Zakázat dětem hlavičkování? Důkazů o dopadech na zdraví je dost, říká lékař

„To, že u nás ještě dnes děti mladší 12 let můžou hlavičkovat, to je opravdu velmi špatné. V řadě zemí světa se ten problém řeší a je opravdu na čase se o tom začít zcela vážně bavit,“ popsal pro Seznam Zprávy Evžen Růžička, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice.

Zprávy i studie o škodlivosti hlavičkování se v posledních letech objevují opakovaně a některé státy už se rozhodly přijmout opatření. Naposledy se debaty rozvířily například ve Velké Británii.

Anglická Fotbalová asociace (FA) chce pro příští sezonu při zápasech fotbalistů do 12 let úmyslné hlavičkování zakázat. Pokud bude tato „zkouška“ úspěšná, mohlo by do dvou let z tréninků i zápasů dětí zcela zmizet.

Třeba v Česku ale úvahy o podobných zákazech nejsou na stole. Funkcionáři prý postrádají větší studii opřenou o aktuální reálná data, která by negativní dopad hlavičkování dokládala přímo u dětí.

„Žádná studie nepopisuje současný reálný stav, pouze určitou míru pravděpodobnosti, která vychází z minulých obdob, kdy byla metodika učení fotbalu zcela odlišná, postavená na častějším hlavičkování a s těžkými míči,“ popsal Antonín Plachý, vedoucí Úseku trenéru Fotbalové asociace České republiky (FAČR).

Jak připomíná britský list The Guardian, v Británii zákaz navázal na pokyny z roku 2020, které britským trenérům nedoporučovaly cvičit hlavičkování u dětí do 11 let a regulovaly ho i u starších mladistvých hráčů.

„Chceme, aby si všechny děti užívaly hraní fotbalu, ale musí jim to být umožněno bezpečně. Návrh na rozšíření už platných směrnic je logickým a rozumným krokem. Fotbal musí dbát na to, aby se rizika spojená s hlavičkováním míče nadále zmírňovala,“ komentovala krok Dawn Astle, vedoucí projektu pro neurodegenerativní onemocnění ve fotbale v Asociaci profesionálních fotbalistů.

Fotbalový zákrok už před lety začaly regulovat i Kanada, Skotsko nebo Spojené státy, kde děti do 10 let nesmí hlavičkovat ani při trénincích ani při zápasech. Určitá omezeni potom platí až do 13 let.

Souvislost mezi opakovanými údery do hlavy a rozvojem demence či jiných mozkových poruch se v minulosti prokázala například u boxerů nebo hráčů amerického fotbalu. Studie se však v posledních letech zaměřují právě na fotbalisty. A nepřináší dobré zprávy.

„Studií začalo přibývat po roce 2000, společně s tím, jak rezonovaly informace o bývalých špičkových fotbalistech, včetně třeba britského legendárního hráče Bobbyho Charltona, kteří onemocněli demencí,“ připomíná neurolog Růžička.

Rozruch způsobila například práce neuropatologa Willieho Stewarta z Univerzity v Glasgow. Ten v roce 2019 publikoval studii dokazující, že bývalí fotbalisté mají třiapůlkrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na neurodegenerativní onemocnění než zbytek věkově srovnatelné populace.

Častější u nich celkově bylo i předepisování léků na demenci. Stewart u hráčů mluví doslova o chronické traumatické encefalopatii - tedy o trvalém poškození mozku z důvodu opakovaných úderů.

Lékaři v Česku na problém upozorňovali ještě před publikováním této studie a ve svém prohlášení zmiňují sérii dalších prací, které vliv tzv. mikrotraumatizací, tedy drobných poranění mozkové tkáně, popisují.

„Prokázalo se, že ještě výraznější je problém právě u dětí. Riziko hlavičkování u rozvíjejícího se mozku je zkrátka daleko větší. Data dokládají, že zejména u dětí do 12 let je prokazatelné zhoršování paměti i mentálního výkonu ve srovnání s těmi, kdo nehlavičkovali. Nikdo neprokázal, že by to bylo úplně bezpečné od 13 let dál, ale je to nejspíš méně nebezpečné. Nicméně celé to samozřejmě neznamená, že pro starší ročníky jde o bezpečnou věc,“ doplňuje neurolog Růžička.

Veřejnost se podle něj k problému staví vlažně i proto, že se potíže u hráčů neprojeví za rok, ale třeba až za 40 let.

Problémem je zejména prudké zrychlení a prudké zpomalení, ke kterým při nárazu dojde. Přestože se mozek nachází v tekutině, stačí tato prudká rychlost k tomu, aby se přetrhaly nervové spoje – výběžky nervových buněk.

„Jde o lehké mozkové poranění, které běžnými zobrazovacími metodami nemusí být pozorovatelné. Ale jakmile provedeme traktografii (metodu umožňující zobrazení silnějších svazků nervových drah v bílé hmotě mozku a měřící funkci mozkových drah, pozn. red.), pozorovatelné je,“ popisuje lékař.

Podle studií jsou jádrem problému zejména opakované časté nárazy. Změny se následně projeví zhoršeným vývojem mozku, ale i zhoršením kognitivních schopností. V dospělosti mohou vyústit v patologické změny a postupný rozvoj neurodegenerativních chorob.

„Během kariéry se tím člověk vůbec nezabýval, žádné články nikde nevycházely, nikoho nenapadlo, že by na tom mohlo být něco špatně. Myslím si, že generace před námi na tom byly díky těžkým míčům o poznání hůř. Já sám na sobě zatím žádné poruchy nepozoruji, ale čím je člověk starší, tím se samozřejmě víc obává, že by ho něco takového mohlo potkat. Hráči jsou produkt fotbalu a myslím, že by bylo dobré, aby tato vyšetření byla řízena seshora, tedy od vedení fotbalových asociací, svazů a podobně. Nasadili jste mi brouka do hlavy a možná si preventivně na vyšetření zajdu,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy bývalý český reprezentant Vratislav Lokvenc.

Samotná Evropská fotbalová asociace UEFA vydala k hlavičkování dětských hráčů sérii pokynů už před dvěma lety. Doporučila například zredukovat nácviky na nutné minimum a používat lehčí a méně nahuštěné míče. „Pro první tréninková cvičení mohou alternativu představovat pěnové míče,“ dodala.

I v tuzemsku se debaty o problému vedou a v posledních letech došlo alespoň k některým změnám. „Míče jsou daleko lehčí, než bývaly dříve, a trenéři jsou navíc vedeni k tomu, aby byly míče podhuštěné oproti dřívějšímu zvyku míče naopak přefouknout,“ popsal Antonín Plachý z FAČR.

Podle něj navíc k hlavičkování u dětí dle současné metodiky výchovy téměř nedochází. „Ze statistik v přípravkách nám vycházelo půl hlavičky na utkání a do mladších žáků se to zvedá na jednu hlavičku. Nechceme ani přistoupit k tomu, že něco zakážeme a pak to zlomem povolíme. Jestliže má dítě umět ve 14 letech hrát bezpečně hlavou, tak je třeba ho to předtím bezpečně učit,“ dodává.

FAČR zároveň své závěry už dříve předložil Národní radě pro sport. Pro Seznam Zprávy to potvrdil mluvčí Národní sportovní agentury Jakub Večerka.

„Plně souhlasíme se studiemi a s varováním, že je hlavičkování u nejmladších fotbalistů nebezpečné. Vzhledem k tomu, že dle dat FAČR k němu ale skoro vůbec nedochází, nedává za nás zavedení zákazu v České republice v tuto chvíli smysl. Pokud by některý odborný subjekt se chtěl této problematice z hlediska výzkumu více věnovat, určitě rádi poskytneme podporu,“ uzavřel Večerka.