Hlavní obsah

Byli jsme pod tlakem, řekli úředníci, kteří připravili stát o pozemky za 1,4 miliardy

Foto: Vojtěch Veškrna

Obžalovaný právník Horák (vlevo) si u soudu nevzpomněl, proč v jednom z restitučních rozhodnutí vytvořil falešnou neteř po bohatém velkostatkáři.

20. 1. 17:15

Začal proces v kauze historického restitučního omylu. V Praze a okolí získali nejlepší pozemky restituenti, kteří na ně neměli nárok. Obžalovaní úředníci uznali chybu. Ale neudělali ji prý schválně.

Článek

Jan Horák prý v roce 2008 cítil, že je vyhořelý. Jako právník pozemkového úřadu měl v té době na stole 200 spisů. A nadřízení po něm chtěli, aby vydával nová a nová rozhodnutí, jestli lidé, jimž komunisté zabavili pole, mají nárok na restituci.

„Byli jsme pod velkým tlakem, abychom restituce po dvaceti letech dokončili,“ vysvětloval v pondělí u soudu.

Nyní sedmdesátiletý doktor práv je jedním z trojice úředníků, kteří stojí před soudem kvůli největšímu restitučnímu skandálu, jaký kdy Česko zažilo.

Stát na základě jejich chybných rozhodnutí vydal mimořádně lukrativní pozemky v Praze lidem, kteří na ně nikdy neměli nárok.

Škodu obžaloba spočítala na 1,4 miliardy korun.

Seznam Zprávy kauzu dlouhodobě sledují. Kromě právníka Horáka jsou v ní obžalováni dva bývalí šéfové pozemkového úřadu – Petr Chmelík a Eva Benešová.

Někdejší úředník Horák před soudem přiznal, že se zmýlil, když do rozhodnutí napsal, že jedna z restituentek je příbuznou původních majitelů. A přitom to nebyla pravda – což však strhlo nezastavitelnou lavinu dalších událostí, po nichž stát vydal restituentům nejlepší volné pozemky.

„Udělal jsem chybu. Ale ne úmyslnou,“ prohlásil před soudem Jan Horák.

Neteř nebyla neteř

V kauze jde o jeden z tisíců případů, kdy lidé přišli při znárodňování o pole, a komunistické úřady tato pole změnily ve stavební pozemky. To byl i příběh takzvaného Bečvářova velkostatku, na jehož někdejších polích vyrostlo v éře komunistů pražské sídliště Solidarita.

V obdobných kauzách dostávali původní majitelé nebo jejich potomci od pozemkového úřadu rozhodnutí, že mají nárok na náhradní státní pozemky. Protože ty zastavené zákon nedovoloval vracet.

V zákoně je však zároveň podmínka, že nárok mají jen příbuzní bývalých vlastníků nebo dědicové ze závěti. Pozemkový úřad u Bečvářova velkostatku vydal po roce 2008 několik rozhodnutí, že je tahle podmínka splněna.

Až později se ukázalo, že sice po jednom z bezdětných velkostatkářových synů dědila v 80. letech ze závěti i Emilie Bednářová, pozemkoví úředníci jí však v roce 2008 přisoudili i restituční nároky po dalším velkostatkářovu synovi, s ním však už příbuzná nebyla.

Právě už zmíněný obžalovaný Jan Horák jako právník pozemkového úřadu do jednoho z restitučních rozhodnutí v rozporu s pravdou napsal, že Bednářová je neteří tohoto velkostatkářova syna.

Foto: Vojtěch Blažek

Podívejte se, jaké nejlukrativnější pozemky restituenti získali. A jakou měly tržní cenu podle znaleckého posudku vypracovaného obžalobou.

Obžaloba: věděli, že jde o stamiliony

Podle obžaloby to mělo zásadní následek: restituce se tím o třetinu nafoukla a restituenti získali nárok na mnohem víc pozemků, než měli ve skutečnosti nárok.

Už tak to přitom byla největší restituční kauza v dějinách. Jak nakonec spočítali policií najatí soudní znalci, dostali restituenti od státu neoprávněně pozemky v hodnotě 1,4 miliardy. Většinou šlo o velmi zajímavé parcely v Praze a okolí: naproti nemocnici v Krči, v Holešovičkách kolem Uhříněvsi nebo ve středních Čechách. Jednotlivě mají tržní cenu od několika milionů až po víc než čtvrt miliardy.

Úředníci, jejichž  verdikty neoprávněnou restituci umožnily, mohou u soudu dostat až 12 let vězení. Právník Horák za to, že převod pozemků svou chybou odstartoval, bývalí ředitelé pozemkového úřadu Chmelík a Benešová za to, že právníkovu chybu neodhalili.

„Ověření správnosti údajů o příbuzenských vztazích, rozhodujících pro posouzení postavení restituentů jako oprávněných osob, bylo základním předpokladem pro rozhodnutí o přiznání restitučních nároků, přesto o nich byly v rozhodnutích vydaných obviněnými uvedeny zcela nepravdivé informace,“ napsal do obžaloby státní zástupce Jiří Pražák.

Právník si už nepamatuje

Úředníci Horák, Chmelík i Benešová se v pondělí před soudem shodli, že neměli šanci odhalit, že údajná neteř není vůbec příbuznou velkostatkářova syna.

Právník Horák ale zároveň nedokázal vysvětlit, proč ji tedy v jednom z klíčových rozhodnutí za neteř označil. Ani jak mohl vynést důležitý výrok o přípustnosti restituce – kdyby si totiž prostudoval všechny podklady, zjistil by, že šest let před tím stejná skupina restituentů po pozemkovém úřadu chtěla nároky uznat. Ale tehdejší právnička jim to zamítla.

Stejně tak mohl podle obžaloby z dědického rozhodnutí z 80. let (po úmrtí velkostatkářova syna) vyčíst, jak to s údajnou neteří je. Že nejde o příbuznou, ale o paní, která se o velkostatkářova potomka dlouhé roky ve stáří starala.

„Ty detaily si opravdu nepamatuji, to není žádná výmluva. Já jdu nakoupit a tři věci nepřinesu,“ vysvětloval Horák, že už mu neslouží paměť.

Byl to rozjetý vlak

Ředitelé Benešová a Chmelík pak byli těmi, jimž právníci úřadu, včetně Horáka, nosili svá rozhodnutí ke schválení. Podle obžaloby si měli před podpisem ověřit, že všechny informace sedí. Zvlášť když bylo jasné, že tím určují další osud majetků stamilionových hodnot.

„Já jsem si to od nich nechal vysvětlit. Ale ten spis jsem nemohl do detailu prostudovat celý. Spoléhal jsem na to, co mi zkušený právník vysvětlí a co mi doloží,“ řekl u soudního výslechu Chmelík.

Ředitelka Benešová zase poukazovala na to, že přišla do vedení úřadu až v době, kdy už některá rozhodnutí v této kauze byla vydaná. Aniž kdokoli už zmíněné příbuzenské vztahy zpochybnil (to později odhalila kontrola z Ministerstva zemědělství). „Já jsem nastoupila do rozjetého vlaku,“ popsala Benešová.

Benešová se také odkazovala na čestné prohlášení, které sepsali sami restituenti v roce 2009. Uvedli v něm, že jako dědici po velkostatkářových synech mají na restituci nárok. „Vycházeli jsme – asi ne úplně ideálně – z těchto čestných prohlášení,“ uznala Benešová.

Firma s Janouškem a Hrdličkou

Každopádně skupina restituentů před soudem v roli obžalovaných není, policisté je podle informací Seznam Zpráv během tříletého vyšetřování nepovažovali ani za podezřelé. Zato měli indicie, že ve skutečnosti celou falešnou restituci řídil někdo z pozadí.

Tedy, že restituenti a jejich zčásti nafouknuté a zčásti skutečné nároky na náhradní pozemky měly posloužit promyšlenému podvodu. Důkazy pro to však nenašli, byť zjistili, že za restituenty skutečně stáli někteří politici a podnikatelé.

Získané pozemky restituenti vkládali do akciovky jménem Bečvářova, která měla anonymní vlastníky. Vyšetřování odhalilo, že podílníky byli třeba „politický podnikatel“ Roman Janoušek, tehdejší vlivný člen pražské ODS Tomáš Hrdlička nebo Petr Syrovátko, zakladatel stavební společnosti Syner z Liberce.

Kriminalisté však nezjistili, že by měli větší roli než jen investorů, kteří se přes restituci chtěli dostat k zajímavému realitními byznysu.

Na druhou stranu, pomocí odposlechů například zadokumentovali, jak na jedné schůzce Hrdličky, Janouška a spol. říká advokát Daniel Honzík, který restituenty zastupoval, že ředitelka Benešová je „jeho člověk.“

Benešová před soudem odmítla, že by měla s advokátem Honzíkem jiné vztahy než čistě pracovní. „Nemám pro to vysvětlení,“ odpověděla na otázku soudkyně Jany Miklové, jak si tedy slova z odposlechů vysvětluje.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené