na nákup vakcín. Říkali jsme si, že kdyby vyšel ten Novavax, tak než navyšovat příspěvky na dalšího výrobce, tak tam dáme Novavax výměnou za někoho, kdo dělá mRNA vakcíny. Což jsou právě Pfizer/BioNTech, CureVac, Moderna. Ale mohu říci, že Roman Prymula ani Roman Chlíbek (šéf epidemiologické skupiny na ministerstvu, pověřený zastupováním Řídícího výboru pro vakcíny proti covidu-19, pozn. red.) neměli v mRNA vakcíny moc důvěru,“ vysvětluje Baťhová.

Jak Seznam Zprávy ověřily, informace o možné nebezpečnosti vakcín Pfizer se nedostaly ani ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který používání vakcín v Česku schvaluje a hlídá jejich bezpečnost.

„V době úřadování ministra Prymuly běželo schvalování vakcín u Evropské lékové agentury. My jsme to sledovali a náš ústav takové informace o možné nebezpečnosti vakcín nezaznamenal. Pokud pan Prymula o tom při objednávkách pochyboval, měl se nás zeptat. K nám se opravdu nic takového nedostalo,“ říká ředitelka SÚKL Irena Storová.

Seznam Zprávy se ptaly, zda stejnými informacemi jako jeho předchůdce Prymula disponoval i ministr Blatný, který objednávky Pfizer naopak rychle navyšoval. Mluvčí resortu odpověděla, že o ničem takovém se záznam na ministerstvu nenašel.

„Já jsem je dostal jako soukromá osoba,“ nabízí na závěr své vysvětlení Prymula. O objednávkách vakcín však na podzim rozhodoval jako veřejný činitel.

Reklama

Doporučované