Hlavní obsah

Rozkol mezi americkými demokraty kvůli Izraeli. Tlak na Bidena roste

Foto: Profimedia.cz

Jedna z kritiček prezidenta Bidena i svých spolustraníků Ilhan Omarová.

Reklama

14. 5. 14:27

Kritika vůči Izraeli i prezidentovi Bidenovi v rámci Demokratické strany sílí. Ve čtvrtek se členové této strany střetli na půdě Kongresu ohledně aktuální situace v Izraeli. Bidenova vláda kritiku odmítá.

Článek

Klín vražený mezi demokraty v Kongresu. Tak některá americká média vykládají čtvrteční jednání Sněmovny reprezentantů ohledně aktuální situace v Izraeli. Na plénu se poměrně ostře střetly dvě skupiny zákonodárců. Kdo by ale čekal rozdělení podle příslušnosti k demokratům nebo republikánům, byl by na omylu. Zatímco v „proizraelské“ skupině se ocitlo devět demokratických zástupců v Kongresu, do kritiky izraelské politiky se pak zapojila hned jedenáctka demokratů.

„Nikdo by tady neměl omlouvat teroristickou organizaci,“ řekl na půdě Kongresu demokrat Josh Gottheimer. „Kdo bude dalším cílem jejich soucitu? ISIS? Al-Káida? Hizballáh? I když se nemusíme vždy shodnout na izraelské politice, mělo by nám být jasné, že nic, opravdu nic, neospravedlňuje teroristickou organizaci ke střílení raket na našeho spojence,“ zkritizoval kongresman své stranické kolegy.

„Někteří nazývají Izraelce darebáky za obranu jejich domovů a jejich rodin, za to, že se neotočili a nezavřeli oči před terorem, bombardováním a raketami, které na ně pršely,“ uvedla demokratka Elaine Luriaová. Její projev podle amerických médií sklidil potlesk i od přítomných republikánů. „Byla jsem v Izraeli, když byly odpáleny rakety z Gazy,“ pokračovala Kathy Manningová. „Znám tu hrůzu, jaké to je utíkat se schovat za řevu sirén nad hlavou, kdy nevíte, jestli to stihnete včas,“ dodala demokratická zákonodárkyně zvolená za Severní Karolínu.

Za druhou skupinu demokratů jako první vystoupil kongresman za stát Wisconsin Marc Pocan, který na úvod odsoudil raketové útoky Hamásu. „Musíme ale také zmínit a odsoudit nepřiměřenou diskriminaci a zacházení, kterým čelí Palestinci,“ dodal Pocan. Po zástupci Wisconsinu vystoupila před členy Kongresu s emotivním projevem dcera palestinských přistěhovalců Rashida Tlaibová.

„Někteří z mých kolegů, kteří zpochybňují zprávy o segregaci, rasismu a násilí v Izraeli vůči Palestincům, mi řekli, že potřebuji poznat historii,“ řekla Tlaibová. „Co tím ale myslí, ať už neúmyslně, nebo ne, je to, že Palestinci nemají právo říkat pravdu o tom, co se jim stalo během založení Izraele. Ve skutečnosti jde o vymazávání pravdy o etnických čistkách Palestinců v Izraeli,“ uvedla zákonodárkyně zvolená za stát Michigan. „Když si čtete prohlášení prezidenta (Joea) Bidena, ministra (Anthonyho) Blinkena, ministra obrany generála (Lloyda) Austina a šéfů obou stran, stěží byste se dozvěděli, že nějací Palestinci vůbec existují,“ dodala Tlaibová.

Do kritiky nejen svých spolustraníků se pustila také reprezentantka Minnesoty Ilhan Omarová. „Místo toho, aby odsoudili do očí bijící zločiny proti lidskosti a porušování lidských práv, mnoho členů Kongresu místo toho podpořilo prohlášení, které hájilo izraelské nálety proti civilistům pod záminkou sebeobrany, aniž by se zmínilo o zabití dětí, natož aby zmínilo, co se stalo v al-Aksá nebo v Šejch Jarrah, “ uvedla Omarová.

Podle serveru Vox.com jde o další důkaz toho, že se američtí demokraté za poslední roky posunuli v otázce izraelsko-palestinského sporu více doleva a tedy i ke kritice izraelských představitelů. Podle serveru aktuální napětí v Izraeli odhaluje propast, která je v této otázce mezi prezidentem Bidenem a progresivním křídlem Demokratické strany.

Vztah k americkému spojenci na Blízkém východě se mezi demokraty v průběhu uplynulých více než deseti let výrazně změnil. Zatímco v roce 2008 podporovalo tvrdší postup vůči Izraeli s cílem ukončit izraelsko-palestinský konflikt 33 procent demokratů, o deset let později se jejich poměr zvýšil o deset procent. Březnový průzkum společnosti Gallup pak ukazuje, že aktuálně tento postup podporuje 53 procent demokratů.

Důvod tohoto posunu? Podle Voxu stojí za změnou vnímání Izraele nejen personální změny ve straně, ale také politika Bidenova předchůdce Donalda Trumpa. Bývalý prezident se snažil udržovat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem dobré vztahy. Během Trumpova mandátu tak například USA uznaly právo Izraele na Golanské výšiny, přesunuly americké velvyslanectví do Jeruzaléma, uzavřely kancelář Organizace pro osvobození Palestiny ve Washingtonu nebo zastavily pomoc palestinským uprchlíkům nejen v Západnímu břehu a Gaze. Trump také výrazně omezil vztahy s nejvyššími palestinskými představiteli.

„Donald Trump zpolitizoval americkou podporu Izraele,“ cituje Vox Halie Soiferovou, generální ředitelku Židovské demokratické rady v Americe a bývalou poradkyni pro národní bezpečnost tehdejší senátorky a aktuálně viceprezidentky Kamaly Harrisové.

V rámci Demokratické strany tak nesílí jen kritika Izraele, ale také ta mířící na prezidenta Bidena. Prezidentovi spolustraníci mu například připomínají slib, že se lidská práva stanou „středem“ jeho zahraniční politiky. „Rozděluje to stranu,“ řekl Voxu zdroj z demokratické části Senátu. „Je to rozdělení na ty, kteří si myslí, že podpora lidských práv zahrnuje Palestince a ty, kteří ne,“ dodal.

Bidena otevřeně kritizovala také tvář progresivního křídla Alexandria Ocasio-Cortezová. „Tím, že se zabývá jen akcemi Hamásu, které jsou odsouzeníhodné, a odmítá uznat práva Palestinců, Biden posiluje falešné představy, že Palestinci podnítili tento koloběh násilí,“ napsala členka Kongresu zvolená za stát New York na svém twitterovém účtu. „Toto není neutrální jazyk. Toto je postavení se na jednu stranu - stranu okupace,“ napsala také Ocasio-Cortezová.

Bidenova administrativa nicméně odmítá obvinění, že se staví pouze na stranu židovského státu. V úterý tisková mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že američtí představitelé „otevřeně hovořili s izraelskými představiteli o tom, jak vystěhování palestinských rodin, které zde žily roky, někdy i desítky let, a demolice těchto domů působí proti našim společným zájmům při řešení tohoto konfliktu,“ cituje mluvčí web Bílého domu.

Psakiová také uvedla, že v uplynulých dnech došlo k více než 25 spojením mezi Spojenými státy a izraelskými, palestinskými nebo regionálními arabskými vůdci. USA také podle mluvčí Bílého domu vyslaly do Izraele několik diplomatů. Prezident Biden měl hovořit s izraelským premiérem, ve vzájemném rozhovoru měla americká hlava státu „sdílet své přesvědčení, že Jeruzalém, důležité město pro věřící z celého světa, musí být místem míru“, cituje Bidena server Voice of America.

Zatím jedinou změnou v politice vůči Palestině oproti vládě Donalda Trumpa je obnovení pomoci mířící palestinským uprchlíkům v hodnotě přes 235 milionů dolarů, uvádí BBC. Podle odborníků by Bidenovo jasné prohlášení , ve kterém by odsoudil útoky Hamásu, ale také zmínil spoluvinu Izraele na vyhrocení situace, mohlo přimět obě strany k deeskalaci konfliktu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované