Článek
Dva významní představitelé španělských vládnoucích stran se připojili k výzvě některých ekonomů a dalších lidí, kteří žádají po Evropské centrální bance (ECB), aby smazala část státního dluhu zemí eurozóny. Výzvu otiskly deníky v pěti evropských zemích, uvedla agentura AFP.
Podle signatářů drží ECB až čtvrtinu státního dluhu eurozóny, kterou by šlo smazat. Podobné výzvy v minulosti členové Výkonné rady ECB odmítali.
K výzvě, kterou podepsal také známý francouzský ekonom Thomas Piketty, se přidali předsedkyně vládnoucích španělských socialistů a místopředsedkyně Senátu Cristina Narbónová a člen vlády a hlavní ekonomický expert strany Podemos Nacho Álvarez. Podle signatářů by smazání dluhu v držení ECB poskytlo vládám prostor pro investice.
„Máme štěstí, že jeden z našich věřitelů, Evropská centrální banka, se nemusí obávat ztráty svých peněz,“ stojí ve výzvě. Signatáři poukazují na to, že Evropská centrální banka drží dluhopisy zemí eurozóny v objemu 2,5 bilionu eur (zhruba 65 bilionů Kč). To je asi čtvrtina celého státního dluhu těchto zemí. Dluh ve svém držení by ECB podle signatářů mohla smazat bez větších dopadů.
Státy a centrální banka by také podle názoru signatářů měly podepsat dohodu, ve které se jednotlivé země zavážou k investicím v hodnotě smazaného dluhu. Cílem investic má být obnova ekonomiky po pandemii a přechod k ekologickému hospodářství.
Výzva poukazuje na to, že i další země, například Spojené státy, Japonsko a Čína, využívají svou centrální banku na podporu investic a hospodářství. „My také musíme zvážit, zda nepoužít schopnost ECB tvořit peníze na financování sociální a ekologické obnovy,“ tvrdí výzva. Smazání dluhů podle signatářů nebrání žádná evropská smlouva.
Špatný signál
Nápady na smazání dluhu představitelé ECB už v minulosti odmítli. Podle člena Výkonné rady ECB Fabia Panetty by takový krok „ohrozil důvěru občanů v měnu“. Podle guvernéra francouzské centrální banky Françoise Villeroye by rozhodnutí o smazání dluhu vyslalo občanům a investorům velmi špatný signál.
Kromě toho je více než pravděpodobné, že by mohla vést k ostré hádce mezi finančně konzervativním křídlem eurozóny a jejími jižními členy. Už dohadování obrovského postcovidového záchranného balíku a víceletého rozpočtu provázely spory o to, kolik půjde formou půjček a kolik půjde nevratnými dotacemi. Pokud by tedy měla ECB jednoduše „škrtat dluhy“, nešlo by o nic jiného než tištění peněz – a zvláště v Německu budou tamní politici extrémně citliví.
ECB začala s nákupem státních dluhopisů zemí eurozóny v roce 2015 v rámci programu kvantitativního uvolňování měnové politiky. Platnost programu ECB v prosinci rozšířila a prodloužila nejméně do března 2022.
