Hlavní obsah

Obří skandál s pozemky pro Janouška. Proč mají jít do vězení jen úředníci?

Foto: Milan Malíček / Právo / Profimedia, Profimedia.cz

Roman Janoušek.

10. 7. 11:14

Stopy vedly k pražským kmotrům, včetně odposlechů z Janouškovy kanceláře. Ale tvrdé důkazy policie nenašla.

Článek

Když Jan Horák ve čtvrtek poslouchal rozsudek, jen se uštěpačně usmíval a kroutil hlavou.

Právník a bývalý státní úředník dostal sedm let natvrdo za své angažmá v největší restituční kauze, jakou Česko zažilo. Spolu se dvěma šéfy (ředitelkou a ředitelem) pozemkového úřadu podle soudu zavinil, že stát přišel o parcely v hodnotě 1,4 miliardy.

Obžaloba to shrnula tak, že dědicům po komunisty vyvlastněném prvorepublikovém velkostatkáři Bečvářovi umožnil získat od státu víc náhradních parcel, než na kolik měli nárok.

„To nikdo nechápe? Že my s tím nemáme nic společného? To je neuvěřitelné!“ divil se u soudu Jan Horák.

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Eva Benešová –⁠ šest let. Jan Horák (uprostřed) –⁠ sedm let. A Petr Chmelík (vpravo) –⁠ roční podmínka. Soud rozdal tvrdé tresty úředníkům v miliardové restituční kauze.

Podle předsedkyně senátu Jany Miklové však o vině nebylo pochyb: úředníci si neprověřili všechny dokumenty, a tak se stalo, že jednu ze žadatelek o restituci považovali za velkostatkářovu neteř. I když s ním vůbec nebyla příbuzná.

Dědicové tedy od státu dostali pozemky, které v Praze a okolí patří k nejlukrativnějším.

Rozsudek není pravomocný, všichni odsouzení se určitě odvolají. Zároveň v téhle deset let staré kauze zůstává jedna zásadní otázka:

Jak to, že před soudem skončili pouze tři někdejší zaměstnanci pozemkového úřadu?

Během vyšetřování a před soudem vyšlo najevo, kdo měl na falešné restituci vydělat: byli to například známí političtí podnikatelé Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička nebo lidé z liberecké stavební společnosti Syner. Právě v jejich společné firmě se skrytými vlastníky pozemky vydané státem jako náhrada restituce skončily.

Policejní odposlechy dokonce zachytily, jak s těmito pozemky chystají další byznys. I proto vyšetřovatelé od začátku pracovali s verzí, že právě Janoušek, Hrdlička a spol. jsou hlavními hybateli celé kauzy. Neboli že dle jejich pokynů úředníci rozhodli tak, že restituci s pomocí vymyšlené neteře nafoukli o 1,4 miliardy.

Jenže neprůstřelné důkazy, že by právě Janoušek a další restituci tajně řídili, kriminalisté nenašli.

„Bylo to samozřejmě předmětem prověřování. Nicméně nebylo prokázáno, že by vůbec tyto osoby věděly, jak probíhá restituční řízení. Že by vůbec věděly něco o tom, čeho se dopustili obžalovaní úředníci,“ řekl státní zástupce Jiří Pražák o Janouškově a Hrdličkově angažmá.

Začalo to u Nagyové

Podle obžaloby si měl kolem roku 2012 právník úřadu Horák ověřit, jak to ve skutečnosti s dědici velkostatkářova majetku je – jestli jsou skutečně všichni podle zákona restituenty a mají nárok na náhradní státní pozemky za ty, které velkostatkáři zabavili komunisté a pak na nich postavili v pražských Strašnicích sídliště.

Kdyby si podle soudkyně Miklové Jan Horák prostudoval dřívější rozhodnutí úřadu a rodné listy, musel zjistit, že jedna z restituentek není neteří, a tedy že tuhle část restituce musí zamítnout. A jeho nadřízení, ředitelka a ředitel úřadu Eva Benešová a Petr Chmelík, si podle soudu měli prověřit, zda je Horákovo rozhodnutí správné.

„Nebylo to nijak časově náročné,“ zhodnotila soudkyně Miklová.

Vedle Horáka, který dostal zmíněných sedm let, byla Benešová odsouzena na šest let a Chmelík k roční podmínce.

K Janouškovi a spol. policisty dovedlo několik indicií.

Předně: v roce 2013 zatýkal tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu šéfku kabinetu (a zároveň milenku) premiéra Petra Nečase. Mimo jiné kvůli zneužívání tajné služby ke sledování premiérovy manželky.

Zároveň policisté sledovali i Janouškovy aktivity stejně jako byznys dalšího podnikatele Ivo Rittiga. Oba měli napíchnuté kanceláře, detektivům se podařilo nainstalovat mikrofony přímo do Janouškovy pracovny v galerii Myšák v centru Prahy. A právě tam se scházelo a ladilo taktiku trio Janoušek – Hrdlička – advokát Daniel Honzík, který zastupoval restituenty.

„Kdyby nebylo takzvané věci Nagyová, nebyl by ani tento rozsudek,“ upozornil státní zástupce Pražák na souvislost mezi odsouzením úředníků a informacemi získanými z odposlechů.

Ty nejlepší pozemky, které restituenti od státu obdrželi, končily v akciovce s anonymními vlastníky. Policisté rozkryli, že podíly v nich mají právě Janoušek, Hrdlička a advokát Honzík.

A že neteř není neteří, na to zase policii navedla společnost Metrostav, které nedořešená restituce blokovala výstavbu bytových domů na Žižkově. Právnička Metrostavu se v roce 2013 ponořila do historických dokumentů a zjistila, že žena, která měla být velkostatkářovou příbuznou, s ním neměla nic společného. A tenhle poznatek pak využili i detektivové.

Jenže žádný z těchto důkazů včetně odposlechů nebyl tak silný, aby kriminalisty dovedl až k Janouškovi a spol. v jiné roli, než že byli normální investoři, že zkrátka pouze využili toho, že od restituentů koupili pozemky a plánovali na nich developerské projekty. Žádné zákulisní ovlivňování restituce nebo tlaky na úředníky policisté nevypátrali.

Na druhou stranu, i kdyby se něco takového odehrávalo, těžko by na to policisté přišli. Machinace s restitucí přes neexistující neteř a vydávání úředních rozhodnutí se odehrávaly mezi roky 2010 až 2013, policisté se ale k téhle lince vyšetřování dostali až se zpožděním. Nemohli tak sledovat takzvaně online, například pomocí odposlechů, všechny aktéry.

„Je třeba si uvědomit také to, že trestní řízení bylo zahájeno se značným časovým odstupem. Od toho se odvíjí důkazní situace,“ vysvětlil žalobce Pražák.

Nenašly se ani důkazy, že by úředníci za svá rozhodnutí vzali úplatek. „Nic takového prokázáno nebylo,“ uznal státní zástupce Pražák.

„Nekrademe, my si jen dělíme“

Janouškovo a Hrdličkovo angažmá je zajímavé ještě z jednoho pohledu.

Je nutné vysvětlit, že restituenti přišli k majetku miliardových hodnot, toxická je jen ta část, kterou načerpali na neexistující neteř, další zajímavé pozemky získali oprávněně.

Jenže jak se ukázalo u soudu, neměli restituenti o výnosech z restituce ponětí. Janouškově a Hrdličkově firmě prodávali nabyté pozemky mimořádně levně.

„Já jsem obyčejný zámečník a těmhle věcem moc nerozumím,“ prohlásil například před soudem restituent Zdeněk Činčera. Další restituenti zase odhadli svůj výnos restituce v řádech několika milionů. Ačkoli, jak zaznělo, dostali parcely za miliardy.

Vyšetřování ukázalo, že Janoušek, Hrdlička a advokát Honzík od restituentů fakticky jejich restituční nároky vykoupili. To znamená, že jim vyplatili několik desítek milionů, ale pak už restituenti na to, jaké pozemky a v jaké hodnotě získají, ztratili vliv.

Už to byl čistě byznys Janouška a jeho partnerů, kteří tak přišli k ohromnému jmění (byť momentálně jsou neoprávněně získané pozemky policejně zablokovány, a pokud trestný čin potvrdí i odvolací soud, propadnou zpět státu).

Ostatně to potvrzují i odposlechy z Janouškovy kanceláře. „My stát neokrádáme. Prostě zaplatili jsme dopředu restituentům a teď si dělíme to, co zbylo. Tak co? Ať nám všichni políbí pr**l,“ citoval před časem z nahrávek pořad Reportéři ČT slova advokáta Honzíka.

Soudkyně Miklová přesto úplně nevěří verzi, že restituenti o neexistují neteři nevěděli. A že advokát Honzík, který za ně se státem vyjednával a psal všechna podání k úřadům, se machinací nezúčastnil.

„Je na příslušných orgánech činných v trestním řízení, jak se k tomuto postaví,“ řekla ve čtvrtek při vyhlašování rozsudku soudkyně Miklová.

„K případnému prověřování se nebudu vyjadřovat,“ odmítl se státní zástupce Pražák bavit o tom, jestli bude mít případ pokračování.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené