Hlavní obsah

„Špatné laboratorní myši.“ Despekt k vývoji české vakcíny přetrvává

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

13. 9. 2020 11:48

Dokud nebudeme znát podrobnosti, sotva můžeme prototyp domácí vakcíny proti covidu-19 hodnotit, říkají přední čeští vědci. Padají ale i slova o naivitě, zmařeném času a plýtvání energií.

Článek

Ministerstvo zdravotnictví se stále zdráhá vyjádřit, zda po dokončení testů na hlodavcích podpoří i klinická hodnocení v Česku vyvíjené vakcíny proti covidu-19.

Opatrná je i kardioložka a poslankyně za ANO v jedné osobě Věra Adámková, která stojí v čele vývojového týmu tří státem řízených ústavů (Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfúze a IKEM). „Počkáme na rozhodnutí po definitivním zhodnocení první etapy,“ reagovala Adámková na dotaz Seznam Zpráv.

Závěrečná zpráva má být hotova ještě během září.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, vědecký tým, který na vakcíně pracuje, považuje průběžné výsledky za nadějné. Postupem používaným při sériové výrobě lidských vakcín připravil v laboratoři šarže virového antigenu, které byly následně aplikovány myším chovaným ve zvěřinci pražského IKEM.

„Během 14 dnů po aplikaci žádné ze zvířat neuhynulo, chování zvířat po celou dobu studie nejevilo žádné známky choroby a na vnitřních orgánech utracených zvířat nebyly zjištěny žádné patologické změny. V současné době probíhají vyšetření odebraných vzorků krve a orgánů, aby mohla být zkompletována závěrečná zpráva,“ popsala v minulých dnech redakci aktuální situaci mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová.

Vědecká obec se zatím k práci kolegů staví spíše s despektem. Jde i o to, že ve světě je dnes kolem 180 kandidátních vakcín v různých etapách vývoje, přičemž už minimálně 18 jich je v klinickém hodnocení, během něhož se testují na dobrovolnících. Česko je tedy v tomto směru výrazně pozadu.

Dalším zásadním hendikepem je nedostatek kapitálu a chybějící propojení na farmaceutický průmysl. Po zpackané privatizaci někdejšího Ústavu sér a očkovacích látek nemá stát k dispozici ani žádné dostačující výrobní kapacity. Jediný vhodný areál v Bohumili nedaleko Prahy nedávno koupila americká biotechnologická společnost Novavax, která jej chce využít pro svou vlastní vakcínu.

A v neposlední řadě mnozí experti z řad virologů a imunologů nevidí jako příliš perspektivní zvolenou českou cestu inaktivované (mrtvé) vakcíny, která se připravuje usmrcením původce infekce. Přední zahraniční týmy jdou vesměs jinými (a náročnějšími) cestami, kdy se čeká i silnější imunizační efekt.

Investice do českého projektu byly v porovnání se zahraničím zatím marginální. Tři státní ústavy do vývoje daly (z vlastních zdrojů) 4,3 milionu korun.

Proč to nezkusit?

Část odborníků ale nechce říkat kategorické ano či ne, zda má smysl pokračovat, dokud nezná o práci v laboratořích podrobnosti. To je třeba případ epidemiologa Romana Chlíbka, který mimo jiné působí ve vedení České vakcinologické společnosti a je členem Národní imunizační komise.

„Vzhledem k tomu, že mi nejsou dostupné žádné výsledky provedených hodnocení ani podrobnosti z vývoje, nemohu se k vyvíjené vakcíně zatím vyjádřit,“ reagoval na dotaz profesor Chlíbek.

Navzdory velmi nejistým vyhlídkám by část expertů neviděla jako velkou újmu, kdyby byl projekt s pomocí státu udržen při životě.

„Já sice k němu jsem hodně skeptický, ale pokud jsou na to k dispozici prostředky - finance i lidé - tak bych pokračování nebránil. Třeba budou mít štěstí a za rok se ukáže, že to může být užitečné. Myslím, že se často vydávají peníze i na méně perspektivní věci,“ říká profesor Václav Hořejší, molekulární imunolog z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Museli by vrátit diplom

Přední čeká imunoložka Blanka Říhová nerada slyší o tom, že se už dnes mluví o vakcíně, když je k cílové pásce ještě hodně daleko. „To, že žádná myš na vakcinační dávku neuhynula, neznamená vůbec nic, protože kdyby uhynula, tak bych jim doporučila, aby šli vrátit diplom,“ uvedla pro Seznam Zprávy profesorka Říhová.

Jako vědkyně si všímá mnoha neznámých. „Nevíme, jaké protilátky a v jakém titru myši produkovaly. Nevíme, jestli se jednalo o protilátky neutralizační, nevíme, jaké kmeny myší byly imunizovány, a také nevíme, jestli myši vyvinuly buněčnou imunitu. A v neposlední řadě nevíme, jaké cytokiny se objevily v periferii a v jakých titrech,“ vidí stále široké spektrum otazníků.

I proto ani ona není zatím schopna říct, zda má smysl v práci vytrvat. „Pokud budou odpovědi na tyto otázky uspokojivé, tak proč ne,“ je Blanka Říhová připravena projekt za určitých podmínek vzít na milost.

Bylo to ona - v roli členky vedení Učené společnosti ČR - kdo v květnu spolu s dalšími kolegy vyjádřil k celému záměru, jejž jako první zmínil premiér Andrej Babiš a následně ho politicky odprezentoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, kritický postoj.

Mezi jinými i po boku profesora Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra AV ČR. Ten stále mluví o zmařených prostředcích, času i plýtvání energií. Grubhoffer je nadále přesvědčen, že jde o „naivní projekt lidí, kteří předtím nikdy v životě nepřišli do kontaktu s problematikou vakcín“.

I on by se zatím velmi zdráhal hovořit přímo o vakcíně. „Vakcína není, když se namnoží virus naveliko, pak se stočí a inaktivuje, aby byl bezpečný. Je to takzvaný virový antigen nebo přesněji řečeno virionový antigen. A ten může za určitých okolností sloužit jako vakcína, ovšem pokud budou následovat všechna patřičná testování. Testování na zvířatech a klinická testování na lidech, ve třech fázích,“ poznamenává pro Seznam Zprávy profesor Grubhoffer.

Zásadní problém by podle něj nastal, kdyby se příprava vakcíny měla přesunout z laboratoří do daleko větších technologických objemů. Tam vidí jedno z úzkých hrdel.

Jsou třeba zestařené myši

Libor Grubhoffer si všímá i jednoho zajímavého detailu.

Členové výzkumného týmu při testech ve zvěřinci pražského IKEM podle jeho informací používají nejběžnější kmen laboratorních myší, s označením BALB/c. Podle jeho názoru by ale pro účely tohoto testování bylo třeba použít speciální myší kmen, geneticky upravený tak, aby byl vnímavý k novému koronaviru, původci covidu-19. „Měly by to být geneticky zestařené myši, aby to byly analogické objekty k seniorům v lidské populaci, tedy myši se zvýšenou vnímavostí pro tento koronavirus,“ vysvětluje důvody Grubhoffer.

Redakce Seznam Zpráv chtěla znát i postoj vývojového týmu k této zajímavé otázce ohledně laboratorních hlodavců. Oslovila zástupce IKEM i Státního zdravotního ústavu. Žádná reakce ze zmíněných institucí přes předchozí přísliby nakonec nedorazila.

V minulých dnech byla zveřejněna Národní strategie očkování proti nemoci covid-19. S českou vakcínou se v ní nikde nepočítá. V textu jsou vypíchnuty hlavně úspěchy čtyř zahraničních týmů.

„Nejnadějnější se jeví vakcína německé firmy BioNTech-Pfizer (genetická mRNA vakcína), americké firmy Moderna (genetická mRNA vakcína), firmy Astra Zeneca - University of Oxford (vektorová vakcína) a americké firmy Novavax (rekombinantní vakcína),“ je uvedeno v textu. Jako s nadějnější verzí se tedy počítá spíše s tou, co chtějí Američané zčásti vyrábět i v Bohumili u Prahy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované