Článek
Druhá vlna koronaviru je v České republice podle statistik mnohem horší, Češi se jí však bojí méně než té první. Zatímco podle výzkumu společnosti Behavio v březnu považovalo koronavirus za riziko pro ně samotné 62 % lidí, v polovině října měly obavy o sebe sama dvě pětiny dotazovaných.
Strach o sebe byl překonán jiným – o své blízké. Tuto obavu má téměř 60 % dotázaných. Zdraví je prvním i druhým nejčastějším důvodem strachu, na třetím místě pak skončily obavy z neschopnosti pokrýt vlastní životní náklady.
Strach o blízké zažívá 37 % respondentů často, občas tuto emoci v souvislosti s okolím cítí 51 % Čechů. Přinejmenším občas se tak o rodinu a přátele bojí 88 % národa. Strach o sebe má 54 % dotázaných, pouze 13 % tyto obavy pociťuje často.
O své okolí se obvykle více bojí lidé, kteří jsou na tom finančně lépe a nemusí řešit existenční problémy. „Převládající životní okolnosti skupiny, která se často bojí o sebe, napovídají, že k tomu mají minimálně z ekonomického hlediska důvody,“ vysvětluje Behavio v tiskové zprávě. „Skoro polovina z nich patří k nízkopříjmové části obyvatel a práci, i za normálních podmínek, hledá obtížně. Nejistota, jestli budou mít na další nájem peníze, jestli jim výdaje nepřerostou přes hlavu, pak výrazně ovlivňuje jejich emoce.“
Spíše negativní vyhlídky do budoucnosti má více než polovina národa. Mezi „pesimisty“ je však menší podíl těch, kteří pociťují přímo děs. Naopak pětina dotazovaných očekává světlé zítřky a těší se na ně.
Jako symbol strachu v poslední době vystupuje koronavirus. „Pokud se ve společnosti zvyšuje deficit v oblastech jako bezpečí, jistota nebo finanční zajištění, stoupá i míra strachu. To se nejsnáz stane pomocí symbolů,“ vysvětluje ve zprávě Behavia sociolog Vojtěch Prokeš.
Tyto symboly podle něj mohou mít různou podobu. Uprchlíci, klimatická krize – nebo právě koronavirus. „Epidemie symbolizuje deficit bezpečí, jistoty, pocitu, že jsem na všechno sám, i finančního ohrožení. Je to symbol jednoduchý a srozumitelný, takže v našem podvědomí funguje jako spouštěč strachu,“ upřesňuje Prokeš.
Podle výzkumu většina (62 %) Čechů se strachem bojuje myšlenkou, že by mohlo být i hůře. Mezi časté zbraně proti negativním emocím patří také konverzace s blízkými, tu uvedlo přesně 50 % respondentů, 46 % se zaměřuje na věci, které jsou schopni ovlivnit. Necelá polovina se snaží dozvědět o problému, který strach způsobuje, co nejvíce.
Velmi negativně pak Češi vnímají vládu, konkrétně způsob, jakým zvládá situaci. Oproti březnovému výzkumu poklesla důvěra ve způsob, jakým představitelé státu zareagovali na vypjaté období. Že vláda odvádí skvělou práci, si nyní myslí jen tři procenta lidí, drobné výhrady má zhruba čtvrtina.
