Proces století: Francouzi soudí teroristy z Bataclanu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Francii čeká justiční maraton. Tak označil soudní proces s obžalovanými z podílu na teroristických útocích z 13. listopadu 2015 ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti při pondělní prohlídce soudní síně s kapacitou 550 míst. Ta byla speciálně vytvořená pro tuto příležitost.

Před soudem stane při historickém procesu Salah Abdeslam, kterému se jako jedinému z komanda sebevražedných atentátníků podařilo utéci, plus dalších 19 obviněných, kteří se na teroru stoupenců teroristického hnutí Islámský stát měli nějakým způsobem podílet. Sebevražední atentátníci na Stade de France, na terasách několika restaurací a především v hudebním klubu Bataclan povraždili 130 nevinných lidí, dalších 350 pak zranili. Atentáty se staly nejkrvavějšími útoky na francouzském území od druhé světové války.

„Je to ponor do neznáma. Nemůžeme se dočkat, až to začne, ale klademe si otázku: Jak to bude probíhat devět měsíců?“ citovala agentura AFP Arthura Dénouveauxe, šéfa asociace Life for Paris, která sdružuje oběti útoků. Muž, jemuž se při útoku podařilo z klubu Bataclan utéci, naráží na fakt, že proces má skončit až 24. nebo 25. května. I proto mluvil ministr o maratonu.

Největší pozornost se bude bezpochyby upírat na Salaha Abdeslama. Rodák z Bruselu s marockými kořeny přivezl atentátníky na místo činu, podílel se i na organizaci útoků, například si pronajal auta. Sám se ale vraždění nakonec přímo nezúčastnil, svůj sebevražedný pás odložil a noc po útocích přečkal v pařížském úkrytu. Proč se ke svým kolegům nepřipojil, není dodnes jasné. Policie se domnívá, že důvodem byla porucha sebevražedného pásu.

Paradoxní je, že během svého útěku následující den poskytl on i jeho dva společníci rozhovor novinářce Charlotte Legrandové z belgického rádia RTBF. Francouzské hlavní tahy směrem do Belgie byly tehdy plné po zuby ozbrojených policistů - ti věděli, že jeden z atentátníků je na útěku a že pravděpodobně zamíří do Belgie, odkud pochází. Na dálnici tehdy řidiči absolvovali řadu kontrol, při jedné z nich už na belgickém území je oslovovala novinářka. V jednom z vozů, které si vybrala, seděl i Salah Abdeslam spolu s Mohamedem Amrim a Hamzou Attouem, kteří ho do Belgie převáželi.

„S touhle kontrolou je to už třetí. Upřímně, trochu nás to uráží. Postupně jsme se dozvídali, proč to je. Potom už jsme věděli proč,“ zaznělo od posádky vozu, kterou si novinářka nahrála. Mužů na ní mluví více, není proto jasné, zda na otázku odpovídal přímo nejhledanější muž Evropy, nebo někdo z jeho společníků. „Nebyli nijak zvlášť přátelští, ale odpovídali na otázky, zatímco jim kontrolovali doklady,“ vzpomíná si dnes Legrandová.

Trojici podezřelých zastavila dokonce policie už ráno po útocích v Paříži. Tři mladí muži zjevně pocházející ze zemí Maghrebu byli při pátrání po džihádistech z Islámského státu pochopitelně podezřelí. Policisté viděli tři mladíky s červenýma očima od nevyspání a v autě objevili marihuanu. To je ale nezajímalo, hledali přece teroristy, ne nějaké drobné delikventy. O tom, že jedním z členů vražedného komanda měl být i Abdeslam, tehdy ještě nevěděli.

V 9 hodin a deset minut trojice absolvovala další policejní kontrolu u mýtné brány v Thun-l’Evêque nedaleko Cambrai u belgických hranic. Policisté opět prohledali vůz a ověřili si identitu pasažérů. U Abdeslama jim databáze ukázala jen drobnou kriminalitu z minulosti, nechali ho tedy pokračovat v jízdě až do Belgie. Podezřelý unikl jen o vlásek - jeho jméno se v policejních záznamech objevilo mezi atentátníky jen o 15 minut později. Ve vlasti se pak dokázal ukrývat další čtyři měsíce, než byl dopaden v bruselské čtvrti Molenbeek. Při policejním zásahu byl postřelen do nohy.

Od té doby Abdeslam mlčí. To, zda začne brzy 32letý muž během příštích měsíců vypovídat, je jedním z velkých otazníků procesu.

Vedle Abdeslama stane na lavici obžalovaných i dalších deset mužů, kteří rovněž čelí obvinění z podílu na teroristických útocích a kteří jsou nyní v různých francouzských věznicích. Tři další obvinění jsou na svobodě pod justičním dohledem, zbylých šest bude souzeno v nepřítomnosti. Mezi nimi figurují například Jean-Michel a Fabien Clainové, džihádisté, kteří se podíleli na řadě teroristických útoků. Oba byli podle zpráv tajných služeb zabiti při bombardování Islámského státu v Sýrii. Dvanácti z dvaceti obviněných hrozí nejvyšší trest, tedy doživotí.

O složitosti procesu svědčí i fakt, že policie vyslechla stovky svědků, mimo jiných i francouzské a belgické vyšetřovatele nebo tehdejšího francouzského prezidenta Françoise Hollanda. Soudní spis čítá neuvěřitelných 542 svazků a v procesu figuruje přes 1800 účastníků. Příprava procesu trvala dlouhých šest let. Stejně jako proces Charlie Hebdo bude i tento pro potřeby justice natáčen.