Hlavní obsah

Notičky: Když máte doma zázrak pro Katar a nevíte o tom

Foto: Magion149, Seznam Zprávy

Za uplynulou sezonu se nejlepším fotbalistou světa stal Karim Benzema z Realu Madrid.

Reklama

22. 10. 2022 10:00

Ocitli jsme se v éře velmi nakloněné pokročilým technologiím, které se prolnuly snad už do všech výraznějších sfér našeho života. Pomáhají dokonce i při rozhodování fotbalových zápasů.

Článek

Čtete webovou verzi newsletteru Notičky, ve kterém Luděk Mádl každý čtvrtek provádí zákulisím fotbalu či jiných sportů. Pokud se vám Notičky budou líbit, přihlaste se k odběru.

A nejde jen o základní projekt videorozhodčího, zkráceně VAR. Tomu předcházela tzv. Goal-line technology, nyní jde pro změnu pokrok cestou uplatnění nového systému SAOT, poloautomatické ofsajdové technologie. SAOT je vlastně jakousi nadstavbou nad VAR.

Projektu videorozhodčího umožňuje přesněji, teoreticky dokonce až zcela dokonale, posoudit, zda vstřelené brance nepředcházelo nějaké porušení pravidla o ofsajdu.

SAOT bude rozhodčími používán na blížícím se mistrovství světa v Kataru. Ale v praxi je uplatňován už nyní, ve všech zápasech mužské Ligy mistrů. To logicky znamená, že systém SAOT už byl instalován i v plzeňské Doosan Areně, kde domácí Viktoria nastupuje právě v této sezoně i k zápasům nejzářivější evropské soutěže, tedy Ligy mistrů.

Její návrat do Plzně přinesl samozřejmě velký mumraj, ve kterém bylo jistě zapotřebí vyřešit v rychlém sledu obrovskou agendu a doladit řadu věcí tak, aby vše vyhovovalo přísnému licenčnímu manuálu soutěže.

Právě zmatečnou hektikou snad lze vysvětlit, že poté, co obdrželo sadu mých otázek na systém SAOT v Plzni, zjistilo vedení Viktorie Plzeň, že si vlastně není úplně jisté, zda tenhle ultramoderní systém k odhalování ofsajdů na svém stadionu instalovaný má, či nikoli. Zprvu dokonce inklinovalo spíše k zamítavé odpovědi, s dovětkem, že to raději ještě prověří.

Nakonec se však zjistilo, že SAOT v plzeňské aréně skutečně běhá.

„Tento systém je opravdu využíván při zápasech Ligy mistrů. Funguje na základě speciálního kamerového systému, který byl u nás na stadionu nainstalován a zajišťuje ho společnost Hawkey, která má v kompetenci i goal-line technology. Systém má rychle a jasně pomoci při posuzování ofsajdových situací,“ dokázal Václav Hanzlík, mluvčí Viktorie, konečně s plnou jistotou zodpovědět otázky na SAOT. Alespoň takto stručně. Plzni položené dotazy k tématu na to čekaly překvapivě dlouho, bez dvou dní celičký měsíc.

Ostatně grafické výstupy systému SAOT se začaly objevovat i v televizních přenosech z domácích zápasů Viktorie v Lize mistrů, tedy proti Interu Milán a Bayernu Mnichov, což jasně signalizovalo, že systém v Doosan Areně, stejně jako na všech dalších stadionech v aktuální Lize mistrů, pochopitelně neschází.

Princip fungování systému SAOT popsal před sezonou Pierluigi Collina, předseda komisí rozhodčích na UEFA i FIFA: „Deset až dvanáct speciálních kamer snímá u všech 22 hráčů na trávníku 29 bodů na jejich těle, a to padesátkrát za sekundu.“

Díky tomu je systém prakticky v jakémkoli čase schopen určit zcela přesnou pozici té části hráčova těla, která sehraje rozhodující roli v posuzování verdiktu, zda právě vstřelené brance předcházelo porušení pravidla o ofsajdu, nebo nikoli. V důsledku toho pak lze definitivně potvrdit, zda branka platí, nebo bude odvolána.

Pozor, tahle rozhodnutí činí i nadále živí rozhodčí z masa a kostí, delegovaní k řízení zápasu. Ale technologie by jim předtím měla pro jejich rozhodování nabídnout kvalitní servis. A to konkrétně precizní grafické znázornění, jak byli hráči obou týmů rozmístěni v okamžiku gólové přihrávky na tzv. ofsajdové linii.

Na přesnosti tady samozřejmě velmi záleží. „Před každým zápasem probíhá na stadionu řada kalibračních testů, aby bylo na utkání vše nachystáno na sto procent,“ říká Václav Hanzlík, mluvčí Viktorie.

Pracovníci klubu prý ovšem na stadionu do kontaktu s technologií SAOT vůbec nepřijdou, celé zařízení a technologii má na starosti firma Hawkey, úzce spolupracující přímo s UEFA. Z tohoto základního nastavení vyplynuly nejspíš i zmatky kolem toho, zda poloautomatické zařízení na posuzování ofsajdových situací v Plzni doopravdy mají.

A jak už jsme najisto ověřili, je tomu tak. Pozoruhodné ovšem je, že „plzeňský“ SAOT nefunguje přesně tak, jak poloautomatický ofsajdový systém vykreslily v létě FIFA a UEFA.

Pro správné posouzení ofsajdu hraje klíčovou roli i přesné určení okamžiku, kdy byla z nohy spoluhráče vyslána právě zkoumaná přihrávka. FIFA a UEFA spojovaly řešení tohoto problému s přesností momentu přihrávky s novým balonem Al Rihla, který se předvede na MS. Jeho kouzlo má spočívat v senzoru, umístěném uvnitř míče. Systém SAOT reaguje na senzor pětsetkrát za sekundu. Díky tomu tedy umí popsat pohyb míče přesně v čase, včetně momentu vyslání inkriminované přihrávky.

Ale pozor, přinejmenším v Plzni žádné speciální míče nepoužívají, a to ani v souvislosti s Ligou mistrů. „Čipy v míčích nejsou,“ je si zcela jist mluvčí klubu Václav Hanzlík.

Naposledy letos zapnou v Plzni systém SAOT v první listopadový den, až se při loučení Viktorie s Ligou mistrů představí na jejím stadionu slovutná Barcelona.

Kouzelník týdne: Karim Benzema

Pánové i dámy se hodili do gala, fotbal slavil společenskou událost sezony. V pařížském Théâtre du Châtelet se tradičně předávají francouzské filmové ceny César, tentokrát jeho stěny nabídly svou dekadentní atmosféru laureátům fotbalových ocenění časopisu France Football.

Nejsledovanější z nich je pochopitelně Zlatý míč. Zprvu trofej určená nejlepšímu evropskému hráči, posléze nejlepšímu plejerovi působícímu v Evropě. A teď už drahně let nejlepšímu fotbalistovi světa. Za uplynulou sezonu se jím stal Francouz Karim Benzema z Realu Madrid.

Reglement ankety se tak či onak přepisuje poslední dobou pořád, včetně zásadních úprav ve výběru množiny hlasujících. Prvně se také nevyhlašovalo za kalendářní rok, ale za sezonu.

Hlavně se ale anketa vymanila z éry, kdy jí po mém soudu nebyl zrovna ku prospěchu monopol pánů známých pod zkratkami LM10 a CR7.

Jen blázen by jakkoli zpochybňoval fotbalovou výjimečnost Lionela Messiho a Cristiana Ronalda. I ve Zlatém míči si oba dozajista zasloužili mnohačetná vítězství. Ale přiřknout těm dvěma všechny trofeje v rozmezí let 2008–2021, s výjimkou jediné sezony, v níž vyhrál Luka Modrič, a pak jedné další, v níž anketu škrtl covid, to byl, zcela upřímně, stav, který mě trochu deptal.

