Hlavní obsah

Důchodci ze Samotišek se kvůli obrovské poptávce vrátili k šití vlajek

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Obrovská poptávka po ukrajinských vlajkách v souvislosti s válečným konfliktem zkřížila plány manželům Mikulkovým ze Samotišek u Olomouce.

Článek

Šitím vlajek se živí od roku 1992, místo plánovaného odpočinku v důchodu a práce na zahrádce nyní znovu usedli k šicím strojům. Jejich ukrajinské vlajky vlají na stožárech okolních obcí, firem či na domech, vlajku ušili také pro Univerzitu Palackého v Olomouci. Role modrých a žlutých látek zaplnily první patro jejich domu. Ušít jednu zvládnou za hodinu, výhodou je, že ukrajinská vlajka není tak složitá, uvedli manželé v rozhovoru pro ČTK.

„Chtěli jsme s šitím vlajek už skončit, když vypuknul konflikt, zájemce jsme zpočátku dokonce odmítali s tím, že už nešijeme. Ale těch lidí a toho volání bylo tolik, tak jsme si řekli - ještě tohle a pak opravdu končíme,“ řekla dnes ČTK dvaasedmdesátiletá Věra Mikulková. „Když jsme viděli, jak pořád volají, bylo nám to hloupé,“ doplnil její manžel Josef Mikulka. Speciálních látek pro výrobu vlajek mají zatím dostatek, zásobovali se rolemi od dodavatele v České Třebové.

Lidé mají zájem nejčastěji po vlajkách o rozměrech 100 krát 150 centimetrů, firmy a větší instituce žádají hlavně vlajky na stožáry o rozměrech 140 krát 210 centimetrů. „Ukrajinskou vlajku chce teď každý, ať jsou to soukromníci, jednotlivci, školy. Byl tady nedávno pán ze stavební firmy, kde má kolegy Ukrajince. Chtěl jim udělat radost a vlajku chtěl vzít do práce,“ uvedl Josef Mikulka.

Ukrajinské vlajky nyní vlají téměř všude, jen po cestě ze Samotišek do Olomouce jich zpravodajka ČTK napočítala desítky - vyvěšena je například i na kostele Panny Marie Sněžné, na jednotlivých fakultách univerzity, nechybějí ani na domech a budovách úřadů. V Samotiškách si nechala ušít ukrajinskou vlajku například obec Hlušovice, putuje odsud například i do Velké Bystřice.

Manželé se shodují na tom, že od roku 1992, kdy se šitím vlajek zabývají, jde o třetí největší poptávku po určité vlajce. „Na prvním místě to byl zájem o vlajky Evropské unie, to tehdy potřeboval každý. Na druhém místě to byla poptávka po smutečních vlajkách, když zemřel Václav Havel, to už mi tehdy došla i látka. Nyní to je třetí největší vlna, co jsme zažili,“ řekla Věra Mikulková.

Manželé mají za sebou šití vlajek pro různé státy, obce či spolky, vyšívají také erby a znaky. Ukrajinskou vlajku řadí k těm jednoduchým. „Naštěstí ukrajinská vlajka není tak složitá, jsou to jen dvě barvy. Hodně pracná naopak byla vlajka mexická, na které sedí orel na kaktusu, náročná byla i vlajka Peru, pracné jsou i vlajky pro země bývalé Jugoslávie,“ doplnil Josef Mikulka. Jejich vlajky odolají podle jejich slov jakémukoliv počasí, jejich životnost záleží hlavně na tom, v jak větrné oblasti se nacházejí. „Pokud tedy vichřice nevezme vlajku i se stožárem,“ podotkla žena.

Reklama

Doporučované