Článek
Vzpomeňte si na rok 2010. Tehdy se naposledy stali Češi mistry světa v hokeji a do Německa, kde se turnaj hrál, odjeli s „vypráskaným“ týmem, v jehož sestavě se blyštila jediná opravdová hvězda - Jaromír Jágr.
Až dnes odpoledne zahájí český tým další mistrovství světa zápasem proti Slovensku (15:20), vyjede na led typově podobné mužstvo.
Češi nemají letos zářné posily z NHL, přesto experti upozorňují, že složení týmu nevypadá vůbec špatně. Při prohlídce soupisek ostatních favoritů - třeba Švédů a Finů - je to totiž podobné. Nikdo zatím nemá prvotřídní hvězdy, rozdílové hráče typu Pastrňák, McDavid či kdysi Crosby. Třeba vždy nebezpeční Švýcaři čekají, jak dopadnou v play off NHL New Jersey Devils, odkud by mohli čerpat posily.
Trenér Jalonen vzal do Rigy tým namixovaný hlavně z domácí ligy a nejlepších evropských soutěží. A k tomu hrstku talentovaných hráčů ze zámoří. To ale vůbec nemusí být zlé.
Nabízí se právě paralela s rokem 2010, kdy „nehvězdní“ Češi přivezli zlato.
Z NHL letos máme v sestavě „jen“ pět hráčů ze zámoří a pouze dva výrazné útočníky – Filipa Chytila a Dominika Kubalíka. Tehdy - v roce 2010 - přijel jediný útočník, Jakub Voráček z Columbusu, a jediný obránce, Michal Rozsíval z New York Rangers. Mimochodem ani jednomu se nepodařilo dát gól.
S nimi hrála hned desítka hráčů z domácí ligy. Letos je jich ještě o dva víc - 12.
Růžičkův tým z roku 2010 mohl počítat i se silnou osmičlennou kohortou z ruské KHL s dominantní čtyřkou - Jaromírem Jágrem a Jakubem Klepišem (oba Avangard Omsk), Tomášem Rolinkem (Metallurg Magnitogorsk) a Karlem Rachůnkem (Dynamo Moskva). Tu dnes nahrazuje zajímavá pětka z elitní ligy Švýcarska v čele s veteránem a kapitánem Romanem Červenkou, nejproduktivnějším hráčem švýcarské sezony.
Co měli Češi před 13 lety excelentní, byla brankářská dvojka ze zámoří. Tomáš Vokoun (Florida Panthers) a Ondřej Pavelec (Atlanta Thrashers) byli extrémně silní. Dnešní trojice Šimon Hrubec (Curych), Marek Langhamer (Tampere) a Karel Vejmelka (Arizona) vypadá ale také velmi slibně.
Historky z historie hokeje
.
Seznam Zprávy připravily seriál článků o historii hokejových šampionátů. Kde se rodila hokejová vášeň, kdy byli Češi šampiony? Neznámé historky z dějin tohoto sportu.
- 1. díl (1911) – Češi byli šampiony dřív, než vznikl jejich stát
- 2. díl (1920) – Dali jeden gól a brali bronz, vychytal ho podvodník
- 3. díl (1933) – Svět poprvé v Praze, hokej jako rozhlasový fenomén
- 4. díl (1938) – Bronz nacistům navzdory, radost sebrala válka
- 5. díl (1947) - První titul a rekord, který ani Pastrňák nepřekoná
- 6. díl (1949) – Největší tragédie československého hokeje
- 7. díl (1954) – Den, kdy se navždy změnil světový hokej
- 8. díl (1961) – Smrt trenéra a první výhra nad rudou mašinou
- 9. díl (1969) – Rusové poraženi. A dlažební kostky létaly vzduchem
- 10. díl (1972–1977) – Mistra světa zavřeli do blázince
- 11. díl (1999–2001) – Vítej, zlatý hattricku. Neporazitelní Češi
- 12. díl (2005, 2010) – Ještě dva zlaté večírky pro český tým
Předpokládá se, že velkou údernou sílu v útoku budou mít Češi v příštích dvou týdnech ve Filipu Chytilovi, který se letos obrovsky zlepšil a zaznamenal v základní části NHL velmi slušných 45 bodů. K němu Dominik Kubalík, jenž má stejnou bodovou bilanci. Ti mohou s Červenkou táhnout český útok. K nim přidejte třeba Michaela Špačka a Filipa Chlapíka, další posily ze švýcarské ligy.
Co obrana? Tam trochu chybí typ ofenzivního obránce Marka Židlického. Ten v sezoně 2003/04 udělal v týmu Nashville Predators 53 bodů v základní části a 9 bodů v play off v sezoně 2011/12 za New Jersey Devils. Toto může být kritická část českých nadějí, ale na druhou stranu Kari Jalonen je jako každý Fin odborníkem na obranu, takže určitě si vybral do zadních řad dobře.
Trochu překvapivý je věkový průměr současného týmu. Osmi hráčům je přes 30 let (nejstarším je 37letý Červenka), 14 hráčů je starších 26 let. Sestava má jen dva 23leté mladíky – Filipa Chytila (New York Rangers) a Martina Kauta (San Jose Sharks). Můžete se na to dívat ze dvou úhlů. Český tým je možné označit za velmi zkušený - anebo také trochu přestárlý.
Anketa
A pak je tu v úvahách, kam to letos Češi dotáhnou, ještě jeden důležitý faktor. Už zmíněný trenér Jalonen. Poctivý, zodpovědný, který staví na dobrém obranném systému. Prostě smiřte se s tím, že Češi budou hrát typického „Jalonena“, osvědčený finský systém, na který se místy nedá koukat, ale který právě Finům přinesl v posledních letech velké úspěchy.
Před 13 lety v Německu to nebyla od začátku úplně spanilá jízda. Po povinném vítězství ve skupině C nad Francií jsme prohráli s Nory 2:3. Pak Češi sice porazili Švédy 2:1, ale skupina byla zamotaná, hned tři týmy měly šest bodů a rozhodovalo nakonec skóre ze vzájemných zápasů.
V osmifinálové skupině to Růžičkův výběr schytal od Švýcarů 2:3. Pak ale - už s nožem na krku - porazil Lotyšsko 3:1, Kanadu 3:2 a skončil na třetím místě.
Ve čtvrtfinále proti Finům to vyšlo, vítězství 2:1. V semifinále zastavil Švédy zázračný vyrovnávací gól pár vteřin před koncem z hokejky Karla Rachůnka. A nakonec ve finále Češi porazili Rusy 2:1.
Jak vidno, nebyla to tehdy žádná selanka. Jedinkrát jsme vyhráli o víc než jeden gól a naši bez hvězd měli i trochu toho štěstí.
Teď mohou být dobrým vzorem pro dnešní tým.