Projevoval se i formát hlasování, jehož se tehdy účastnily prostřednictvím kapitánů a trenérů národních týmů všechny členské země FIFA, a to byla pro lístečky se stále se opakujícími jmény Messiho a Ronalda ideální živná půda. Naproti tomu byla utlumena hlasovací síla novinářů, kteří obvykle mívají přece jen větší smysl pro pestrost nebo provázání individuální ankety s výsledky klíčových soutěží.

Svůj názor nikomu nevnucuji a opravdu nejde ani o žádný „hejt“ vůči LM10 a CR7. Ale že v průběhu tolika let nedostal s výjimkou Modriče líznout nikdo další, mě trochu rmoutí. Zlatým míčem nemohli svou kariéru završit Xavi, Andrés Iniesta, Franck Ribéry, Manuel Neuer a dosud ani Robert Lewandowski.

Karim Benzema si sice musel počkat až do svých takřka pětatřiceti let, ale dočkal se a to je dobře. Fotbalu svědčí mnohem pestřejší hvězdné nebe, než jakým se po léta prezentoval. Sám si své další hvězdy zbytečně zhasínal.

Zásahy týdne

A teď derby! V neděli se koná další fotbalový svátek, tradiční klání Slavie a Sparty. A Nosiči vody rozebrali v podcastu do detailu, v jakém stavu a rozpoložení nyní půjdou „S“ právě do svého prestižního mače.

Co pomohlo Peltovi. Původní nepravomocný rozsudek s trestem odnětí svobody na šest let byl Miroslavu Peltovi v odvolacím řízení zrušen a nové projednání kauzy mu hypoteticky dává nové šance. Odůvodnění výroku Vrchního soudu v Praze osvětluje, proč se teď bývalému předsedovi FAČR dýchá o něco lépe než donedávna. Ale možná jen nakrátko.

Váňa vs. FIFA. V jihovýchodní Asii se dostal do blízkosti sázkařských mafiánů. A Michal Váňa z toho měl pěknou polízanici. Život si možná zachránil útěkem na džunce, pak mu FIFA celosvětově zastavila fotbalovou činnost. S tím se ovšem nesmířil.

Historie MS začíná. Kolega Stanislav Hrabě připravil mimořádný seriál, ve kterém nás provede všemi dosavadními turnaji fotbalových MS. Zaměřil se mimo jiné na to, jak se v průběhu let zase a znovu otírala o mundialy všudypřítomná špinavá politika.

Na farmě. Hrát „nahoře“, tedy v NHL, je něco úplně jiného než být začleněn jen „dole“. Specifický svět hokejových farem týmů NHL vám představí Adam Sušovský.

Tweet týdne

Devadesátky nikdy nezklamou. Výběr anglických gólů roku z onoho období tedy rozhodně ne, jeden kousek je pohádkovější než druhý. A když pak přijde na řadu i umělecká tvorba Dennise Bergkampa, pochopíte, proč by oslavenec tohoto týdne Jindřich Šídlo vůbec neváhal nad návratem v čase právě do devadesátek.

Co trefili jinde

Ve světě JJ68. Výtečný rozhovor plný vzpomínek Jaromíra Jágra na zlaté časy v NHL. (iDnes)

Ruský fotbal v izolaci. Kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině teď s reprezentačními či klubovými týmy putinovského Ruska nechce skoro nikdo hrát. Má to dopady. (Hospodářské noviny)

Slovník stratégů. Pozoruhodný počin nabízí objasnění smyslu a významu vybraných termínů užívaných v debatách fotbalových analytiků či znalců taktiky. (Twitter)

Vím, že jste si na e-mailové Notičky uvykli čekat vždy ve čtvrtek, a tentokrát mi to zase kapku uteklo až do pátku. Ale snad mi to ještě prominete. Každopádně díky za podporu a užijte si derby!

Luděk Mádl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované